57 C 91/2021-92 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 26. 2. 2021 domáhal po žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 92 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce jako oprávněná osoba ve smyslu ust. § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen jako„ ZMV“), uplatnil nárok na vydání původního církevního majetku, když dne 16. 9. 2013 podal v souladu ust. § 9 odst. 6 ZMV návrh na vydání zemědělských pozemků Státnímu pozemkovému úřadu, Krajskému pozemkovému úřadu pro Moravskoslezský kraj (dále jen jako„ pozemkový úřad“). Pozemkový úřad rozhodnutím ze dne 16. 2. 2015 sp. zn. SP [číslo], [číslo jednací] (dále také jen rozhodnutí), zamítl návrh žalobce na vydání původního církevního majetku. Žalobce podal dne 31. 3. 2015 v souladu s ust. § 9 odst. 10 ZMV žalobu podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.)., ke Krajskému soudu v Ostravě, přičemž řízení vedené Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] bylo pravomocně skončeno dnem 8. 7. 2020. Na sebe navazující řízení, jejichž prostřednictvím žalobce docílil vydání definitivního rozhodnutí, trvala po dobu více než 6 let a 9 měsíců, v důsledku čehož žalobce utrpěl nemajetkovou újmu, neboť takovou délku řízení nelze považovat za přiměřenou a žalobci tak náleží nárok na přiměřené zadostiučinění dle ust. § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. Z ustálené judikatury navazující na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011 sp. zn. Cpjn 206/2010 vyplývá, že za každý rok trvání nepřiměřeně dlouhého řízení náleží žalobci základní částka v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, která se následně modifikuje (zvyšuje) na základě okolností konkrétního případu. Nesprávným úředním postupem spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě vznikla žalobci nemajetková újma, za níž mu náleží nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 92 000 Kč (za 1. a 2. rok řízení vždy částka 8 000 Kč, za 3. až 6. rok řízení vždy částka 16 000 Kč a za 7. rok řízení částka 12 000 Kč). Žalobce uplatnil dne 11. 8. 2020 u žalované (Ministerstva spravedlnosti ČR) nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Do dne podání žaloby žalovaná žalobci ničeho neuhradila a je tak s úhradou přiměřeného zadostiučinění ode dne 12. 2. 2021 v prodlení, a proto žalobci náleží rovněž nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. U ústního jednání žalobce na žalobě setrval, když k vyjádřenému právnímu názoru žalované uvedl, že tento neodpovídá smyslu odškodňovacího zákona, dle jeho názoru má být odškodněno každé řízení samostatně a ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě soudu pod sp. zn. [spisová značka] se nejedná o shodný předmět řízení, tyto jsou odlišné, na základě jiných výzev k vydání majetku. 2. Žalovaná, poté co bylo určeno, že organizační složkou státu, která je oprávněna ve věci jednat je Ministerstvo zemědělství, k věci shodně uvedla, že žalobce uplatnil dne 11. 8. 2020 u Ministerstva spravedlnosti nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nepřiměřeně dlouhou dobou restitučního řízení vedeného nejprve od 16. 9. 2013 u Státního pozemkového úřadu pod sp. zn. SPU [číslo] [obec] zakončeného rozhodnutím ze dne 16. 2. 2015 a následně u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Nebyla tak dodržena lhůta 12 měsíců podle § 9 odst. 7 ZMV stanovená pro řešení zvláště složitých případů, když podle žalované bylo prodlení zapříčiněno zejména výrazně zvýšenou složitostí věci po stránce skutkové, za které se žalovaná ve vyjádření omlouvá. Soudní řízení následně trvalo od 31. 3. 2015 do 8. 7. 2020, kdy byla věc pravomocně ukončena. V soudní řízení bylo rozhodováno 1x soudem I. stupně a 1x soudem II. stupně, když o skutkové složitosti věci svědčí rozsáhlé dokazování, kdy bylo provedeno ohledání na místě samém, bylo dokazováno mnoha listinnými důkazy, byly provedeny výslechy svědků, byly vypracovány dva znalecké posudky a provedeny výslechy znalců. Ministerstvo spravedlnosti ve svém vyjádření uvedlo, že v činnosti soudu lze shledat prodlevy, zejména od oznámení o zahájení soudního řízení soudem dne 31. 3. 2015 do oznámení o zahájení soudního řízení soudem dne 13. 9. 