85 C 159/2022-26 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou, došlou soudu dne 17. 4. 2022, domáhal po žalovaném zaplacení částky 10 404 Kč spolu s úroky z prodlení. Svou žalobu odůvodnil tím, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 4. 6. 2020. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne 19. 6. 2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 21. 12. 2019 do dne 5. 2. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovení § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 47 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 18. 8. 2020. Žalobce dále odeslal písemné upomínky k úhradě v rámci mimosoudní správy pohledávky, a to prostřednictvím [právnická osoba], a.s., která pro žalobce pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému na všechny známé adresy dne 5. 1. 2022, dne 27. 1. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 2. 3. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 4 342 Kč, která se skládá: - Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ustanovení § 2 odst. 1, písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 86 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 47 dní, celkem ve výši 4 042 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 16. 12. 2020. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne 31. 12. 2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, č. j. 7797479. Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobce na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněn považovat je za správné. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 26. 7. 2020 do dne 30. 9. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovení § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 67 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ustanovení § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 1. 3. 2021. Žalobce dále odeslal písemné upomínky k úhradě v rámci mimosoudní správy pohledávky, a to prostřednictvím [právnická osoba], a.s., která pro žalobce pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému na všechny známé adresy dne 5. 1. 2022, dne 27. 1. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 2. 3. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 6 062 Kč, která se skládá: - Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ustanovení § 2 odst. 1, písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 86 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 67 dní, celkem ve výši 5 762 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný dosud neuhradil ničeho. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Žalobce uplatňuje vůči žalovanému nárok na příspěvek dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v platném znění, kdy žalovaný neměl mít sjednáno pojištění odpovědnosti k vozidlu [registrační značka] a to jednak za období od 21. 12. 2019 do 5. 2. 2020 a jednak za období od 26. 7. 2020 do 30. 9. 2020. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení částky jednak 4 342 Kč se zákonným úrokem z prodlení a jednak 6 062 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobce tvrdí, že zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku se splatností 18. 8. 2020, resp. 1. 3. 2021. Žalovaný oba nároky žalobce neuznává. Dle ustanovení § 4 odst. 6 citovaného zákona má [název žalobkyně] vyzvat osobu povinnou k úhradě příspěvku do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek. Žalovaný namítá, že příspěvek by uhradil, pokud by výzvu obdržel. K doručení těchto výzev však nedošlo, tudíž žalovaný předpokládá, že tyto výzvy nebyly ani odeslány. Žalovaného také udivuje, jakým způsobem jsou uplatňovány požadované nároky, kdy jsou vytrženy vždy krátkodobé časové období, snad proto, aby žalobce mohl uplatňovat vyšší náklady spojené s vymáháním pohledávky. Žalovaný se ještě seznámil s doplněním žaloby, které rozebírá otázku doručování s tím, že žalobce tvrdí, že veškerou korespondenci zasílal žalovanému doporučeně, a to jak v letech 2020, 2021 i v roce 2022. Žalovaný, tedy 1. [právnická osoba], se však v roce 2020 přestěhoval na adresu [ulice a číslo], kdy může předložit soudu obálky s tím, že jak již písemně uvedl, mu výzvy žalobce nebyly doručeny, resp. zásilky byly doručeny vhozením do schránky, ale nebyly doručeny doporučeně. 3. Z listinných důkazů předložených žalobcem pak vzal soud za