22 C 381/2021-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] jež nabyla účinnosti aktivací čísla [anonymizováno] dne [datum]. Na základě [anonymizováno] smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací, včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících, a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit ceny ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Ke dni podání žaloby představuje žalovaná částka cenu za poskytnuté služby třetích stran ve výši [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka] za nevrácení koncového zařízení [anonymizována dvě slova] po ukončení smlouvy. 2. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a doplňkové služby ve sjednaném rozsahu a žalovaný se zavázal zaplatit sjednanou cenu. Součástí smlouvy byla smlouva o pronájmu zařízení na dobu neurčitou, a to koncového zařízení [anonymizována dvě slova]. V případě ukončení smlouvy o pronájmu se žalovaný zavázal zařízení vrátit do 30 dnů od ukončení smlouvy o pronájmu zařízení. Pro případ porušení povinnosti vrátit zařízení byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka]. Nebylo prokázáno, že výpověď smlouvy ze dne [datum] byla žalovanému doručena. Nebylo prokázáno, že žalovanému byly poskytnuty služby třetích stran. 3. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o nájmu movité věci (§ 2201 občanského zákoníku) a nepojmenovanou smlouvu podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku (služby elektronických komunikací). Požadavek na zaplacení smluvní pokuty (§ 2048 občanského zákoníku) za nevrácení pronajatého zařízení byl shledán nedůvodným, protože podmínkou vzniku smluvní pokuty bylo prodlení s vrácením zařízení po ukončení smlouvy. Jelikož žalobkyně neprokázala ukončení smluvního vztahu, žalovaný nemá povinnost pronajaté zařízení vracet. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve vztahu k tvrzení, že žalovanému byla poskytnuta služba v hodnotě [částka]. Vzhledem k výše uvedeným závěrům byla žaloba zamítnuta. 4. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Procesně úspěšnému žalovanému náklady řízení nevznikly.