62 C 377/2021-242 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně si dne 23. 10. 2021 podala u soudu žalobu, kterou se domáhala určení povinnosti žalované. Své podání odůvodnila tím, že žalovaná provozuje vodovod pro veřejnou potřebu na území [územní celek] a stíhá ji povinnost vytvářet a řídit se požadavky na provádění vodovodních řádů a přípojek. Problém spočívá v tom, že žalovaná od roku 2014 uvádí žalobkyni zkreslené požadavky na umístění vodoměru, klade jí nesplnitelné podmínky a od roku 2018 jí brání pustit požární vodu pro zařízení, které je nutné pro ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry. Vyvolala stav ohrožení zájmu na ochraně zdraví chráněných zákony, aby získala pro sebe a vlastníka vodovodu prospěch na úkor žalobkyně. Žalovaná je monopolní dodavatel vody, bez které žalobkyně nemůže plnit podmínky požární ochrany pro provoz své nemovitosti v rámci zkolaudované dispozice. Podmínky žalované pro dodávku vody brání žalobkyni v nemovitosti dělat činnost, pro kterou je zkolaudovaná. V roce 2008 žalobkyně nabyla vlastnictví k nemovitosti, provozovny podniku od právního předchůdce – [příjmení] [příjmení] – [anonymizována dvě slova]. Jednatel žalobkyně [příjmení] [příjmení] pokračuje v živnosti po zemřelém živnostníkovi. V roce 1995 Městský požární rada odsouhlasil právnímu předchůdci žalobkyně technickou zprávu požární ochrany nemovitosti, která řeší její bezpečnost napojením na vodovod. V roce 1998 právní předchůdce žalobkyně zřídil pro nemovitost vlastní přípojku vody z vodovodního řadu, neboť dosud odebíral z přípojky soukromníka, který zneužil jeho závislost na něm kladením neúměrné podmínky. Žalobkyně jako vlastník nemovitosti nabyla s ní také neoddělitelně spjaté závazky požární obrany zařízením napojeným na vodovod. Přípojka převedená není. Žalobkyně a [právnická osoba] [příjmení] – [anonymizována dvě slova] uzavřely smlouvu o nájmu přípojky. V prosinci roku 2008 žalobkyně s žalovanou uzavřely smlouvu o dodávce vody. Žalobkyně je povinna umožnit žalované přístup k přípojce a měřidlu, chránit ji před poškozením a oznamovat závady. Poškození a zásah do toho je porušením smlouvy. Byla-li nefunkčnost přípojky nebo měřidla způsobená nedostatečnou ochranou, hradí škodu a náklady s tím spojené odběratel. 19. 1. 2009 žalovaná namontovala vodoměr. Jde o to, že žalobkyně se stará o vodoměr umístěný ve vodovodní šachtici na veřejné parcele [číslo] dříve [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], vystavěné a schválené dle předpisu žalované. Pro dokreslení technicko-právní situace o vodoměru pak je třeba uvést, že hrana šachtice je méně než půl metru od hranice sousedního pozemku ve vlastnictví soukromníka, který v roce 1998 začal znemožňovat právnímu předchůdci žalobkyně odběr. Vodovodní šachtice nemá mechanickou zábranu proti nepovolenému otevření. Tím se preventivně snižuje riziko velké škody při násilném otevření, když šachtice zpěněného polypropylenu praskne, naruší se její nepropustnost, která je nutná pro její fungování. Průnik vody dovnitř brání ovládání, její zamrznutí trhá šachtici, potrubí, ventily. Vystavění robustní šachtice z betonu nelze povolit. K žádosti o povolení nelze doložit souhlas všech dotčených vlastníků. V roce 2014 žalobkyně odhalila na měřidle samovolný pohyb střelky tam a zpět, který ve výsledku vždy něco přičte, i když je odběr zastaven. Platí něco za to, co neodebrala. Dne 7. 6. 2014 žalobkyně požádala žalovanou o přeložení vodoměru dovnitř objektu z důvodu pulsace vody, která maří správné měření. 16. 7. 2014 žalovaná odmítla vyhovět z důvodu, že maximální přípustná délka přípojky od místa napojení pro vodoměr je 50 m, což objekt žalobkyně přesahuje. V takových případech vodoměr instaluje nejblíže vodovodnímu řadu do vodoměrné šachtice, přičemž drobný pohyb střelky tam a zpět potvrdil, ale přičítání odmítl. 15. 2. 2017 žalobkyně po ústní domluvě s monitoringem sítě žalované opět požádal písemnou formou o přeložení, když ověřil, že dodatečně namontované opatření nezastavilo samovolný pohyb střelky tam a zpět. 7. 3. 