23 C 176/2021-137 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala stanovení výživného manželky ve výši [částka] měsíčně. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný jsou manželé, uzavřeli manželství dne [datum], uzavření manželství předcházela zhruba čtyřletá známost. Před uzavřením manželství žalobkyně a žalovaného se jim narodila dne [datum] dcera [jméno]. Manželství žalobkyně a žalovaného se v současné chvíli nefunguje. V říjnu 2020 ukončili manželé společné soužití, dne [datum] se žalovaný fakticky odstěhoval ze společné domácnosti. Žalobkyně podala návrh na rozvod manželství a řízení o rozvod manželství je vedeno u nadepsaného soudu pod spisovou značkou [spisová značka]. Od [datum rozhodnutí] dosud je žalobkyně zaměstnána u zaměstnavatele [právnická osoba] Výše její čisté mzdy nyní činí zhruba [částka] měsíčně. Výdaje žalobkyně se sestávají zejména z výdajů na bydlení v nájemním bytě o velikosti [anonymizováno] na adrese [adresa] Tyto náklady činí celkem cca [částka] měsíčně. Nad rámec toho žalobkyně studuje navazující inženýrské studium na [obec] škole podnikání a práva, a.s., a s tímto studiem jsou splněny poplatky ve výši [částka] ročně, které se hradí v měsíčních splátkách po [částka], do října 2020 přitom tyto splátky hradil žalovaný, poté je hradit přestal. Aktuálně dluží žalobkyně na školném částku [částka]. Žalobkyně byla, stejně jako žalovaný, již v době před uzavřením manželství s žalobcem členkou [anonymizována dvě slova] [obec], z.s. a na členských poplatcích hradí částku [částka] ročně. Žalobkyně v současné době pečuje střídavým způsobem o nezletilou [jméno]. Žalovaný bydlí v místě původní rodinné domácnosti, tedy v rodinném domě na adrese [obec a číslo] v jeho osobním vlastnictví. Žalovaný pracuje jako finanční manažer ve společnosti [právnická osoba] a jeho průměrný měsíční čistý příjem činí cca [částka]. Žalovaný je vlastníkem nemovité věci, pozemku č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, v k. ú. [část obce], obec Ostrava, zapsaný na LV č. 2043, vedené Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště Ostrava. V tomto rodinném domě se [datum] nacházela rodinná domácnost a v současnosti v něm bydlí žalovaný. Žalovaný a žalobkyně jsou dále vlastníky pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec a číslo], trvalý travní porost, o výměře [výměra], zapsaný na [list vlastnictví] vedeného u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, [stát. instituce]. Každý z účastníků řízení je vlastník id. poloviny tohoto pozemku. Žalobkyně nevlastní žádný další hodnotnější majetek. Výdaje žalovaného sestávají dle vědomosti žalobkyně z úhrady splátek na úvěr určený ke splacení ceny rodinného domu ve výši cca [částka] měsíčně, splátky úvěru na pořízení výše uvedené nemovitosti v k. ú. [obec] ve výši cca [částka] měsíčně a výdajů na energie a provoz domu ve výši zhruba [částka] měsíčně. Žalovaný vynakládá vysoké náklady na svůj životní styl a zábavu. Žalovaný žalobkyni od ukončení soužití ve společné domácnosti nijak finančně nepřispívá, žádné výdaje za ni nehradí ani ji jiným způsobem nevyživuje. Manželé si také neposkytují péči či jiné penězi neocenitelné plnění, nevedou společnou domácnost. S ohledem na to, že příjem žalovaného je daleko vyšší než příjem žalobkyně, tudíž hmotná a kulturní úroveň mezi manželi nedosahuje zásadně stejné úrovně, vyzvala žalobkyně žalovaného dne [datum], aby jí hradil výživné manželky ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný obratem sdělil, že jí žádné výživné poskytovat nebude. Žalobkyně jako manželka žalovaného dosahuje nižšího příjmu než žalovaný. Rozdíl v příjmech po odečtení nezbytných nákladů na bydlení apod. činí zhruba [částka] měsíčně. Přestože tedy žalobkyně je schopna do určité míry zajišťovat své potřeba, míra tohoto zajištění se u manželů zcela zásadně liší. Žalobkyni proto svědčí právo na výživné manželky podle § 697 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). 