ECLI: ECLI:CZ:OSOV:2023:85.C.432.2022.6 Datum: 2023-03-30 Předmět: o stanovení výživného pro manželku s návrhem na vydání předběžného opatření Ustanovení: ["§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 150 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 687 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 11 z. č. 549/1991 Sb.", "§ 697 z. č. 89/2012 Sb."] ["výživné""zvýšení výživného"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o stanovení výživného pro manželku s návrhem na vydání předběžného opatření. Aplikuje: § 118a (99/1963 Sb.), § 150 (99/1963 Sb.), § 687 (89/2012 Sb.), § 11 (549/1991 Sb.).
1. Žalobou doručenou [název soudu] dne [datum] a postoupenou zdejšímu soudu (Okresnímu soudu v Ostravě) dne [datum], se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému (manželu žalobkyně) uložena povinnost platit žalobkyni výživné na manželku ve výši 10 000 Kč měsíčně, a to již zpětně od srpna 2022. Svou žalobu odůvodnila tím, že manželství účastníků stále trvá, kdy však je v současné době na mateřské dovolené s nezl. dcerou účastníků [jméno],
[datum narození], když dále pečuje o další dceru účastníků nezl. [jméno], [datum narození].
Příjem žalobkyně činí toliko rodičovský příspěvek na nezl. [jméno] ve výši 3 660 Kč měsíčně, přídavky na děti po 610 Kč měsíčně každé a žalovaný dále hradí na výživu nezl. [jméno] částku 5 000 Kč měsíčně a nezl. [jméno] také částku 5 000 Kč měsíčně od října 2022 dle rozsudku opatrovnického soudu. Žalovaný opustil společnou domácnost v dubnu 2022, kdy do srpna 2022 hradil výživné 20 000 Kč měsíčně, od srpna 2022 hradil výživné 7 000 Kč měsíčně, od října 2022 hradí výživné na děti ve výši 10 000 Kč měsíčně a dále si již nikterak na nákladech nepodílí. Žalovaný podniká jako OSVČ v oboru obráběč a jeho měsíční příjem činí cca 75 000 Kč.
Jelikož tak hmotná a kulturní úroveň manželů není shodná, jak má na mysli § 697 odst. 1 občanského zákoníku, vzniká ji tak nárok na výživné manželky od žalovaného,
kdy za odpovídající považuje výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně. Ještě by chtěla dodat, že to bylo tak, že od ledna žalovaný sliboval, že prostě bude s ní a s dětmi častěji, že přijede, že minimálně dvakrát do měsíce bude doma, nicméně to se nestalo, pořád nejezdil. Potom jednou přijel, nicméně to pouze krátce oznámil, že se chce rozvést. Ještě ten den se večer opil, ona spala s dětmi v pokojíčku, tam ji ve spánku napadl, pohádali se. Té hádce učinila přítrž její matka,
kdy žalovaného vykázala, ať se z toho vyspí. Nicméně druhý den, ještě než vstali, tak si žalovaný všechno sbalil a z bydliště odešel. Ona hned jela k jeho matce to řešit, jestli by to ještě nebylo možno dát dohromady nebo proč vlastně on odchází. Nicméně to už s ním nemluvila, on odjel do [obec]. Potom si vyměnili několik sms zpráv, kdy pouze uvedl, že se s nimi necítil doma.
Další důvody už pak neuvedl. Je pravdou, že následně navázala známost s panem [příjmení], s ním však nebydlí. Je to o tom, že on má byt 1+1 a živí se jako likvidátor dědictví, takže samozřejmě ty věci nemá kde uskladnit. U ní je více místa, takže ty věci tam jsou a ona ty věci těm zájemcům potom předává, protože samozřejmě potřebuje peníze. Funguje to tak, že pan [příjmení] ty věci přiveze s tím, že se domluví s těmi klienty a ti si potom k ní přijedou a věci si vyzvednou.
