22 C 240/2022-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že elektronickými prostředky komunikace na dálku žalobkyně a žalovaná uzavřely Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen také jako„ Smlouva o úvěru“ nebo„ Smlouva“) dne [datum], jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru v částce [částka] žalované. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí nejpozději do [datum]. Žalobkyně poskytla žalované úvěr dne [datum] bezhotovostně. Žalovaná úvěr nesplatila. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny [částka] a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. 2. Listinou„ smlouva o úvěru [číslo]“ nebylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Jako úvěrující je v listině označena žalobkyně, jako úvěrovaná žalovaná. V místě podpisu smluvních stran se nachází podpis zástupce žalobkyně, u podpisu žalované [příjmení] kód: [číslo]. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně žalované poskytla jistinu ve výši [částka] dne [datum]. 4. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena elektronicky. Žádným z provedených důkazů nebylo prokázáno ověření identity jednající osoby. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU [číslo]. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení). Předložená smlouva neobsahuje žádnou z výše uvedených forem podpisu. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak z této listiny nelze učinit závěr, že žalovaná projevila vůli, jejíž obsah je uveden v této listině. Žalobkyně neprokázala, že smlouva byla uzavřena způsobem tvrzeným žalobkyní, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně prokázala, že poskytla žalované částku [částka]. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalované vznikl vůči žalobkyni závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 občanského zákoníku). Žalovaná netvrdila, že žalovanou částku uhradila, byla proto zavázána zaplatit žalobkyni jistinu ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaná se dostala do prodlení doručením žaloby. Dřívější prodlení žalované žalobkyně neprokázala. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že soud zavázal převážně procesně neúspěšnou žalovanou zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu v rozsahu 60 % Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši [částka], odměny za právní zastoupení po [částka] za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) podle ust. § 14b odst. 1 bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen “advokátní tarif“), náhrady hotových výdajů v celkové výši [částka] podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady 21% DPH z odměny a náhrad ve výši [částka] v souladu s ust. § 137 odst. 3 občanského soudního řádu, celkem [částka]. Celkové náklady řízení po zohlednění procesního neúspěchu činí [částka]. S ohledem na ustálené rozhodování soudů o výši nákladů za zastoupení soud stanovil výši odměny za právní zastoupení podle sazeb za úkon právní služby podle advokátního tarifu.