37 C 315/2021-25 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou, doručenou soudu dne 29. 3. 2021, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 1 524 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 12. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem: autobusem linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní dne 11. 1. 2021 a při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovaný byl na místě kontrolorem vyzván k zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, jež jsou splatné v okamžiku zjištění jízdy bez platného dokladu. Žalobkyně požaduje jak zaplacení jízdného, tak přirážek k jízdnému ve výši celkem 1 524 Kč a úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k projednávané věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl za souhlasného stanoviska účastníků bez nařízení ústního jednání v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 4. Skutkový stav soud zjistil z listin předložených žalobkyní – zápisem ze dne 11. 1. 2021, že žalovaný cestoval autobusem linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní dne tvrzeného žalobkyní bez platné jízdenky, o jízdě byl sepsán Zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] žalovanému vznikla povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému do 15 dnů od zjištěné jízdy bez platného dokladu, ale žalobkyni ničeho nezaplatil, a to ani, přestože byl o zaplacení upomenut. 5. Žalobou uplatněný nárok je dán podle § 2550 zák. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále o. z.), dle kterého byla mezi účastníky nastoupením žalovaného do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní uzavřena konkludentně smlouva o přepravě, a ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě a Smluvními přepravními podmínkami [anonymizováno] integrované dopravy. Soud tedy zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni jízdné a přirážky k jízdnému spolu s úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala, když nárok žalobkyně na úrok z prodlení je dán ustanovením § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 6. Při rozhodování o nákladech řízení soud dospěl k závěru, že v daném případě jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele, pro které soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nepřiznal ve smyslu § 150 o. s. ř., byť žalobkyně v řízení byla zcela procesně úspěšná. Důvodem nepřiznání nákladů řízení je skutečnost, že u Okresního soudu v Ostravě bylo pod sp. zn. 32 C 170/2021 vedeno dříve zahájené řízení totožných účastníků, když předmětem tohoto řízení bylo rovněž vymáhání dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, návrh byl podán dne 1. 3. 2021, tj. v době po uplynutí několika měsíců po dni, kdy žalobkyni vznikl nárok uplatněný touto žalobou (11. 1. 2021). Žalobkyni již v době podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve věci sp. zn. 32 C 170/2021 muselo být známo, že žalovaný se dne 11. 1. 2021 přepravoval bez platného jízdního dokladu, proto mohla nároky uplatnit jednou žalobou. Postup žalobkyně se soudu jeví jako neúčelný a nehospodárný, navíc vede ke zbytečnému administrativnímu zatěžování soudu, proto náklady žalobkyně vzniklé v tomto řízení soud nepokládá za náklady účelně vynaložené na uplatnění práva vůči žalovanému. V řízení vedeném pod sp. zn. 32 C 170/2021 byla žalobkyni již pravomocně přiznána plná náhrada nákladů řízení. 7. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. 3 dny od právní moci rozhodnutí.