2017 žalovaná sdělila nesouhlas s přemístěním, odůvodnila to limitem přípojky do 50 m a přidala, že nemá dostatek informací o technickém stavu přípojky (nezná průběh trasy, materiál, dimenze, způsob uložení a kvalitu provedených spojů). Žalobkyně eviduje na provozovnu četné útoky neznámých pachatelů proti majetku. Od listopadu 2018 eviduje přímé útoky na vodovodní šachtici takové povahy, že odběr musel být protokolárně zastaven a věc oznámena policii. V listopadu 2018 na šachtici útočil pachatel destruktivní látkou na kovové díly ve vodovodní šachtici, což způsobilo roztržení armatury před vodovodem, došlo k velkému úniku vody. Toto bylo zaevidováno policií, vyšetřeno, že vodovodní šachtice s vodoměrem není zabezpečená, např. plotem. V červenci 2020 žalobkyně zjistila další útok na šachtici a její vybavení, pachatel zasáhl i vodoměr. I tato skutečnost byla hlášena policii. V listopadu 2020 žalobkyně zjistila útok na šachtici a její vybavení, zjištěno, že čin neznámého pachatele skrytě a na první pohled nenápadně vyvolává destrukci samotné šachtice s vodoměrem tak, aby potom nezbyly stopy. Tělo vodoměru nebylo zjevně více poškozeno, ale plomby byly zřejmě strženy. V prosinci 2020 žalobkyně přistihla nepovoleného člověka, který v šachtici manipuloval s injekční stříkačkou a bylo zřejmé, že šachtice je zaneřáděná a měřidlo násilně otočené o 90˚. Přivolaná policie věc eviduje. 31. dne téhož měsíce a roku žalobkyně zjistila útok, který oznámila 5. 1. 2021 policii. Žalobkyně se s hlídkou dohodla, že oznámení podá poštou. Žalobkyně žádala, aby jí byl vystaven předpis škody za opravu, kdy s měřidlem bylo manipulováno a plomby strženy. V lednu 2021 žalobkyně zjistila útok na šachtici a její vybavení. I toto hlásila policii. Žalobkyně provedla nezbytné opravy, aby zachovala smluvní přístup k měřidlu. Prakticky ihned po útoku v listopadu 2018, po němž byl zastaven odběr požární vody, žalobkyně žádá žalovanou o přemístění vodoměru. 27. 12. 2018 žalobkyně žádá o přeložení vodoměru z důvodu bezpečnosti. 9. 1. 2019 žalovaná sdělila, že s přeložkou nesouhlasí, odkázala na dopis ze 7. 3. Žalobkyně reagovala žádostí z 23. 1. 2019 o přehodnocení nesouhlasu a připomněla, že o technickém stavu přípojky byla žalovaná spravena stavební dokumentací. 18. 2. 2019 žalovaná nesouhlas potvrdila. Žalobkyně se ocitla v mimořádném stavu ohrožení zdraví a majetku. Proto se dne 3. 5. 2019 obrátila na generálního ředitele žalované a zdvořile jej pořádala o prošetření postupu, mimo jiné i připomínkovala disjunkci s vyhlášenou kvalitou [anonymizováno] [číslo]: [číslo]. Dne 28. 5. 2019 se generální ředitel vyjádřil, že je vše v pořádku, žádosti nevyhoví, odkázal na dopisy z 9. 1. 2019, 18. 2. 2019. Dne 18. 10. 2019 žalovaná potvrdila, že limit do 50 m určila dle podmínek [spisová značka], odvolávala se své předešlé dopisy. 17. 12. 2020 žalovaná odmítla návrh majitele vodovodní přípojky na přeložení celé vodoměrné šachtice za oplocený pozemek. 2. 2. 2021 se žalobkyně obrátila na správní úřad Hasičský záchranný sbor [územní celek] na úseku požární ochrany jako nástupci pravomoci Městského požárního rady. Seznámila jej s ohrožením dodávek požární vody pro nemovitost a požádala o vyjádření k přeložce, aby řešila stav ohrožení, kdy nelze chránit život, zdraví a majetek před požáry a doložila to žalované. 29. 7. 2021 správní úřad sdělením vydal kladné stanovisko k realizaci přeložky. 13. 8. 2021 žalobkyně znovu požádala žalovanou o přeložení vodoměru, důrazně připomněla, že nepovolením přeložky vodoměru vytváří podmínky, které ohrožují zdraví, a přiložila sdělení úřadu HZS. Dopisem z 30. 8. 2021 žalovaná odmítla přemístění vodoměru, protože rozhodnutí HZS ji neovlivňuje, odůvodnila to odkazem na dopis z 18. 10. 2019, který v tomto ohledu odkazuje na všechny předešlé dopisy s podmínkou limitu do 50 m. Žalobkyně namítá, že žalovaná už ve svém prvním vyjádření k její žádosti o přeložení z důvodu samovolného načítání zkreslila a opakovaně dosud zkresluje požadavky na provádění vodovodních řadů a přípojek, protože limit do 50 m uvádí neúčinné vydání č. 4, kapitola 4.4 měření spotřeby, které ztratilo platnost 16. 8. 2011. Rozhodný den 16. 7. 2014 platí totiž vydání č. 5, účinné od 17. 8. 2011 do 4. 3. 2015, z něhož plyne, že limit do 50 m tam není a tudíž neplatí. Dále limit do 50 m pro umístění vodoměru uvnitř už neuvádí požadavky č. 6, č. 7, ani č. 8 účinné od 26. 8. 2021, když žalovaná naposled z tohoto důvodu odmítla reagovat na další žádosti žalobkyně a odkázala na předešlé dopisy. Platná kapitola 4.5 měření spotřeby vody výslovně uvádí, že uvnitř nemovitosti je možné umístit v odůvodněných případech, pokud ho nelze umístit ve vodoměrné šachtě. Žalobkyně namítá, že žalovaná zkresluje skutečné podmínky, že nezná průběh trasy, materiál, dimenze, způsob uložení a kvalitu spojů. Zapírá tím, že jí byly řádně předány všechny informace o technickém stavu přípojky. Dne 4. 9. 1998 žalovaná ve svém vyjádření k projektu přípojky potvrdila, že obdržela a ponechává si kompletní d