63 C 93/2022-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by zdejší soud zrušil jeho vyživovací povinnost vůči žalované, případně tuto snížil. Žalobce odůvodnil svou žalobu tím, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované byla naposledy upravena rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [číslo], tak, že žalobci bylo stanoveno výživné pro žalovanou ve výši 2 000 Kč měsíčně a pro nezletilého syna [jméno] ve výši 1 500 Kč měsíčně. Důvodem, proč tento návrh podával, je, že když řádně neplatil alimenty, měl soud, nyní nemá na to, aby toto výživné platil, proto chce mít dluh co nejmenší. Do února [rok] byl zaměstnán ve [právnická osoba] [anonymizováno], kde vydělal zhruba částku 22 000 Kč měsíčně, po srážkách exekucí mu zbylo 9 – 12 000 Kč měsíčně, po zaplacení nezbytných výdajů pak částka 2 770 Kč na ošacení a jídlo. Vzhledem k tomu, že chce vydělávat více, tak skončil dohodou a je na úřadu práce, kdy si dělá rekvalifikaci na řidičský průkaz C + E, tento stojí 63 000 Kč, z tohoto důvodu nikde nepracuje ani nedělá žádnou brigádu. Se žalovanou není v žádném kontaktu, neví tedy, jestli ještě studuje. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že požadoval zamítnutí žaloby. Žalovaná dále uvedla, že nadále studuje. 3. Účastnickou výpovědí žalobce vzal soud za prokázané, že nyní bydlí v [obec], bydlí u kamaráda. [anonymizována tři slova] pracoval do února [rok], skončil na dohodu. Od března do května nepracoval, dělal pouze brigádně. Od května je na rekvalifikaci, která trvá 6 měsíců, do [datum]. Pobírá dávky od úřadu práce ve výši 9 700 Kč měsíčně, přispívá na nájemné kamarádovi ve výši 2 000 Kč měsíčně. Exekuce platil, dokud pracoval, má za to, že nyní mu to z toho příjmu od úřadu práce nestrhávají. Žádné pojištění si neplatí, exekuce neví, kolik jsou v celkové částce, strhávali mu od 5 do 20 000 Kč. Kdyby byl v insolvenci, zbývala by mu ještě menší částka, než při exekuci. Na mobilní telefon platí částku 200 Kč za 3 měsíce. Vzdělání má střední odborné, bere léky na tlak, je to však malá částka. Na nezletilého [jméno] mu bylo výživné naopak zvýšeno o částku 500 Kč měsíčně, a to ještě za 3 roky zpětně. 4. Potvrzením o studiu ze dne [datum], [ulice] univerzita, [anonymizována dvě slova], vzal soud za prokázané, že žalovaná studuje v akademickém roce [rok] [rok] [anonymizováno] ročník [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] univerzity. 5. Návrh na doplnění dokazování výměrem dávek od úřadu práce ve prospěch žalobce, potvrzením o rekvalifikačním kurzu, kopií nájemní smlouvy, smlouvou o dodávkách elektřiny a plynu, smlouvou o zprostředkování internetu a výslechem žalované soud pro nadbytečnost zamítl. 6. Dle ust. § 910 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 7. Dle ust. § 911 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 8. Dle ust. § 913 odst. 1 o. z., pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. 9. Dle ust. § 913 odst. 2 o. z., při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 10. V řízení bylo předně prokázáno, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované byla naposledy upravena rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. [číslo], tak, že žalobci bylo stanoveno výživné pro žalovanou ve výši 2 000 Kč měsíčně. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaná studuje v akademickém roce [rok] [rok] [anonymizováno 5 slov] univerzity. 11. Vyživovací povinnost rodičů trvá do doby, než jsou děti samy schopny se živit, vyživovací povinnost tedy nezaniká dosažením zletilosti. Pokud dítě i po tomto věku dále studuje, trvá vyživovací povinnost až do konce studia. 12. Soud se s ohledem na výše citovaná zákonná kritéria musel předně zabývat důvodem ukončení pracovního poměru žalobce u zaměstnavatele [anonymizována dvě slova], když pracovní poměr žalobce ukončil sám. Důvod, který otec zmínil, tedy odstěhování do [obec] z důvodu nemožnosti nadále hradit náklady v původním bydlišti soud považuje za zcela nelogický, když má za to, že žalobce se tímto připravil o trvalý a stabilní příjem a upřednostnil přestěhování do [obec] bez zajištění adekvátního stabilního příjmu. Je zapotřebí rovněž zdůraznit, že žalobce upřednostnil přestěhování do [obec], kde jsou obecně daleko vyšší náklady na živobytí. 13. Jak již bylo uvedeno výše, důvod, pro který žalobce uvedl, že musel ukončit zaměstnání a přestěhovat se do [obec], považuje soud za neakceptovatelný, když otec má dvě děti, z toho jedno nezletilé, a k zajištění jejich výživy je povinen vyvinout maximální úsilí, a to případně i za cenu určitého osobního nepohodlí a uskromnění. V řízení bylo přitom prokázáno, že žalobce u [anonymizována dvě slova] pracoval do února [rok], kdy skončil na dohodu, od března do května nepracoval, dělal pouze brigádně a od května je na rekvalifikaci, která trvá šest měsíců, tj. do [datum]. Žalobce tedy skončil pracovní poměr, aniž by měl zajištěn jiný finanční příjem a nahrazení výpadku příjmů se snažil vyřešit tím, že se pokusil zbavit vyživovací povinnosti k dětem, což nelze v žádném případě připustit. Lze pochopit, že žalobce se rekvalifikací snaží získat nové lukrativnější zaměstnání, toto však nemůže být v žádném případě činěno na úkor jeho dětí. Nadto žalobce zřejmě pracuje brigádně a takto získané příjmy s ohledem na probíhající rekvalifikaci oficiálně nepřiznává. 14. Pokud žalobce dále argumentoval svými finančními závazky, pak k těmto rozhodně není možno přihlížet, když vyživovací povinnost k dětem je vždy přednostní a finanční závazky rodičů nemohou být přičítány k tíži dětem. 15. Žaloba tedy nebyla shledána důvodnou, když byl uplatněn princip výdělkové potencionality dle § 913 odst. 2 o. z., a to z důvodu, že žalobce ukončil své zaměstnání u posledního zaměstnavatele [právnická osoba] [anonymizováno] bez vážného důvodu a sám se tudíž zbavil možnost dosahovat výdělku nejméně 22 000 Kč měsíčně. Soud proto dospěl k závěru, že vyživovací povinnost žalobce k žalované nadále trvá, přičemž není ani žádný důvod pro její snížení, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 16. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla ve věci plný úspěch žalovaná, který však náhradu nákladů řízení po žalobci nepožadovala.