16 C 142/2022-64 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 35 100 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná je vlastníkem/provozovatelem autobusu [registrační značka] s nejvyšší povolenou hmotností nad 5000 kg, přičemž toto vozidlo nemělo v době od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Za 120 zjištěných dní nepojištění tak žalovaná dluží celkem 34 800 Kč. I přes výzvu ze dne [datum] žalovaná tuto částku nezaplatila. Příspěvek se stal splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy. Výzva byla doručena žalované 15. dnem jejího odeslání, tedy dne [datum]. Žalovaná dále dluží žalobkyni částku 300 Kč představující náklady na uplatnění a na vymáhání příspěvku. K námitce žalované, že vozidlo v uvedené době neprovozovala, žalobkyně uvedla, že tato námitka není v souladu s novelizací zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, provedenou s účinností ode dne [datum] zákonem č. 293/2017 Sb., relevantní. Poukázala přitom na obsah důvodové zprávy k zákonu č. 293/2017 Sb., dle níž cílem navrhované úpravy bylo dosáhnout jednoznačné a přehledné právní úpravy, ze které bude nepochybně zřejmé, kdy musí být splněna povinnost pojištění odpovědnosti, tj. po celou dobu registrace vozidla v registru silničních vozidel s výjimkou případů, kdy v registru silničních vozidel dojde k zápisu vyřazení vozidla z provozu či vyvezení vozidla do jiného státu, nebo nastanou okolnosti, se kterými zákon spojuje zánik pojištění odpovědnosti, a to odcizení vozidla či jeho zánik. Pro povinnost hradit příspěvek do garančního fondu je tak od [datum] rozhodující již jen stav zapsaný v registru silničních vozidel. Ke shodnému názoru dospěl mimo jiné Krajský soud v Českých Budějovicích ve svém rozsudku ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. 7 Co 949/2020. 2. Žalovaná navrhnula zamítnutí žaloby. Namítala, že její autobus, dříve [registrační značka], nebyl od přelomu roku 2019 2020 vůbec provozován. Uvedla, že z důvodu vyhlášení nouzového stavu z důvodu covid-19 neměla v roce 2020 žádnou zakázku, nejprve se nejezdilo vůbec, posléze firmy, jimž obstarávala dopravu, přestaly vyrábět. Skutečnost opakovaně nařizovaného nouzového stavu může vypadat tak, že v době, kdy nouzový stav nařízen nebyl, normálně jezdila a vydělávala. Pravda je však taková, že situace se začala stabilizovat jen pomalu, dokonce i v době, kdy školy fungovaly, nikdo nemyslel na nějaký zájezd. Uvedené vozidlo bylo tak po celou dobu odstaveno na soukromém pozemku a jeho technický stav byl nakonec takový, že bylo odvezeno k sešrotování. Žalovaná jako malý dopravce nedosáhla na žádný příspěvek od státu ani na státní podporu. Nebýt příspěvku Magistrátu města Ostravy, jednatel žalované by neměl z čeho žít, a ačkoli požádal o částku 21 000 Kč, přiznali mu jen 6 000 Kč s tím, že pojistky na auta nelze zahrnout. Ze zcela objektivních příčin neměl z čeho pojistné zaplatit. Stát (ústy vlády) mu zakázal činnost, což byl povinen respektovat, a nyní stát (ústy čkp) chce, aby platil za dobu, kdy měl činnost zakázánu. Vyhlásil-li stát mimořádná opatření, která byl povinen respektovat, pak recipročně nemůže po něm chtít, aby plně odpovídal za dobu, kdy nemohl z důvodu zákazu podnikat, tedy aby platil pojistky jako v běžné, ničím neomezené době. Dále jednatel žalované namítal, že mu výzva k zaplacení příspěvku z nepojištěného vozidla nebyla doručena do datové schránky. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: -) z výzvy k úhradě zákonného příspěvku ze dne [datum], že žalobkyně dne [datum] sepsala tuto výzvu, v níž žalovanou vyzývá k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve výši 35 100 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy, z důvodu nepojištění vozidla [registrační značka] v období od [datum] do [datum] (120 dnů) při sazbě 290 Kč na den, a dále částky 300 Kč představující náklady na uplatnění tohoto nároku, -) poštovním podacím archem, že žalobkyně dne [datum] žalované na adresu [adresa], -) zprávou pošty ze dne [datum], že zásilka PR6758444369F, podaná dne [datum], byla dne [datum] doručována na adresu [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec]. Adresát na uvedené adrese neměl označenou schránku ani zvonkové zařízení, zásilka byla proto dne [datum] vrácena odesílateli, -) ze zprávy Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně správních činností, že žalovaná byla v době od [datum] evidována jako vlastník a provozovatel vozidla, meziměstského autobusu [registrační značka], jehož provozní hmotnost je 13 500 kg, -) upomínkou ze dne [datum] a kopií poštovní dodejky, že žalobkyně odeslala žalované upomínku ze dne [datum] k úhradě dlužné částky, kterou si žalovaná v úložní době od 6. 