85 C 266/2022-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 28. 4. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky 19 127 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 17. 2. 2020 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] předmětem této smlouvy byl závazek žalobkyně dodávat žalované elektřinu pro potřeby domácnosti do odběrného místa – [ulice a číslo], [PSČ] [obec] a závazek žalované za elektřinu zaplatit. Žalobkyně vyúčtovala spotřebovanou elektřinu za období od 21. 2. 2020 do 11. 8. 2020 fakturou [číslo] na částku 18 927 Kč, splatnou dne 2. 9. 2020. K úhradě dlužné částky byla žalovaná opakovaně vyzvána, pročež žalobkyně dále požaduje částku 100 Kč za každou odeslanou upomínku, a to vyúčtovanou fakturou č. [anonymizováno] splatnou dne 10. 8. 2020 a fakturou č. [anonymizováno] splatnou dne 5. 10. 2020. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože byly splněny podmínky § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodoval soud bez jednání. Soud tak učinil skutková zjištění z listinných důkazů předložených žalobkyní. 4. Z těchto listinných důkazů (Smlouva o poskytování služeb elektřiny [číslo] faktura za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] ceník elektřiny společnosti [anonymizována tři slova], Všeobecné podmínky poskytování služeb, výzva k plnění ze dne 26. 11. 2021 včetně potvrzení o odeslání) pak vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 17. 2. 2020 dodávala žalované za úplatu elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Žalobkyně vyúčtovala spotřebovanou elektřinu za období od 21. 2. 2020 do 11. 8. 2020 fakturou [číslo] splatnou dne 2. 9. 2020 na částku 18 927 Kč. Následně byla odeslána výzva k zaplacení. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by na vyúčtovanou cenu cokoliv zaplatila, případně že by nesouhlasila s provedeným vyúčtováním. 5. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvy mezi účastníky podle § 1746 odst. 1, § 2079 občanského zákoníku (dále jen o. z.) a ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon), v platném znění, jako smlouvu o dodávce elektřiny, která byla platně sjednána, neboť splňuje náležitosti stanovené výše uvedenými zákony. V této smlouvě se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa elektřinu v množství a za cenu, jejíž výše byla určena dle zákona o cenách cenovým orgánem a žalovaná se také zavázala za odebranou komoditu zaplatit. Žalobkyně svůj závazek splnila, neboť elektřinu v období, které je předmětem žaloby, žalované dodávala, cenu za ni si také oprávněně vyúčtovala a toto vyúčtování doručila. Žalovaná neprokázala, že by závazek splnila, a proto soud žalovanou zavázal k úhradě dlužné částky včetně příslušenství dle ustanovení § 1968, § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení byla určena dle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí byly přiznány účelně vynaložené náklady řízení představující zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení v celkové výši 1 452 Kč Náklady právního zastoupení se skládají z odměny za zastoupení spočívající v úkonech právní služby příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby á 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., příslušného počtu režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř.. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaná zavázána zaplatit náklady řízení k rukám zástupkyně žalobce. 7. Soud oproti vyčíslení nákladů řízení v žalobě žalobcem podřadil tyto náklady pod režim ustanovení § 14b vyhlášky, protože má za to, že v dané právní věci jsou splněny veškeré podmínky pro postup uvedený v tomto ustanovení, jak co do výše vymáhané částky, tak co do povahy uplatněného nároku. Soudu je známo z úřední činnosti (např. sp. zn. 85 C 117/2021, 85 C 162/2021, 85 C 200/2021), že žalobce podává žaloby ve skutkově obdobných věcech shodného znění, lišících se pouze v údaji identifikujícími danou pohledávku (č. smlouvy, označení faktur, dlužná částka), proto ve spojení s výší vymáhané částky věc patří do režimu tzv. formulářových žalob. 8. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení, byla žalovaná zavázána zaplatit ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.