Takže spolu nebydlí, ale je pravdou, že se scházejí, že se stýkají, že se samozřejmě vídají i s dětmi. Taktéž není pravdou, že pan [příjmení] je tam pokaždé, kdy žalovaný si přijde pro děti. Samozřejmě, že občas tam bývá. Je to i z toho důvodu, že ona sama na baráku být nemůže, takže když si žalovaný vezme děti, tak panu [příjmení] zavolá, aby nebyla sama.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí, když jediným důvodem rozvratu manželství a tedy toho, že byl nucen odejít ze společné domácnosti, je skutečnost, že žalobkyně navázala známost s panem [jméno] [příjmení] a tento vztah trvá a z toho důvodu došlo k rozpadu manželství. Žalobkyně je výlučným vlastníkem nemovitých věcí, a to rodinného domu v [obec]. Jeho příjmy jsou v zásadě toliko od společnosti [právnická osoba], kdy odvádí paušální daň 5 994 Kč za PHM na cesty z [obec] do [obec] a zpět vynaloží cca 4 000 Kč měsíčně a za ubytování v [obec] 5 500 Kč měsíčně. Společností [právnická osoba] je zapůjčen osobní automobil a za půjčovné vynaloží 9 000 Kč měsíčně. Hradí dále účetní práce v částce 605 Kč a na dohodu o provedení práce zaměstnává svého syna z prvního manželství a jeho odměna činí 5 000 Kč měsíčně. V současné době je nucen vynaložit vyšší výdaje
na obnovu výpočetní techniky a pronájem a rozšíření SW. Hradí rovněž poplatky za e-mail 117 Kč a za vedení účtu 135 Kč. Jiné příjmy, nežli jako OSVČ, nemá. Pro svou potřebu z příjmů měsíčně čerpá 50 000 Kč, z této částky hradí výživné na nezletilé děti [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] na každou 5 000 Kč a dále hradí výživné na děti z prvního manželství, a to na syna [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] a [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a to ve výši 3 000 Kč měsíčně na každé dítě, jak mu bylo stanoveno rozsudkem [název soudu] ze dne 25. 11. 2020, č. j. [číslo jednací], [spisová značka]. Dále se s bývalou manželkou dohodli, že ona nebude požadovat zvýšení výživného a bude hradit na syna [jméno] a dceru [jméno] více, nežli je stanoveno soudem, takže celkem vynakládá na výživném každého z dětí 5 000 Kč. Poté, co zjistil, že manželka navázala jinou známost, odešel ze společného bydliště a pronajal si byt u [právnická osoba] [anonymizováno] x [právnická osoba] v [část obce] a uhradil kauci a na nájemné, včetně služeb s nájmem souvisejících činí 15 220 Kč měsíčně, na elektřinu, plyn, TV vynakládá 2 000 Kč měsíčně. Pro úhradu kauce z pronájmu bytu a na základní vybavení bytu si byl nucen půjčit 100 000 Kč a tuto částku splácí ve výši 6 000 Kč měsíčně. Dále hradí paušální poplatek za mobilní telefon [anonymizováno] v částce
3 848 Kč měsíčně. Používá kontaktní čočky, za které vynaloží 3 900 Kč za čtvrtletí. Má za to,
že výživné pro manželku je v rozporu s dobrými mravy. Chtěl by ještě zdůraznit, že kdykoliv si přijde pro děti, tak se v bydlišti žalobkyně vyskytuje pan [příjmení], což naopak svědčí o tom,
že s žalobkyní bydlí.
3. Po provedeném dokazování (oddacím listem ze dne [datum], rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], [číslo jednací], rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka], [číslo jednací])
a z nesporných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] manželství, které trvá, avšak společně nežijí. Žalovaný hradí výživné na nezletilé děti narozené z manželství a to nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], na každou 5 000 Kč, dále hradí výživné na děti z prvního manželství, a to na nezl. [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození],
a nezl. [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], a to ve výši 5 000 Kč měsíčně na každé dítě. Žalobkyně navázala známost s panem [jméno] [příjmení] a tento vztah nadále trvá.
4. Podle ustanovení § 687 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen o. z.) – manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.
5. Podle ustanovení § 697 odst. 1 o. z. – manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů.
6. Podle ustanovení § 697 odst. 2 o. z. – pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.
7. Po právní stránce posoudil soud žalobu podle výše uvedených §§ o. z. a dospěl k závěru, že není důvodná.
8. Důvodem pro soudní stanovení výživného manželky (manžela) je skutečnost, že druhý z manželů, tj. manžel (manželka) si vyživovací povinnost dobrovolně neplní, tedy porušuje svou povinnost stanovenou § 687 odst. 2 o. z. (manželé si jsou navzájem povinni podporovat se). Pokud však ten z manželů, který se domáhá soudního stanovení výživného, tj. manželka (manžel), si také neplní svou povinnost stanovenou § 687 odst. 2 o. z. (manželé si jsou navzájem povinni být si věrni),
tak v takovém případě soudní stanovení výživného manželky (manžela) by bylo v rozporu s dobrými mravy – obecně vnímanou spravedlností (viz rozhodnutí [název soudu] č.j. [číslo jednací] (Přiznání výživného však nemůže být v rozporu s dobrými mravy. Ač to zákon výslovně nezmiňuje, je nutno přihlížet k tomu, aby soudem určovaná vyživovací povinnost jednoho manžela byla v souladu s dobrými mravy, resp. aby se přiznání výživného neocitlo v rozporu s dobrými mravy.)). Jinak řečeno,
i když žalovaný opustil společnou domácnost a žalobkyni na ni nepřispívá, tak pokud žalobkyně navázala známost s panem [jméno] [příjmení] a tento vztah nadále trvá, tak výživné manželky, tj., žalobkyně, přiznat nelze. Vzhledem k uvedenému proto soud podanou žalobu v plném rozsahu zamítl.
9. O náhradě nákladů řízení účastníků bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 ve spojení s § 150 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), neboť žalovaný byl v řízení plně procesně úspěšný
a byly by mu proto náležely náklady řízení v plném rozsahu. Soud však dospěl závěru, že zde jsou důvody zvláštního zřetele hodné, a to přes nesouhlas žalovaného, který byl poučen dle § 118a odst. 2 o.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.