163 C 2/2021-55 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 4 840 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovanou na straně nájemce dne [datum] smlouvu o nájmu vozidla [číslo] předmětem smlouvy byl nájem vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka]. Na základě uzavřené smlouvy žalobce přenechal žalované k užívání předmětné vozidlo. Žalovaná se zavázala hradit žalobci měsíční nájemné, poplatky dle ceníku, případně škodu nebo spoluúčast při poškození vozidel. Nájemné bylo sjednáno na částku 800 Kč + DPH za každý den pronájmu, nájem trval 5 dní a byl ukončen dne [datum], kdy vozidlo bylo vráceno žalobci. Nájemné bylo žalované vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] na částku 4 840 Kč s DPH. Žalovaná správnost údajů uvedených v daňovém dokladu nikdy nerozporovala ani nereklamovala. Na tuto fakturu žalovaná neuhradila ničeho a je tak v prodlení se splněním své povinnosti. Dluh žalované na nájemném vozidla je 4 840 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že k celé věci došlo tak, že jí někdo naboural auto tím, že jí promáčkl dveře, v servisu jí řekli, že má nárok na náhradní automobil a že servis, resp. žalobce, toto vše zařídí. Poté jí bylo sděleno, že její pojišťovna odmítla částku za půjčení vozidla uhradit, z tohoto důvodu žalobce po ní požadoval tuto částku, žalovaná jí proto zaplatila, i když má za to, že tato částka důvodná není. Žalovaná dále upozorňuje na to, že dlužnou částku zaplatila dne [datum], když žaloba byla podána téhož dne. 3. Předávacím protokolem a smlouvou o nájmu vozidla [číslo] ze dne [datum], zakázkovým listem č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], protokolem o vrácení ke smlouvě o nájmu vozidla [číslo] ze dne [datum], fakturou ze dne [datum] a výzvou k úhradě ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobce jako pronajímatel uzavřel se žalovanou jako nájemcem dne [datum] smlouvu o nájmu vozidla [číslo] předmětem smlouvy byl nájem vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka], na základě uzavřené smlouvy žalobce přenechal žalované k užívání předmětné vozidlo, žalovaná se zavázala hradit žalobci měsíční nájemné, poplatky dle ceníku, případně škodu nebo spoluúčast při poškození vozidel; nájemné bylo sjednáno na částku 800 Kč + DPH za každý den pronájmu, nájem trval 5 dní a byl ukončen dne [datum], kdy vozidlo bylo vráceno žalobci, nájemné bylo žalované vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] na částku 4 840 Kč s DPH. 4. Potvrzením o provedené platbě ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] zaplatila žalobci částku 4 840 Kč. 5. Dle ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Vzhledem k tomu, že žalovaná již dne [datum] zaplatila žalobci částku 4 840 Kč, žalobce vzal podáním ze dne [datum] žalobu co do této částky zpět a usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci den [datum], bylo řízení v této části zastaveno. 7. S ohledem na shora provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je ve zbývající části důvodná. V řízení bylo prokázáno, že nájemné bylo žalované vyúčtováno fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum] na částku 4 840 Kč s DPH a žalovaná až dne [datum] zaplatila žalobci částku 4 840 Kč, s ohledem na to, že se tedy žalovaná dostala se zaplacením dlužné částky do prodlení, rozhodl soud o její povinnosti zaplatit žalobci úrok z prodlení stanovený dle ust. § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., který činí částku 835,20 Kč. 8. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř., dle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady, ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě zavinil žalobce zastavení řízení co do částky 4 840 Kč, když žaloba byla až v den, kdy dlužná částka byla zaplacena, a byl úspěšný co do částky 835,20 Kč, ve věci tak měla větší úspěch žalovaná, které však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.