27 C 80/2022-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 18 705,85 Kč s příslušenstvím v podobě úroků a úroků z prodlení, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní [příjmení] smlouvu [číslo] na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobkyní dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o úvěr ve výši 20 322 Kč, tento jí žalobkyně schválila a dne [datum] vyplatila. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splatit, kdy vycházela z průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 12 000 Kč a výdajů, jež nevykazovaly žádné varující znaky při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr, přičemž toto bylo zřejmé z výpisů z běžného účtu žalované. Podle podmínek úvěrové smlouvy měla žalovaná měsíčně hradit pravidelnou splátku úvěru v celkové výši 400 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku 17,9 % ročně vždy k 14. dni měsíce počínaje dnem [datum] s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na 14. 4. 2028. Splátky od 14. 5. 2020 do 14. 7. 2021 byly splaceny, avšak počínaje splátkou ke dni 14. 8. 2021 nebyly splátky ze strany žalované uhrazeny, pročež žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila. Celkový dluh činí na jistině 18 705,85 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 874,77 Kč za období od 14. 7. 2021 do 17. 10. 2021. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. K ústnímu jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoliv oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků. 4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Z listiny označené jako rámcová smlouva [číslo] že žalobkyně se zavázala žalované poskytovat bankovní a platební služby. Listina je opatřena datem [datum] a podpisy obou účastníků řízení. 6. Z listiny označené jako dodatek [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] že žalobkyně se dohodla s žalovanou tak, žalobkyně jí poskytne částku 20 322 Kč a žalovaná tuto částku žalobkyni vrátí v 96 měsíčních splátkách po 400 Kč měsíčně, a to vždy k 14. dni v měsíci. V listině bylo dále dohodnuto, že úroková sazba činí 17,90 % ročně. Listina je opatřena datem [datum] a podepsána oběma účastníky řízení. 7. Z listiny označené jako výpis z běžného účtu, že dne 14. 4 2020 žalobkyně poskytla žalované částku 20 322 Kč převodem na bankovní účet žalované 8. Z listiny označené jako výpis z běžného účtu za období [datum] až [datum], že počáteční zůstatek na tomto účtu patřícím žalované činil 10,86 Kč a konečný zůstatek 3 062,26 Kč, a dále že na účet bylo připsáno za toto období 167 270,52 Kč a odepsáno 164 219,12 Kč. Z listiny je dále patrné, že žalovaná dostávala příjmy od společnosti [právnická osoba] (č. účtu [bankovní účet]), a to dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 27 174 Kč, dne [datum] částku 22 516 Kč a dne [datum] částku 13 598 Kč, a dále že dostávala příjmy od společnosti [právnická osoba] (č. účtu [bankovní účet]), a to dne [datum] částku 1 479 Kč, dne [datum] částku 7 896 Kč, dne [datum] částku 9 972 Kč, dne [datum] částku 4 190 Kč, dne [datum] částku 9 438 Kč a dne [datum] částku 16 451 Kč. 9. Z listiny označené jako výzva k zaplacení dluhu – takzvaná předžalobní výzva, že touto listinou byla žalovaná vyzvána k zaplacení žalobou požadované částky, přičemž listina byla zaslána žalované na adresu uvedenou ve smlouvě dne [datum] (zjištěno z podacího archu České pošty, s. p.). 10. Z ostatních v řízení provedených, avšak v odůvodnění neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti. 11. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaná se dne [datum] s žalobkyní dohodla tak, že žalobkyně jí poskytne částku 20 322 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku žalobkyni vrátit v 96 měsíčních splátkách po 400 Kč měsíčně, v celém rozsahu to však neučinila, pročež předchůdkyně žalobkyně požadovala jednorázové zaplacení dlužné částky, a to ve výši 18 705,85 Kč; žalobkyně předtím, než se dohodla s žalovanou, řádně zjišťovala, jestli bude žalovaná schopna jí poskytnutou částku vrátit. 12. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení věci: 14. Soud nejprve uzavírá, že vzájemné ujednání mezi stranami ze dne [datum] hodnotí jako smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z., přičemž byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat krom ustanovení občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni uzavření smlouvy. V takovém případě měla žalobkyně povinnost zkoumat schopnost žalované poskytnutý úvěr splatit, a to ve smyslu rozhodných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (zejm. § 86 tohoto zákona), přičemž lze dospět k závěru, že takovou svou povinnost žalobkyně splnila, když především zkoumala příjmy i výdaje žalované prostřednictvím výpisů z účtu žalované, které měla žalobkyně k dispozici. Z těchto je přitom zřejmé, že žalovaná disponovala zcela dostatečnými příjmy na to, aby mohla měsíčně žalobkyni splácet částku ve výši 400 Kč, když každý měsíc dostávala příjmy od dvou subjektů/zaměstnavatelů. Z celkového přehledu zůstatku na běžném účtu žalované je dále zřejmé, že i její hospodaření, tedy její výdajová stránka, mohla být pro žalobkyni dostatečnou zárukou toho, že žalovaná poskytnutý úvěr splatí. Uzavřenou smlouvu tak nelze z důvodů případného nezkoumání úvěruschopnosti žalované považovat za neplatnou. Zároveň pak žalobkyně prokázala čerpání peněžních prostředků žalovanou, a to výpisem z účtu. Žalovaná v řízení netvrdila zaplacení jakékoliv částky nad částky, které již žalobkyni měla zaplatit dle žalobních tvrzení, natožpak že by takovou případnou skutečnost prokazovala. S ohledem na to soud žalobě vyhověl co do částky žalobou požadované, neboť žalobkyni v takovém rozsahu doposud nebyla vrácena. Stejně tak soud žalobě vyhověl co do smluvních úroků, jak byly vymezeny v žalobě, když nárok na jejich zaplacení žalobkyni vznikl v souladu se smlouvou a soud jejich výši nepovažuje za nikterak nepřiměřenou, přičemž žalobkyně zároveň zohlednila ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru (u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší). Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobě v celém rozsahu vyhověl; úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z. z dlužné jistiny ve lhůtě ve výroku uvedené, neboť žalovaná se v takovém rozsahu dostala do prodlení, výše přitom byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého zavázal soud žalovanou zaplatit v řízení plně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení 800 Kč představující zaplacený soudní poplatek, když jiné náklady řízení žalobkyně, jež nebyla zastoupena advokátem, nepožadovala. 16. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.