38 C 163/2021-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 6. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 3 840 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 8. 7. 2020 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr 3 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 21. 7. 2020. Žalobkyni vzniklo právo na poplatek za poskytnutí Úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání Úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. V daném případě se jedná o částku 60 Kč denně. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru proto činí 840 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů. Žalovaná zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Žalobkyně úvěr žalované vyplatila dne 8. 7. 2020. Žalovaná úvěr nevrátila v datech splatnosti. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako společnost a žalovaná označená svým jménem a příjmením, datem narození, rodným číslem, IČO a adresou místa podnikání jako klient. Tato smlouva je opatřena podpisem osoby jednající za žalobkyni, přičemž u jména a příjmení žalované je uveden údaj o datu 8. 7. 2020 a kódu SMS verifikace: [číslo]. Předmětem smlouvy je závazek žalobkyně, že poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč na bankovní účet žalované číslo [bankovní účet] s tím, že žalovaná vrátí žalobkyni tuto částku nejpozději do 14 dnů ode dne čerpání úvěru. Poplatek za sjednání úvěru činil 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru. Splatnost úvěru byla stanovena na 21. 7. 2020. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně poukázala ze svého bankovního účtu na bankovní účet číslo [bankovní účet] dne 8. 7. 2020 platbu 3 000 Kč. Z výzvy k úhradě soud zjistil, že žalobkyně dne 10. 11. 2020 prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 9 563,40 Kč na bankovní účet žalobkyně do tří dnů. Z podacího lístku se podává, že tato výzva byla žalované odeslána doporučeně poštou dne 10. 11. 2020. 4. Po právní stránce soud shora označenou smlouvu posoudil jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), na základě které žalobkyně coby úvěrující poskytla žalované coby úvěrované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, které žalovaná čerpala bezhotovostně dne 8. 7. 2020. V případě žalované lze vzhledem k uvedení identifikačního čísla a místa podnikání uvedeného v záhlaví úvěrové smlouvy a rovněž vydání živnostenského oprávnění jednoznačně usuzovat na to, že smlouvu o úvěru žalovaná uzavřela v rámci svého podnikání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2010, sp. zn. 23 Cdo 1129/2008, podle něhož pokud žalovaný uvedl ve smlouvě své identifikační číslo osoby, dal tím najevo, že se smlouva týkala jeho podnikatelské činnosti). Povinností žalované bylo vrátit tyto peněžní prostředky žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 2 % denně z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru, který jednoznačně plnil funkci úroku, a to nejpozději do 21. 7. 2020. Soud žalobě vyhověl ohledně částky 3 000 Kč představující nevrácenou jistinu úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru v celkové výši 840 Kč. Soud přiznal žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. také úroky z prodlení z dlužné jistiny a poplatku od 22. 7. 2020, tj. ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení (výrok I.). 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 189 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. 6. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.