26 C 206/2023-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 5. ledna 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 390 Kč s úrokovým příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne 3. ledna 2022. Žalobkyně žádá zaplacení dlužné jistiny ve výši 8 126 Kč včetně zákonného úroku z prodlení a dále zaplacení účelně vynaložených nákladů ve výši 2 500 Kč za písemné výzvy ze dne 9. 2. 2022, 16. 2. 2022, 23. 2. 2022, 4. 3. 2022, 19. 3. 2022. 2. Žalovaný své procesní stanovisko nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 3. ledna 2022 soud zjistil, že žalovaný dne 3. ledna 2022 uzavřel s žalobkyni smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 800 Kč (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 3. 1. 2022. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 326 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 2. února 2022, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Žalobkyně tak žádá vedle dlužné jistiny i úrokové příslušenství v zákonné výši a dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (dle čl. 2 Smlouvy za písemné výzvy ze dne 9. 2. 2022, 16. 2. 2022, 23. 2. 2022, 4. 3. 2022, 19. 3. 2022). Žalobkyně poskytla jistinu prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobkyně. 4. Ze skutkových tvrzení žalobkyně soud dále zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen žalobkyni v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout sken dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně finanční částka vyplacena (podmínkou pro výplatu je, že jméno a příjmení majitele účtu je shodné se jménem a příjmením klienta). Smlouva je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobce zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Smlouva včetně Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně byla neprodleně po potvrzení žalovaným žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu. Před uzavřením smlouvy si žalobce od žalovaného vyžádal informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tak splnila svou povinnost dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když prověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Předmětnou smlouvu, která byla mezi účastníky uzavřena, soud správně kvalifikuje jako smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně dále prokázala, že žalovanému z této smlouvy vznikl dluh ve výši 8 126 Kč, na které má právo včetně úrokového příslušenství, když právo na úroky z prodlení plyne z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a výše těchto úroků odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 500 Kč plyne z čl. 2 předmětné smlouvy a soud toto ujednání právně kvalifikuje jako smluvní pokutu ve smyslu ustanovení § 2048 občanského zákoníku. Žalobkyně současně prokázala, že před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a dostála tak povinnosti plynoucí z ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud proto žalobě ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl. 6. Procesně úspěšná žalobkyně má také proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč. Dále byla přiznána žalobkyni v rámci této náhrady odměna právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobkyně učinil v této věci 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) a sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 14b) odst. 1 advokátního tarifu činí 300 Kč, a proto při 3 úkonech právní služby je odměna 900 Kč (3x 300 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobkyni náhrada hotových výdajů, a to 3 režijní paušály po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3x 100 Kč). Celkem tak náhrada nákladů řízení činí 2 000 Kč. 7. Dlužnou jistinu včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem občanského soudního řádu. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.