140 C 29/2022-30 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 10. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 15 519 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou elektronicky dne 27. 11. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru [název] [číslo]. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované jednorázově úvěr ve výši 30 000 Kč odesláním prostředků dne 27. 11. 2019 na účet žalované. Žalovaná ve splátkách uhradila 14 481 Kč. Žalovaná porušila svou smluvní povinnost a nehradila sjednané splátky, a proto žalobkyně dopisem ze dne 1. 11. 2021 od smlouvy odstoupila. Odstoupení bylo odesláno žalované na poslední známou adresu dne 3. 11. 2021. Předmětem žaloby je toliko nárok žalobkyně na vrácení bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně od data odstoupení od smlouvy uplatňuje i nárok na zákonné úroky z prodlení. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované dne 27. 11. 2019 částku 30 000 Kč, která byla přispána na účet žalované dne 28. 11. 2022 (zjištěno z Potvrzení o čerpání – č.l. 10 ve spojení se sdělením [právnická osoba] ze dne 15. 11. 2022). Žalovaná uhradila ve splátkách částku v celkové výši 14 481 Kč (zjištěno z Přehledu splátek žalované – č.l. 9). Žalovaná byla vyzvána k okamžité úhradě dlužné částky v celkové výši 31 922 Kč v Odstoupení od smlouvy, které bylo doručeno do dispozice žalované dne 5. 11. 2021 (zjištěno z Odstoupení od smlouvy ze dne 1. 11. 2021 ve spojení s Poštovním podacím archem ze dne 3. 11. 2021 a sledováním zásilky). Opakovaně a opětovně i s upozorněním na možnost soudního vymáhání pohledávky byla žalovaná vyzvána dopisem právního zástupce žalobkyně odeslaným dne 4. 2. 2022 (zjištěno z Dopisu ze dne 2. 2. 2022 ve spojení s Podacím archem ze dne 4. 2. 2022). 5. S ohledem na žalobkyní vymezený předmět řízení soud nečinil z důvodu nadbytečnosti žádná skutková zjištění z listin Úvěrové smlouvy, elektronického podpisu – [název] a elektronického podpisu – klient. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalované dne 28. 11. 2019 bez prokázaného právního důvodu částku 30 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná tak neučinila, a to ani po doručení výzvy k plnění (doručena do dispozice žalované dne 5. 11. 2021). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle § 1958 odst. 2 o. z. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého zavázal soud žalovanou zaplatit v řízení plně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 452 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí věci, odeslání předžalobní výzvy a sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a 2 x písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky). Odměna za všechny tři úkony byla stanovena podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč), neboť z úřední činnosti je soudu známo, že u něj již byly projednávány návrhy ve skutkově a právně obdobných věcech, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti ust. § 14b vyhlášky. Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal i náhradu hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Dále soud žalobkyni přiznal náhradu za 21 % DPH ve výši 252 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Jelikož byla žalobkyně v řízení zastoupena advokátem, je žalovaná povinna podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně. 8. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.