63 C 228/2022-34 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] a postoupenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by zdejší soud stanovil vyživovací povinnost žalované k žalobci ode dne [datum] ve výši 3 500 Kč měsíčně. Žalobce odůvodnil svou žalobu tím, že rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo žalované uloženo přispívat na výživném částku 1 500 Kč měsíčně žalobci, když tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Od poslední úpravy uplynuly již tři roky a žalobce má za to, že se změnily jeho odůvodněné potřeby, přičemž žalovaná se se žalobcem nestýká a nad rámec výživného neposkytuje žalobci ničeho. Žalobce je nyní ve 3. ročníku [anonymizována dvě slova], resp. nyní bude začínat 3. ročník, výživné požaduje od září [rok], a to vždy do 24. dne v měsíci. Za ubytování na koleji platí částku zhruba 3 100 Kč měsíčně, dále za dopravu do [obec] a zpět vlakem 2 000 Kč měsíčně, MHD měsíčně v [obec] stojí 120 Kč, životní pojištění 550 Kč měsíčně, mobilní paušál 300 Kč měsíčně, internet doma 300 Kč měsíčně, jídlo 3 000 Kč měsíčně a oblečení 1 500 Kč měsíčně. Veškeré jeho výdaje platí otec, občas si přivydělá na brigádě, nepravidelně, za toto si kupuje oblečení. Otec pobírá starobní důchod cca 20 000 Kč měsíčně, pokud je doma, tedy ve [obec] u [obec], bydlí u něj. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že s požadovanou výší výživného nesouhlasí, od [datum] je na Úřadu práce, skončila předtím u [právnická osoba], kde pracovala jako uklízečka, byla tam do června [rok], pracovala tam od prosince [rok], vydělávala zhruba částku 20 000 Kč měsíčně. Nyní na Úřadu práce pobírá dávky ve výši 7 100 Kč měsíčně, vyřizuje si další dávky, brigádně nepracuje, životní náklady řeší tak, že si na ně půjčila. Měla rok nemocenskou, až vyčerpala své zásoby, musela si vzít půjčku. Stále bydlí v podnájmu, nic jí tady nepatří kromě TV a pračky. Její výdaje jsou výživné na syna 1 500 Kč, nájem 6 490 Kč, životní pojistka [anonymizováno] 320 Kč, půjčka [ulice] spořitelna 1 016 Kč, peníze na klik 500 Kč, [anonymizováno] 970 Kč, jízdné 550 Kč, telefon 705 Kč, její zdravotní stav není dobrý, má ruku po operaci, teď musela odložit operaci s nohou. 3. Potvrzením příjmů žalované od [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že průměrný čistý měsíční příjem žalované činil částku 17 895 Kč měsíčně, pracovní poměr byl ukončen ke dni [datum]. 4. Potvrzením o studiu - [anonymizována dvě slova] [země] ze dne [datum] a potvrzením o studiu ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], akademický rok [rok] [rok] vzal soud za prokázané, že žalobce je studentem 3. ročníku [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], prezenční forma studia, bakalářské studium. 5. Potvrzením o úhradě ubytování na koleji za období říjen [rok] a listinou označenou jako historie podkonta ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že za ubytování na koleji platí žalovaný částku 3 434 Kč měsíčně. 6. Rozsudkem [název soudu] ze dne 4. 9. 2018, č. j. [číslo jednací], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], vzal soud za prokázané, že žalované byla uložena povinnost platit na výživném žalobci částku 1 500 Kč měsíčně od [datum], když tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 7. Rozhodnutím Úřadu práce ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a poštovními poukázkami ze dne [datum] a [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaná je od července [rok] vedena na Úřadu práce, byla ji přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 7 124 Kč měsíčně. 8. Dle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 9. Dle ust. § 911 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 10. Dle ust. § 913 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 11. Dle ust. § 915 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 12. V řízení bylo předně prokázáno, že vyživovací povinnost žalované vůči žalobci byla naposledy upravena rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], tak, že žalované bylo stanoveno výživné pro žalobce ve výši 1 500 Kč měsíčně. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobce studuje v akademickém roce [rok] [číslo] 3. ročník [anonymizováno 6 slov], prezenční forma studia, bakalářské studium. 13. Vyživovací povinnost rodičů trvá do doby, než jsou děti samy schopny se živit, vyživovací povinnost tedy nezaniká dosažením zletilosti. Pokud dítě i po tomto věku dále studuje, trvá vyživovací povinnost až do konce studia. 14. V řízení bylo přitom prokázáno, že žalovaná pracoval do června [rok] u [právnická osoba] [právnická osoba], kdy skončila na dohodu, od července [rok] je vedena na Úřadu práce, byla ji přiznána podpora v nezaměstnanosti ve výši 7 124 Kč měsíčně. Žalovaná tedy skončil pracovní poměr, aniž by měla zajištěn jiný finanční příjem. Pokud žalovaná dále argumentovala svými finančními závazky, pak k těmto rozhodně není možno přihlížet, když vyživovací povinnost k dětem je vždy přednostní a finanční závazky rodičů nemohou být přičítány k tíži dětem. 15. Žaloba tedy byla shledána důvodnou, když byl uplatněn princip výdělkové potencionality dle ust. § 913 odst. 2 o. z., a to z důvodu, že žalovaná ukončila své zaměstnání u posledního zaměstnavatele bez vážného důvodu dohodou a sama se tudíž zbavila možnosti dosahovat výdělku nejméně ve výši 17 895 Kč měsíčně. 16. Soud vzal dále v úvahu, že žalovaná se se žalobcem nestýká a nad rámec výživného tak na úhradu jeho potřeb nijak nepřispívá, na druhou stranu bylo přihlédnuto k tomu, že otec žalobce hradí žalobci veškeré výdaje, tj. celkem částku cca ve výši 10 000 Kč měsíčně, vyživovací povinnost ze strany otce tedy výrazně přesahuje výživné, jaké bylo stanoveno žalované. 17. Vzhledem ke shora popsanému studiu žalobce soud dospěl k závěru, že žalobce není dosud schopen sám se živit, a proto stanovil vyživovací povinnost žalované k žalobci v souladu s ust. § 910 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z., tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když částku ve výši 3 500 Kč měsíčně soud považuje za zcela přiměřenou zjištěným poměrům, neboť životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Stanovené výživné přitom nevybočuje z rámce daného doporučujícími tabulkami Ministerstva spravedlnosti, dle kterých v případě potenciálního příjmu žalované a věku žalobce by mělo činit výživné 20 % příjmu rodiče, tj. v případě žalobce 3 579 Kč měsíčně. 18. Vzniklý nedoplatek na výživném za období od [datum] do [datum] ve výši 2 000 Kč pak uložil soud žalované zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobci však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.