34 C 168/2022-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 25. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 346,06 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16. 8. 2019 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, jejíž nedílnou součástí byly platné obchodní podmínky, přičemž na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa [obec], [obec a číslo] a žalovaný se zavázal vyúčtované dodávky plynu žalobkyni uhradit. Žalobkyně provedla fakturou [číslo] ze dne 1. 10. 2020 vyúčtování dodávky plynu za období od 29. 9. 2019 do 22. 9. 2020 na částku 7 849,75 Kč splatnou ke dni 15. 10. 2020, z této dlužné částky žalovaný uhradil žalobkyni částku 3 070 Kč dne 18. 3. 2021, žalovanému tak zbývá zaplatit dluh 4 779,75 Kč. Fakturou [číslo] ze dne 5. 5. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalovanému dodávku plynu za období od 23. 9. 2020 do 3. 5. 2021 na částku 11 086,31 Kč splatnou ke dni 19. 5. 2021, tuto částku žalovaný žalobkyni nezaplatil, přestože byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužných částek upomínkami ze dne 4. 11. 2020 a 25. 1. 2021, s tím, že za každou tuto upomínku žalobkyně žalovanému účtovala částku 240 Kč, a to v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami dodávky plynu. Dlužná částka žalovaným uhrazena nebyla, a to ani přes zaslání předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. dne 7. 1. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, žalobkyně se k ústnímu jednání konanému dne 13. 9. 2022 omluvila, žalovaný se bez předchozí omluvy k ústnímu jednání nedostavil, soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z žalobních tvrzení a žalobní doložených listinných důkazů. 3. Po provedeném dokazování soud zjistil na základě níže uvedených důkazů tento skutkový stav: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 16. 8. 2019 bylo zjištěno, že tímto se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa [obec], [obec a číslo], přičemž žalovaný se zavázal zde plyn odebírat a následně vyúčtované dodávky plynu řádně hradit. Fakturou [číslo] ze dne 1. 10. 2020 na částku 7 849,75 Kč, splatnou ke dni 15. 10. 2020, bylo prokázáno, že tímto žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodávku plynu za období od 29. 9. 2019 do 22. 9. 2020, přičemž z této dlužné částky žalovaný uhradil žalobkyni částku 3 070 Kč dne 18. 3. 2021, zbývalo mu tak zaplatit částku 4 779,75 Kč, kterou žalobkyni neuhradil. Fakturou [číslo] ze dne 5. 5. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalovanému dodávku plynu za období od 23. 9. 2020 do 3. 5. 2021 na částku 11 086,31 Kč, splatnou ke dni 19. 5. 2021, bylo prokázáno, že tímto žalobkyně žalovanému vyúčtovala dodávku plynu za období od 23. 9. 2020 do 3. 5. 2021, když tato dlužná částka žalovaným žalobkyni uhrazena nebyla, přestože žalobkyně vyzývala a upomínala žalovaného k zaplacení dlužné částky upomínkami ze dne 4. 11. 2020 a 25. 1. 2021, když za každou tuto upomínku žalobkyně žalovanému účtovala částku 240 Kč, a to v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami dodávky plynu. Dlužná částka žalovaným uhrazena nebyla ani poté, co mu byla zaslána žalobkyní předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř. dne 7. 1. 2022, která byla řádně podána na poště dne 7. 1. 2022, což bylo doloženo poštovním podacím archem. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a vůbec neprokázal, že by dlužné částky žalobkyni uhradil. 4. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva kupní v souladu s ustanovením § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) a v souladu s ustanovením § 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb. energetický zákon (e. z.). Na základě smluvního ujednání a výše uvedených zákonných ustanovení tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit jednotlivé dlužné částky za dodávku plynu, jak bylo výše uvedeno, s tím, že žalovaný je taktéž povinován v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem, které byly součástí smluv, zaplatit úhradu za upomínky k zaplacení dlužných částek, které byly celkem 2, a to za každou částku 240 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit dlužnou částku taktéž plyne ze skutečnosti, že žalovaný tím, že uhradil částečně fakturu [číslo] to částku 3 070 Kč dne 18. 3. 2021, ve smyslu § 2054 o. z. uznal nárok žalobkyně na celou dlužnou částku vyčíslenou touto fakturou ve výši 7 849,75 Kč, tedy i nezaplacenou částku 4 779,75 Kč s příslušenstvím. Tím, že žalovaný nezaplatil žalobkyni dlužné částky, dostal se do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni, a proto je také povinován zaplatit příslušenství z jednotlivých dlužných částek, a to v souladu s ustanovením § 1968, 1970 o. z., kdy výše příslušenství je pak odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Na základě výše zjištěného skutkového stavu, takto právně zhodnoceného, soud, shledávaje nárok žalobkyně v plném rozsahu důvodným, tomuto vyhověl v plném rozsahu tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí. 5. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, soud tedy za užití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl, že žalobkyni přísluší nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč, když tyto náklady sestávají z těchto položek: 800 Kč za zaplacený soudní poplatek (žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 801 Kč, přeplatek 1 Kč se dle § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích nevrací), 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), a 21 % DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Lhůta k zaplacení žalované částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.