2. Z vyjádření žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že je pravdou, že účastníci dne [datum] uzavřeli manželství a toto manželství i nadále trvá, ale oba účastníci, jak vyplývá z jejich i soudně demonstrovaných postojů, mají zájem jej ukončit jeho rozvodem. Ke dni podání žaloby účastníci společně nehospodařili a rovněž od září [rok] společně nebydleli, kdy se nejprve ze společné domácnosti odstěhoval žalovaný a následně se v listopadu [rok] z bytové jednotky odstěhovala žalobkyně a žalovaný se v lednu [rok] vrátil do původního společného obydlí zpět, kdy od listopadu [rok] do ledna [rok] musel opětovně vybavit bytovou jednotku a uklidit ji tak, aby byla způsobilá k jejímu užívání i pro nezletilou [jméno]. Žalobkyně totiž bytovou jednotku zanechala ve stavu, který její užívání zcela vylučoval, tj. neuklizenou, s četnými psími exkrementy, a to i v obývacím a dětském pokoji, kde byly pokálené polštáře i koberec a rozházené svršky. Z bytové jednotky zcela vystěhovala kompletní dětský pokoj a jídelnu. Žalovaný především namítl, že přiznání žalobkyní tvrzeného práva by bylo v rozporu s dobrými mravy, když se žalobkyně po dobu trvání společného soužití i po jeho ukončení chovala způsobem, který přiznání její práva na výživné zcela vylučuje. Dále žalovaný tvrdil, že životní úroveň obou účastníků je stejná a pokud žalobkyně spatřuje své nutné náklady na obživu v platbách školného a golfu, pak mu nezbývá, než konstatovat, že se nejedná o náklady, které by měly saturovat platby na výživu žalobkyně. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 3. U jednání žalobkyně setrvala na žalobě v plném rozsahu. 4. U jednání žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. 5. Z vyjádření žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně dále připomenula, že manželé ukončili společné soužití v říjnu [rok]. Důvodem ukončení manželského soužití (a tedy příčinou rozvratu manželství) nebyl mimomanželský vztah ani jednoho z manželů, ale to, jakým způsobem probíhalo manželské soužití. Byl to naopak žalovaný, kdo se k žalobkyni opakovaně zachoval v době trvání manželství v rozporu s dobrými mravy, když se vůči žalobkyni choval opakovaně za trvání jejich manželství násilně, a když pro rozpadu manželského vztahu žalovaný žalovanou bezdůvodně vyloučil z péče o dceru [jméno] [příjmení], a to od října [rok] po dobu 5 měsíců. Navíc žalobkyně upozorňuje, že judikatura věnovaná vyživovací povinnosti mezi manželi a rozporu s dobrými mravy jasně postuluje, že případný mimomanželský vztah oprávněného manžela, pokud není příčinou rozvratu manželství, nemůže dosáhnout takové intenzity, aby zapříčinil rozpor s dobrými mravy (například usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3175/11). Tedy i v případě, že by žalobkyně skutečně měla mimomanželský vztah, tato skutečnost sama o sobě by nebyla dostačující proto, aby založila rozpor s dobrými mravy. Dosavadní skutková tvrzení žalovaného, i kdyby byla prokázána, nemohou založit rozpor uplatněného nároku žalobkyně s dobrými mravy. Postup manžela – tj. bránění matce v péči o nezletilou, neplnění vyživovací povinnosti k manželce a další kroky manžela vyžadovala na straně manželky v průběhu roku [rok] také vynaložení vysokých nákladů na právní služby spojených se zastupováním v předmětných soudních řízeních a dalšími souvisejícími úkony právních služeb. Konkrétně se jedná za dobu od ledna do prosince [rok] o částku [částka]. Dle informací žalobkyně žalovaný navázal nejpozději krátce po ukončení manželského soužití v říjnu [rok] mimomanželský vztah. Tuto okolnost se dozvěděla žalobkyně od své nezletilé dcery, která pravidelně hovořila o tom, že u tatínka přespává„ teta [jméno]“ a dále také sousedky bydlící nedaleko domu žalovaného, paní [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že manželství žalobkyně a žalovaného bylo rozvedeno, došlo k jasnému ohraničení doby, za kterou může žalobkyně výživné požadovat. Jedná se o dobu 6 celých měsíců (červen - listopad [rok]) a 26 dnů (19 dnů v květnu, 7 dnů v listopadu. Z toho plyne, že výživné za tuto dobu nárokované žalobkyní činí [částka] (6 x [částka] + [částka] / 30 * 26). 6. Z doplnění tvrzení a důkazů žalovaným ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný prioritně i nadále tvrdí, že přiznání výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy, když žalobkyně za trvání manželství navázala známost s jiným mužem a to s [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem fakticky [obec a číslo], okres [město] a trvale bytem [adresa] a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa] [obec]. Žalobkyně tedy opakovaně porušila manželskou věrnost. Následně, pak nejpozději od listopadu [rok] žalobkyně navázala opětovně známost s [jméno] [příjmení], kdy rovněž začala jezdit jím zapůjčeným osobním automobilem tovární značky BMW, který souběžně s jiným osobním automobilem používala nejméně do [datum], či do [datum]. [příjmení] [jméno] [příjmení], v jeho faktickém bydlišti, žalobkyně přebývala daleko častěji, než že by se mělo jednat o náhodné schůzky. Způsob soužití, který žalobkyně vedla s [jméno] [příjmení], rozhodně neodpovídá způsobu, kterým líčila žalobkyně své styky se