2016. Dále žalované navrhovala v této věci uzavření soudního smíru, neboť uplatněný nárok lze považovat do výše 73 600 Kč za oprávněný, když žalobcem stanovenou částku je podle názoru žalované třeba ponížit o 15 % za mimořádnou složitost věci a dále o 5 % z důvodů počtu dotčených soudních instancí, kdy při stanovení částky již bylo přihlédnuto též k délce kompenzačního řízení, neboť jinak by z uvedených důvodů bylo třeba snížit základní částku pokaždé nejméně o 20 %. V závěrečném návrhu shrnula, že nárok žalobkyně na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou újmu vyplývá z řízení o restitučním nároku, když v této věci se jedná o pouze jednu část nároku, obecně se jedná o jeden jediný nárok, jedné osoby, který je uplatňován různými dílčími výzvami či jednou výzvou u konkrétního pracoviště státního pozemkového úřadu, vyřizovaný jedním správním orgánem v rámci jednoho okresu, čemuž odpovídá i žalovanou ve vyjádření označená judikatura Nejvyššího soudu. 3. S ohledem na v řízení vyjádřené rozdílné názory procesních strany týkající se otázky odškodnění újmy za více řízení, kdy žalovaná navrhovala vzhledem ke svému vyjádřenému právnímu názoru spojit k tomuto řízení další řízení vedené u Okresního soudu v Ostravě po sp. zn. [spisová značka], neboť má za to, že žalobci vzniká pouze jedna újma za prodlení v jednotlivých restitučních řízeních, k uzavření smíru mezi účastníky nedošlo, když soud se zmíněnou právní otázkou s ohledem na předmět tohoto řízení dále jako nadbytečnou nezabýval. 4. Po v řízení provedeném dokazování výzvou k poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ze dne 10. 8. 2020, dodejkou datové zprávy a potvrzením o přijetí podání ze dne 11. 8. 2020 vzal soud za prokázáno, že zástupce žalobce uplatnil dne 11. 8. 2020 u organizační složky žalované - Ministerstva spravedlnosti ČR nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve výši 92 000 Kč, za nepřiměřeně dlouhé řízení o vydání zemědělských pozemků vedené na základě žádosti podané dne 16. 9. 2013 Státním pozemkovým úřadem, Krajským pozemkovým úřadem pro Moravskoslezský kraj, kde pozemkový úřad rozhodl rozhodnutím ze dne 16. 2. 2015 sp. zn. SP [číslo], [číslo jednací] a navazujícím soudním řízením podle části páté o. s. ř. vedeném na základě žaloby podané žalobcem dne 31. 3. 2015 Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka], kde bylo řízení pravomocně skončeno dnem 8. 7. 2020. 5. Ze spisu Krajského soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázáno, že dne 31. 3. 2015 podal žalobce žalobu o nahrazení rozhodnutí správního orgánu podle části V. o. s. ř., a to rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 16. 2. 2015, sp. zn. [spisová značka], [číslo jednací] tak, že se žalobci vydávají zemědělské nemovitosti v [katastrální uzemí], pozemek [anonymizováno] č. [anonymizována dvě slova] – zastavěná plocha a nádvoří se stavbou občanské vybavenosti [adresa] v [obec] (dále také jen nemovitosti) a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro Moravskoslezský kraj ze dne 16. 2. 2015, spisová značka [spisová značka], [číslo jednací] se v uvedeném rozsahu nahrazuje rozhodnutím soudu, když v petitu žaloby označeným rozhodnutím pozemkového úřadu, který se nachází na č. l. 7 – 9 spisu bylo rozhodnuto tak, že návrh žalobce na vydání nemovitosti v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [město], a to pozemku parc. č. [anonymizována dvě slova] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra] se stavbou [adresa] [anonymizováno] se zamítá. V soudním řízení bylo dne 12. 9. 2016 nařízeno jednání na den 9. 12. 2016, které byla na žádost žalobce přenařízeno na 13. 12. 2016, kde bylo odročeno na neurčito za účelem vyžádání dokumentace a důkazních návrhů účastníků, byly vyžádány listiny ze zemského archivu i archivu žalobce, dne 8. 11. 2017 proběhlo další ústní jednání ve věci a dne 4. 12. 2017 proběhlo ohledání na místě samém, usnesením ze dne 2. 10. 2018 soud ustanovil znalce z oboru stavebnictví pro posouzení otázky samostatnosti jednotlivých částí stavby, když tento vypracoval posudek dne 30. 1. 2019, u dalšího ústního jednání dne 3. 10. 2019 byl proveden výslech znalce ustanoveného soudem a dále znalce, který vypracoval znalecký posudek na základě objednávky Lesů ČR, jako osoby zúčastněné v řízení, když dne 10. 10. 2019 byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým nebylo žalobě vyhověno, když tento byl doručen účastníkům dne 20. 12. 2019. Z výzvy k vydání majetku ze dne 15. 2 2013 [č