80 C 107/2021-48 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 2. 11. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni částku 18 557 Kč spolu s úroky z prodlení tak, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], a žalovanou byla uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky (dále„ Smlouva“), jejímž předmětem byla dodávka služeb – elektrické energie / plynu na sjednaném odběrném místě. Žalované byly vystavovány faktury za poskytnuté služby, avšak dosud neuhradila fakturu za vyúčtování plynu ve výši 18 557 Kč, a to ani zčásti. Částka byla nejpozději splatná 28. 6. 2018. Dne 2. 6. 2020 zaslal právní zástupce žalobkyně předžalobní upomínku a od následujícího dne požaduje žalobkyně úroky z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z jednání nařízeného na 8. března 2022 omluvila, souhlasila s tím, že bude jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání rovněž nedostavila, neomluvila se, nepožádala o odročení jednání, v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Z předložených důkazů, a to ze smlouvy o sdružených službách dodávky č. [anonymizováno] [číslo] ze dne 26. 7. 2017, soud zjistil, že tato listina není podepsána ani jedním z účastníků, z Prohlášení zákazníka a poučení o jeho právech a povinnostech ze dne 26. 7. 2017, ani z Plné moci z téhož dne, která rovněž není žalovanou podepsána, tyto listiny byly podepsány pouze právním předchůdcem žalobkyně. Soud tak nevzal za prokázáno, že by tato smlouva o sdružených službách dodávky byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou platně uzavřena. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] s datem vystavení 22. 3. 2018 a datem splatnosti 7. 4. 2018 má soud za prokázáno, že touto měl být vyúčtován odběr plynu dodaného právním předchůdcem žalobkyně žalované za období od 2. 10. 2017 do 19. 3. 2018 ve výši 16 688 Kč, kdy byla vyúčtována částka 24 787,98 Kč a po započtení zaplacených záloh ve výši 8 100 Kč a po zaokrouhlení zbývá k úhradě 16 688 Kč. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] s datem vystavení 12. 6. 2018 má soud za prokázáno, že touto měl být vyúčtován odběr plynu dodaného právním předchůdcem žalobkyně žalované za období od 20. 3. 2018 do 31. 5. 2018 ve výši 1 869 Kč Ani k jedné z těchto faktur nedoložila žalobkyně žádný doklad o jejich doručení žalované. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 4. 2020 včetně příloh má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla z právního předchůdce žalobkyně postoupena na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno společně s předžalobní výzvou dne 2. 6. 2020, což je prokázáno podacím lístkem. Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání, se sama zbavila možnosti poučení ze strany soudu k doplnění tvrzení a doplnění důkazů ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. 5. Na základě takto provedeného dokazování nemá soud za prokázáno, že mezi účastníky byla platně sjednána smlouva o dodávce plynu, když byla předložena smlouva, která nebyla podepsána žalovanou, stejně jako další dokumenty podepisované při uzavírání smlouvy. Nebyl tedy vůbec prokázán smluvní vztah mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, a tedy ani žalobkyní. Taktéž nebylo vůbec prokázáno doručení předmětných faktur žalované, nebyla prokázána ze strany žalobkyně jejich splatnost. Ze všech těchto shora uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož procesně úspěšná žalovaná by měla právo na náhradu nákladů řízení, v tomto řízení však dle obsahu spisu žalované žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.