62 C 351/2022-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je částka 15 831 Kč s příslušenstvím. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3, [registrační značka], VIN [anonymizováno], který je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl v období od 15. 2. 2019 do 31. 7. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost stanovena zákonem. Vozidlo tak nebylo 167 dní pojištěno a žalovaný tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. S ohledem na shora uvedené tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 15 531Kč a nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 25. 4. 2020. Žalovaný však dlužnou částky neuhradil, a to ani poté, co mu byla žalobkyní zaslána dne 20. 1. 2022 předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto důkazů: Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 11. 3. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník a provozovatel motorového vozidla [registrační značka], VIN [anonymizováno] v období od 15. 2. 2019 do 31. 7. 2019 neměl předmětné vozidlo pojištěno. Za dané období dluží na příspěvku částku 15 531 Kč za 167 dní při sazbě 93 Kč denně. Žalovaný byl vyzván, aby tento příspěvek ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy žalobkyni zaplatil. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 9. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu příspěvku v aktuální výši 16 116 Kč do 24. 7. 2020, když na předchozí výzvu žalovaný nereagoval. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 1. 2022 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné platby příspěvku za nepojištěné vozidlo [registrační značka] do 15 dnů od odeslání výzvy, s upozorněním na soudní vymáhání této částky a vznikající náklady. 4. Soud činí skutkový závěr, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3, [registrační značka], VIN [anonymizováno] číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ předmětné vozidlo“), která je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný coby provozovatel vozidla neměl v období od 15. 2. 2019 do 31. 7. 2019 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně proto vyzvala dne 11. 3. 2020 žalovaného k zaplacení příspěvků za porušení povinnosti pojistit vozidlo ve výši 15 531 Kč a dále k náhradě nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to do 30 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 26. 3. 2020. Splatnost dlužné částky nastala dne 25. 4. 2020. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a neučinil tak ani poté, co zaslala zástupkyně žalobkyně žalovanému dne 20. 1. 2022 předžalobní výzvu. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení byla prokázána tvrzení žalobkyně, že žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla, které je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, neměl v období od 15. 2. 2019 do 31. 7. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo stanovenou v ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V případě porušení této povinnosti má žalobkyně dle ustanovení § 4 odst. 1 shora citovaného zákona nárok na zaplacení příspěvku, který se podle odstavce 3 daného ustanovení vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Tento příspěvek činí 15 531 Kč (93 Kč x 167 dní). V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 citovaného zákona má žalobkyně dále nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je podle ustanovení § 4 odst. 6 citovaného zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému, což žalobkyně učinila, když dne 11. 3. 2020 písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 26. 3. 2020. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. Z výše uvedených důvodů soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 15 531 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžité částky, byl zavázán dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni vedle jistiny také příslušenství, a to úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 6. Jelikož žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná v plném rozsahu, byl žalovaný dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázán zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení žalobkyně, spočívající v odměně zástupkyně v částce 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony pomoci 900 Kč dle ustanovení § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., hotových výdajů stanovených paušální částkou 100 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. 300 Kč za tři úkony právní pomoci dle ustanovení § 14b) odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný s ohledem na svůj neúspěch ve věci byl zavázán zaplatit žalobkyni takto vyčíslené náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).