26 C 129/2023-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne 23. 12. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky 10 266 Kč s úrokovým příslušenstvím z důvodu dluhu na dodávce elektřiny a plynu. 2. Žalovaná své procesní stanovisko nevyjádřila. 3. V souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) soud ve věci jednal a rozhodl bez nařízení jednání, na základě provedených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy na dodávku elektřiny ze dne 11. 12. 2020, ze smlouvy na dodávku plynu ze dne 10. 2. 2021, z faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] z předžalobní upomínky ze dne 14. 9. 2022 a ze skutkových tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalované byla na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní dodána elektrická energie do odběrného zařízení žalované na adrese [adresa]. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] na částku 6 491 Kč, splatnou dne 1. 10. 2021. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] na částku 457 Kč, splatnou dne 25. 10. 2021. Dále soud zjistil, že žalované byl na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní dodán plyn do odběrného zařízení žalované na adrese [adresa]. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] na částku 3 045 Kč, splatnou dne 4. 10. 2021. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] na částku 273 Kč, splatnou dne 13. 12. 2021. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, ačkoliv k tomu byla vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 14. 9. 2022. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu na dodávku elektřiny a plynu do odběrného místa [adresa]. Účastníci tak v souladu s ust. § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektřiny a plynu, na základě které vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Výše uvedenými fakturami byly dodávky vyúčtovány na částku v celkové výši 10 266 Kč (6 491 + 457 + 3 045 + 273 Kč). Faktury nebyly ve lhůtě splatnosti zaplaceny, žalovaná se dostala do prodlení, a byla tak dále dle § 1970 o. z. zavázána k úhradě úroků z prodlení dle splatnosti poslední faktury, když výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 1 400 Kč, kterou zaplatila žalobkyně za soudní poplatek ve výši 800 Kč a 2x300 Kč jako paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 7. Lhůta k zaplacení dlužné jistiny včetně příslušenství i náhrady nákladů řízení byla stanovena v rozsahu tří dnů počínající právní moci rozsudku, což odpovídá ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.