26 C 141/2022-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 984 Kč s úrokovým příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl vlastníkem (provozovatelem) vozidla [registrační značka], které bylo od [datum] do [datum] provozováno, aniž by žalovaný měl sjednáno povinné smluvní pojištění. 2. Žalovaný své procesní stanovisko nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) soud ve věci jednal a rozhodl bez nařízení jednání, na základě provedených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování vzal soud níže uvedenými důkazy za prokázáno: -) z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], že žalobkyně sepsala tuto výzvu, v níž žalovaného vyzývá k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 10 492 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy z důvodu nepojištění vozidla [registrační značka] v období od [datum] do [datum] při sazbě 86 Kč na den, přičemž tato výzva byla žalovanému doručena nejpozději dne [datum], -) z upomínky ze dne [datum], že žalobkyně vyzvala dodatečně žalovaného k úhradě dluhu, -) z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], že žalobkyně sepsala tuto výzvu, v níž žalovaného vyzývá k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 10 492 Kč a nákladů na uplatnění ve výši 300 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy z důvodu nepojištění vozidla [registrační značka] v období od [datum] do [datum] při sazbě 86 Kč na den, přičemž tato výzva byla žalovanému doručena nejpozději dne [datum], -) z upomínky ze dne [datum], že žalobkyně vyzvala dodatečně žalovaného k úhradě dluhu, -) z předžalobní upomínky ze dne [datum], [datum] včetně potvrzení České pošty, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. K nákladnímu automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3,5 t, [registrační značka], nebylo v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tzv. povinné ručení, kdy provozovatelem vozidla byl v předmětném období žalovaný. Žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za předmětné období v celkové výši 21 584 Kč (včetně nákladů na uplatnění ve výši 3 x 300 Kč) do 60 dnů ode dne doručení písemné výzvy. 6. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaný byl v rozhodném období v registru silničních vozidel zapsán jako provozovatel v žalobě označeného vozidla a v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, která je uvedena dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jednalo o nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3,5 t, což je denní sazba 86 Kč, přičemž vynásobeno počtem dní (244 dní – od [datum] do [datum]) se jedná o částku 20 984 Kč. V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona má žalobkyně dále nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 2x 300 Kč dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. [příjmení] povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku v celkové výši 21 584 Kč je v souladu s ust. § 4 odst. 2 zákona žalovaný, neboť ten byl v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tj. v době od [datum] do [datum], v registru vozidel zapsán jako provozovatel. Po marném uplynutí doručení výzvy žalovanému k zaplacení příspěvku v trvání 60 dnů se stala částka 21 584 Kč splatnou a splatnost příspěvku tak nastala ke dni [datum] a [datum]. Soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni nejen dlužnou částku ve výši 21 584 Kč, ale rovněž příslušenství z dlužné částky, když žalovaný se dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přičemž výše úroků z prodlení je pak odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Procesně úspěšná žalobkyně má také proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v náhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 864 Kč. Dále byla přiznána žalobkyni v rámci této náhrady odměna právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobkyně učinil v této věci 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) a sazba mimosmluvní odměny z tarifní hodnoty sporu za 1 úkon právní služby podle ust. § 14b odst. 1 advokátního tarifu činí 300 Kč, a proto při 3 úkonech právní služby je odměna 900 Kč (3 × 300 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobkyni náhrada hotových výdajů, a to 3 režijní paušály po 300 Kč podle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3× 100 Kč). Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21 % DPH ve výši 252 Kč činí 2 316 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Lhůta k zaplacení dlužné částky včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení byla stanovena v délce tří dnů počínající právní mocí tohoto rozsudku, když délka této lhůty k plnění odpovídá ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.