4. do [datum] nevyzvednula, -) zprávou Magistrátu města Ostravy ze dne [datum], že po skončení nouzového stavu a krizových opatření dne [datum], kdy platila již jen mimořádná opatření MZ ČR týkající se např. opatření v oblasti školní docházky, omezení volného pohybu bez ochranného prostředku dýchacích cesta apod., byl chod přepážek odboru dopravně správních činností zabezpečen, docházelo jen k omezení chodu a střídání zaměstnanců. I přes tato opatření bylo možno požádat kteroukoli obec s rozšířenou působností např. prostřednictvím DS, České pošty, Call centra nebo osobně a podat žádost o vyřazení silničního vozidla z provozu, -) předžalobní upomínkou a doručenkou do DS, že žalobkyně doručila žalované do DS dne [datum] výzvu k úhradě dlužné částky. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná jakožto vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], jehož provozní hmotnost je 13 500 kg, nezaplatila v době od [datum] do [datum] (120 dnů) pojištění z titulu povinného ručení. Žalobkyně ji proto výzvou, odeslanou poštovními službami dne [datum] na adresu [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec], vyzvala k úhradě příspěvku za toto období ve výši 290 Kč za den, tj. celkem k zaplacení částky 35 100 Kč za 120 dnů nepojištění, a dále k zaplacení částky 300 Kč představující náklady na uplatnění nároku se stanovením splatnosti do 60 dnů. V době po skončení nouzového stavu a krizových opatření dne [datum], kdy platila již jen mimořádná opatření MZ ČR týkající se např. opatření v oblasti školní docházky, omezení volného pohybu bez ochranného prostředku dýchacích cesta apod., byl chod přepážek odboru dopravně správních činností Magistrátu města Ostravy zabezpečen, docházelo jen k omezení chodu a střídání zaměstnanců. I přes tato opatření bylo možno požádat kteroukoli obec s rozšířenou působností, např. prostřednictvím DS, České pošty, Call centra nebo osobně, o vyřazení silničního vozidla z provozu. 5. Po právní stránce posoudil soud věc v souladu s § 1 odst. 2, § 3, § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen ZPoj), a dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když povinností vlastníka a provozovatele tuzemského vozidla je zaplatit žalobkyni příspěvek v případě, že nemá sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná jako provozovatel vozidla [registrační značka], jehož provozní hmotnost je 13 500 kg, neměla v době od [datum] do [datum] (120 dnů) uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ani žalobkyni na výzvu odeslanou jí poštovními službami dne [datum] nezaplatila příspěvek ve výši 35 100 Kč z nepojištěného vozidla. Žalovaná v uvedené době rovněž nepožádala příslušný orgán o vyřazení uvedeného vozidla z provozu ve smyslu § 1 odst. 2 ZPoj. Povinností žalované tak bylo zaplatit žalobkyni příspěvek z nepojištěného vozidla. Výzva k úhradě předmětného zákonného příspěvku odeslaná dne [datum] byla žalované ve smyslu § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) doručena v pondělí dne [datum]. Dnem následujícím počala žalované běžet 60denní lhůta k úhradě uplatněného příspěvku, popř. k prokázání, že svou povinnost pojištění odpovědnosti neporušila. Počínaje dnem následujícím po uplynutí této lhůty se žalovaná se zaplacením příspěvku dostala do prodlení. Základ příspěvku je přitom dán součinem doby nepojištění (120 dnů) a denní sazbou příspěvku za nepojištění takového vozidla, která je dle § 2 odst. 1 písm. m) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. pro autobus s nejvyšší povolenou hmotností nad 5 000 kg stanovena na 290 Kč (tj. 290 x 120 = 34 800). Soud proto žalobě co do této částky vyhověl. [příjmení] 300 Kč představuje náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Nezaplacením dlužné částky ve lhůtě splatnosti se žalovaná dostala do prodlení, a žalobkyni tak dále v souladu s § 1970 o. z. vznikl nárok i na úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákl