28 C 62/2022-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem na vydání platebního rozkazu došlým soudu dne 1. 10. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 19 011 Kč s příslušenstvím. Žalobce uzavřel se žalovaným dne 23. 7. 2020 smlouvu na dodávku elektřiny. Fakturou [číslo] ze dne 4. 3. 2021 vyúčtoval žalobce dodávku elektřiny za období od 22. 9. 2020 do 28. 2. 2021 v částce 15 957 Kč a faktura byla splatná dne 18. 3. 2021. Fakturou [číslo] ze dne 24. 9. 2020 vyúčtoval žalobce dodávku elektřiny za období od 4. 8. 2020 do 21. 9. 2020 v částce 3 054 Kč a faktura byla splatná dne 8. 10. 2020. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužných částek, avšak bezvýsledně. Žalovaný se dostal do prodlení a žalobce požadoval tedy i úroky z prodlení. 2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 15. 3. 2022 zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., když účastníci vyjádřili s projednáním věci bez nařízení jednání souhlas, soud vydal ve věci meritorní rozhodnutí bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu žalobních tvrzení a důkazů předložených žalobcem. 5. Soud činí skutkový závěr, že žalobce jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli dne 23. 7. 2020 smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny, na základě kterých žalobce dodával elektřinu do odběrného místa žalovanému v [obec] – [část obce], [ulice a číslo]. Žalovaný nezaplatil dodávku elektřiny ve výši 15 957 Kč za období od 22. 9. 2020 do 28. 2. 2021, vyúčtovaný fakturou [číslo] splatnou dne 18. 3. 2021. Dále neuhradil doplatek za vyúčtovanou dodávku elektřiny ve výši 3 054 Kč za období od 4. 8. 2020 do 21. 9. 2020, vyúčtovaný fakturou [číslo] splatnou dne 8. 10. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 3. 9. 2021 žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek, avšak bezvýsledně. 6. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dne 23. 7. 2020 smlouva na dodávku elektřiny s tím, že žalobce se zavázal dodávat na základě smlouvy elektřinu do odběrného místa vymezeného ve smlouvě a žalovaný se zavázal, že bude hradit zálohy na tyto dodávky a uhradí vyúčtování jejich skutečného odběru na základě doručených faktur. Žalovaný tak neučinil, když fakturu [číslo] splatnou dne 18. 3. 2021 na částku 15 957 Kč a fakturu [číslo] splatnou dne 8. 10. 2020 na částku 3 054 Kč nezaplatil. Soud vzal za prokázány skutečnosti uvedené v žalobě a v souladu s ustanovením § 2079 zák. č. 89/2012 Sb. zavázal žalovaného uhradit dlužné faktury. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou jednotlivých faktur, a proto byl dále dle § 1970 o. z., zavázán k úhradě úroků z prodlení dle splatnosti jednotlivých faktur, když výše úroků z prodlení vyplývá z vyhlášky č. 351/2013 Sb. v platném znění. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou částku včetně příslušenství, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 7. Jelikož byl žalobce se svou žalobou úspěšný v plném rozsahu, byl žalovaný podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit žalobci vzniklé náklady řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na zastoupení žalobce, spočívající v odměně zástupce ve výši 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za 3 úkony 900 Kč (za převzetí věci, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy) dle ustanovení § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., hotové výdaje stanovené paušální částkou 100 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za 3 úkony 300 Kč dle ustanovení § 14b) odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Pokud žalobce požadoval odměnu advokáta ve smyslu § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., soud se s tímto názorem žalobce neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru, týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč a v němž byla přiznána žalobci náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud uložil žalované, s ohledem na její neúspěch ve věci, zaplatit žalobci takto vyčíslené náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).