54 C 55/2022-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem žaloby je zaplacení částky 9 127 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud shledal podmínky pro použití ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) a věc projednal bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování soud učinil skutkový závěr, že žalovaný cestoval v níže uvedených dnech hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Za tento přestupek byla žalovanému vyměřena přirážka k jízdnému ve výši 9x 1 000 Kč. Při každé jízdě s ním byla sepsána dohoda s cestujícím, a to č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno], č. [anonymizováno] a č. [anonymizováno], v nichž uznal pohledávky žalobkyně co do důvodu i výše a zavázal se dluh uhradit do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, což však neučinil. 5. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Žalobkyně je dopravcem veřejné linkové dopravy dle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, resp. dopravcem drážní dopravy dle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Žalovaný nástupem do vozidla městské hromadné dopravy uzavřel se žalobkyní přepravní smlouvu, čímž mu vznikla povinnost dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a zejména povinnost uhradit cenu za přepravu dle platného tarifu – § 760 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Výše jízdného dle platného tarifu žalobkyně činila v uvedených případech 8x 14 Kč a 1x 15 Kč. Jelikož se žalovaný při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit žalobkyni nejen stanovené jízdné, ale i přirážku k jízdnému ve výši 9x 1 000 Kč. Výše přirážky vyplývá ze Smluvních přepravních podmínek žalobkyně, a to pro každý jednotlivý případ neoprávněné jízdy. Žalovaný uznal pohledávku žalobkyně v souladu s ust. § 558 obč. zák., má se tedy za to, že závazek žalovaného vůči žalobkyni v době uznání trval. Soud proto zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 9 127 Kč a vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, byl v souladu s ust. § 517 obč. zák. zavázán zaplatit žalobkyni také příslušenství, a to úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána dle ust. § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb., účinného do 31. 12. 2013. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Tuto částku představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dva režijní paušály po 100 Kč za podání návrhu a předžalobní upomínku dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 7. Lhůta k plnění je dána ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.