62 C 330/2022-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je částka 21 262 Kč s příslušenstvím. Žalovaný jako provozovatel nákladního automobilu do 3,5 t, [registrační značka], [VIN kód], který je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl v období od 1. 1. 2020 do 23. 9. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost stanovena zákonem. Vozidlo tak nebylo 267 dní pojištěno a žalovaný tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. S ohledem na shora uvedené tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 22 962 Kč a nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 5. 1. 2021. Žalovaný na dlužné částce zaplatil pouze částku 2 000 Kč, a dále dluží částku 20 962 Kč, kterou neuhradil, a to ani poté, co mu byla žalobkyní zaslána dne 26. 5. 2021 předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto důkazů: Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 22. 10. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník a provozovatel motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód] v období od 1. 1. 2020 do 23. 9. 2020 neměl předmětné vozidlo pojištěno. Za dané období dluží na příspěvku částku 22 962 Kč za 267 dní při sazbě 86 Kč denně. Žalovaný byl vyzván, aby tento příspěvek ve lhůtě 60 dnů od doručení výzvy žalobkyni zaplatil. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 11. 2. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu příspěvku v aktuální výši 23 457 Kč do 26. 2. 2021, když na předchozí výzvu žalovaný nereagoval. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 5. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné platby příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] do 6. 6. 2021, s upozorněním na soudní vymáhání této částky a vznikající náklady. 4. Soud činí skutkový závěr, že žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu do 3,5 t, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ předmětné vozidlo“), které je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný coby provozovatel vozidla neměl v období od 1. 1. 2020 do 23. 9. 2020 k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti. Žalobkyně proto vyzvala dne 22. 10. 2020 žalovaného k zaplacení příspěvku za porušení povinnosti pojistit vozidlo ve výši 22 962 Kč a dále k náhradě nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 4. 11. 2020. Splatnost dlužné částky nastala dne 5. 1. 2021. Žalovaný na dlužné částce zaplatil pouze částku 2 000 Kč, dále již ničeho nezaplatil, a neučinil tak ani poté, co zaslal zástupce žalobkyně žalovanému dne 26. 5. 2021 předžalobní výzvu. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení byla prokázána tvrzení žalobkyně, že žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla, které je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, neměl v období od 1. 1. 2020 do 23. 9. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidla stanovenou v ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V případě porušení této povinnosti má žalobkyně dle ustanovení § 4 odst. 1 shora citovaného zákona nárok na zaplacení příspěvku, který se podle odstavce 3 daného ustanovení vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Tento příspěvek činí 22 962 Kč (86 Kč x 267 dní). V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 citovaného zákona má žalobkyně dále nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle ustanovení § 4 odst. 6 citovaného zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému, což žalobkyně učinila, když dne 22. 10. 2020 písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 4. 11. 2020. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku (vyjma 2 000 Kč) zaplatil. Z výše uvedených důvodů soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 21 262 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžité částky, byl zavázán dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni vedle jistiny také příslušenství, a to úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 6. Jelikož žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná v plném rozsahu, byl žalovaný dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázán zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši 2 303 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 851 Kč a z nákladů na právní zastoupení žalobkyně, spočívající v odměně zástupkyně v částce 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony pomoci 900 Kč dle ustanovení § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., hotových výdajů stanovených paušální částkou 100 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. 300 Kč za tři úkony právní pomoci dle ustanovení § 14b) odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný s ohledem na svůj neúspěch ve věci byl zavázán zaplatit žalobkyni takto vyčíslené náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).