85 C 187/2022-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 2. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána zaplatit jí částku celkem 27 029,47 Kč s příslušenstvím. Tento návrh žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 12. 6. 2018 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny na adresu [adresa]. Dodávka energie za období od 6. 8. 2018 do 17. 7. 2019 byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] na konečnou částku 17 390 Kč se splatností dne 1. 8. 2019 (tj. faktura původně na částku 27 390 Kč po odečtení přijatých plateb ve výši 10 000 Kč činí 17 390 Kč) a dodávka za období od 18. 7. 2019 do 29. 1. 2020 byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] na částku 9 639,47 Kč se splatností dne 25. 2. 2020. Jelikož žalovaná neplnila své závazky řádně a včas, ukončila právní předchůdkyně žalobkyně jejich smluvní vztah. Právní předchůdkyně žalobkyně dne 13. 10. 2017 uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek a pohledávky za žalovanou vzniklé z výše uvedených smluv tak s účinností ke dni 14. 12. 2021 přešly na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Ani přes výzvu žalobkyně žalovaná neuhradila na žalovanou částku ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože byly splněny podmínky § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodoval soud bez jednání. Soud tak učinil skutková zjištění z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z těchto listinných důkazů pak vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Na základě smlouvy uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba] a žalovanou dne 12. 6. 2018 se mimo jiné právní předchůdce žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu na adresu [adresa], a žalovaná se zavázala zaplatit za ni právnímu předchůdkyni žalobkyně sjednanou cenu. Fakturou [číslo] byl žalované vyúčtován nedoplatek za dodanou elektřinu ve výši 17 390 Kč za období od 6. 8. 2018 do 17. 7. 2019 splatnou 1. 8. 2019. Fakturou [číslo] byl žalované vyúčtován nedoplatek za dodanou elektřinu ve výši 9 639,47 Kč za období od 18. 7. 2019 do 29. 1. 2020 splatnou 25. 2. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou ve výši 27 029,47 Kč smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, což žalované oznámila přípisem ze dne 21. 12. 2021. Výzvou ze dne 21. 12. 2021 včetně dokladu o odeslání má soud za prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by na vyúčtovanou cenu cokoliv zaplatila. 5. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvy mezi právní předchůdce žalobkyně a žalovanou podle § 1746 odst. 1, § 2079 občanského zákoníku (dále jen o. z.) a ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), v platném znění, jako smlouvu o dodávce elektřiny, která byla platně sjednána, neboť splňuje náležitosti stanovené výše uvedenými zákony. V této smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa elektřinu v množství a za cenu, jejíž výše byla určena dle zákona o cenách cenovým orgánem a žalovaná se také zavázala za odebranou komoditu zaplatit. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila, neboť elektřinu v období, které je předmětem žaloby, žalované dodávala, cenu za ni si také oprávněně vyúčtovala a toto vyúčtování doručila. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, když bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně platně postoupila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 pohledávku, mj. za žalovanou, žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. Žalované tedy vznikla povinnost zaplatit dluh v žalované výši, který měl vůči právní předchůdkyni žalobkyně, žalobkyni, neboť o tomto byla řádně uvědomena. Žalovaná neprokázala, že by závazek splnila, a proto soud žalovanou zavázal k úhradě dlužné částky včetně příslušenství dle ustanovení § 1968, § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení byla určena dle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí byly přiznány účelně vynaložené náklady řízení představující zaplacený soudní poplatek ve výši 1 082 Kč a náklady právního zastoupení v celkové výši 1 452 Kč Náklady právního zastoupení se skládají z odměny za zastoupení spočívající v úkonech právní služby příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby á 300 Kč podle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., příslušného počtu režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř.. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 7. Soud oproti vyčíslení nákladů řízení v žalobě žalobce podřadil tyto náklady pod režim ustanovení § 14b vyhlášky, protože má za to, že v dané právní věci jsou splněny veškeré podmínky pro postup uvedený v tomto ustanovení, jak co do výše vymáhané částky, tak co do povahy uplatněného nároku. Soudu je známo z úřední činnosti (např. sp. zn. 23 C 108/2022, 26 C 116/2022, 36 C 154/2022), že žalobce podává žaloby ve skutkově obdobných věcech shodného znění, lišících se pouze v údaji identifikujícími danou pohledávku (č. smlouvy, označení faktur, dlužná částka), proto ve spojení s výší vymáhané částky věc patří do režimu tzv. formulářových žalob. 8. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení, byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.