61 C 178/2022-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou postoupenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána zaplatit jí částku celkem 13 414,27 Kč s příslušenstvím. Tento návrh žalobkyně odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] a žalovaná dne [datum] uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny na adresu [adresa], dodávka elektřiny za období od [datum] do [datum] byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] na částku 5 751 Kč s tím, že na tuto fakturu bylo zaplaceno 500 Kč, následně 2020 Kč, tedy dlužná částka činí 3 231 Kč, dodávka elektřiny za období od [datum] do [datum] byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] na částku 11 222 Kč s tím, že na tuto fakturu bylo zaplaceno 2 880 Kč a dlužná částka činí 8 342 Kč. Dále společnost [právnická osoba] a žalovaná dne [datum] uzavřeli smlouvu o dodávkách plynu na shodnou adresu, dodávka plynu za období od [datum] do [datum] byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] na částku 2 472,03 Kč s tím, že na tuto fakturu bylo zaplaceno 900 Kč a dlužná částka činí 1 572,03 Kč, dále dodávka plynu za období od [datum] do [datum] byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] na částku 269,24 Kč, přičemž na tuto fakturu nebylo nic zaplaceno. Uvedené pohledávky poté původní věřitel postoupil žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ust. § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen o.s.ř.). 4. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu, že na základě smluv ze dne [datum] a [datum] se mimo jiné právní předchůdce žalobkyně (tj. [právnická osoba]) zavázal dodávat žalované jednak elektřinu a jednak plyn na adresu [adresa], a žalovaná se zavázala platit za ně sjednanou cenu, dodávka elektřiny a plynu byla vyúčtována výše uvedenými fakturami, přičemž žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by je v plné výši zaplatila, event. že by měla výhrady k provedeným vyúčtováním. [právnická osoba] následně postoupila předmětné pohledávky žalobkyni. K uvedeným skutkovým zjištěním soud dospěl na základě výše citovaných smluv a faktur včetně jejich příloh, a rovněž na základě smlouvy o postoupení pohledávek. 5. Po právním hodnocení uvedeného skutkového stavu, na který byla aplikována zejména ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., o koupi, a § 1970 téhož občanského zákoníku v části úroků z prodlení, soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Účastníci řízení (resp. právní předchůdce žalobce jako původní věřitel) platně sjednali smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu, na základě kterých společnost [právnická osoba], žalovanému dodávala elektřinu a plyn, a žalované vznikla povinnost je odebírat a zaplatit za ně odpovídající cenu. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by vyúčtovanou dodávku elektřiny či plynu neodebrala nebo že by dlužnou částku zaplatila, pohledávka byla poté postoupena na žalobkyni, proto soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku odpovídající vyúčtované ceně komodity spolu s odpovídajícím úrokem z prodlení. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva, neboť měla ve věci plný úspěch, přičemž výše těchto účelně vynaložených nákladů sestává z uhrazeného soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby ve výši po 1 660 Kč za úkon, tj. celkem 4 980 Kč dle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby; dle názoru soudu v dané věci není namístě aplikovat § 14b citované vyhlášky, neboť ve věci nejde o jednoduchou typizovanou žalobu, např. o zaplacení dlužného pojistného), náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby ve výši po 300 Kč za úkon, tj. celkem 900 Kč dle ust. § 13 odst. 4 citované vyhlášky, 21% daně z přidané hodnoty ve výši 1 234,8 Kč dle ust. § 137 odst. 1, odst. 3 o.s.ř., celkem tedy dosáhla výše 7 114,8 Kč. V žalobě vyčíslila žalobkyně odměnu právního zástupce za 1 úkon právní služby částkou 1700 Kč, soud dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. přiznal částku 1 660 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je nutno zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 7. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství do tří dnů od právní moci rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvody pro rozhodnutí o jiné lhůtě splatnosti.