62 C 410/2021-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je částka 11 090 Kč s příslušenstvím. Žalovaný jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], který je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl v období od 13. 10. 2018 do 27. 3. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost stanovena zákonem. Vozidlo tak nebylo 166 dní pojištěno a žalovaný tímto svým jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. S ohledem na shora uvedené tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 10 790 Kč a nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný byl žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do 16. 3. 2021. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a to ani poté, co mu byla žalobkyní zaslána dne 16. 6. 2021 předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z těchto důkazů: z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 31. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy zaplatil příspěvek za nepojištěné, ale provozované vozidlo [registrační značka], [VIN kód], které v období od 13. 10. 2018 do 27. 3. 2019 nebylo pojištěno, a to ve výši 10 790 Kč (65 Kč x 166 dnů) a náklady na uplatnění ve výši 300 Kč. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 8. 4. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu v aktuální výši 11 145 Kč nejpozději do 23. 4. 2021, když na předpis ze dne 31. 12. 2020 nebylo reagováno. Z II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 7. 5. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně upozornila žalovaného na dosud nezaplacený příspěvek do garančního fondu, k jehož úhradě byl žalobkyní vyzván, a to ve výši 11 215 Kč do 17. 5. 2021. Žalovaný byl upozorněn, že v případě, kdy nebude z jeho strany reagováno, přistoupí žalobkyně na řešení tohoto nároku soudní cestou. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 6. 2021 bylo prokázáno, že zástupkyně žalobkyně vyzval žalovaného ještě před podáním žaloby k úhradě dlužné částky do 15 dnů od odeslání upomínky, v opačném případě bude ve věci zahájeno soudní řízení. 4. Soud činí skutkový závěr, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno] (dále jen„ předmětné vozidlo“), který je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný coby provozovatel vozidla neměl v období od 13. 10. 2018 do 27. 3. 2019 k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti. Žalobkyně proto vyzvala dne 31. 12. 2020 žalovaného k zaplacení příspěvku za porušení povinnosti pojistit vozidlo ve výši 10 790 Kč a dále k náhradě nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a to do 60 dnů od doručení této výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 15. 1. 2021. Splatnost dlužné částky nastala dne 16. 3. 2021. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, a neučinil tak ani poté, co mu zaslala zástupkyně žalobkyně dne 16. 6. 2021 předžalobní výzvu. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení byla prokázána tvrzení žalobkyně, že žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla, které je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, neměl v období od 13. 10. 2018 do 27. 3. 2019 k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti. Žalovaný tak porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo stanovenou v ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V případě porušení této povinnosti má žalobkyně dle ustanovení § 4 odst. 1 shora citovaného zákona nárok na zaplacení příspěvku, který se dle odstavce 3 daného ustanovení vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Tento příspěvek činí celkem 10 790 Kč, tj. 166 dní x 65 Kč. V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 citovaného zákona má žalobkyně dále nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 citovaného zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému, což žalobkyně učinila, když dne 31. 12. 2020 písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 60 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne 15. 1. 2021. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil. Z výše uvedených důvodů soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 11 090 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžité částky, byl zavázán dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni vedle jistiny také příslušenství, a to úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 6. Jelikož žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná v plném rozsahu, byl žalovaný dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. zavázán zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů na právní zastoupení žalobkyně, spočívající v odměně zástupkyně v částce 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za tři úkony pomoci 900 Kč dle ustanovení § 14b) odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., hotových výdajů stanovených paušální částkou 100 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. 300 Kč za tři úkony právní pomoci dle ustanovení § 14b) odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Žalovaný s ohledem na svůj neúspěch ve věci byl zavázán zaplatit žalobkyni takto vyčíslené náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).