18 C 314/2024-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 30. 6. 2019 se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , Smlouvu o zápůjčce číslo , tel. číslo, s produktovým názvem P C2 ZELENÁ v hotovosti měsíční 02/2019. Na základě Smlouvy byla postupitelem žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 24 000 Kč. Žalovaný následně na pohledávku postupitele uhradil celkem částku 10 000 Kč. Žalovaný neplnil své povinnosti ze Smlouvy řádně a včas, když nehradil předepsané splátky. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mj. postupitel žalobkyni postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 17. 3. 2022. Žalobkyně se prostřednictvím tohoto žalobního návrhu domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 14 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Postupitel poskytl žalovanému částku ve výši 24 000 Kč, přičemž žalovaný k dnešnímu dni uhradil pouze částku 10 000 Kč.2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.3. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 30. 6. 2019 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, . Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč a poplatek ve výši 23 350 Kč, tj. celkem 47 350 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 760 Kč a poslední splátku ve výši 2 752 Kč. Součástí smlouvy bylo ujednání o přistoupení žalovaného k doplňkovému pojištění (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022). Dne 4. 3. 2022 odeslala žalobkyně na adresu žalovaného oznámení o postoupení pohledávky vyhotovené společností , právnická osoba, Žalobkyně zároveň vyzvala žalovaného k úhradě částky po splatnosti ve výši 55 111,14 Kč nejpozději do 17. 3. 2022 (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek, Výzvy k okamžitému splacení dluhu ve spojení s Podacím lístkem ze dne 4. 3. 2022). Dne 2. 5. 2023 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalovaného předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k úhradě dluhu ve spojení s Podacím lístkem ze dne 2. 5. 2023).4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč, které si žalovaný převzal a zavázal se je vrátit spolu se sjednaným poplatkem v pravidelných měsíčních splátkách.5. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti , právnická osoba, za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.6. Z hlediska hmotněprávního soud v dané věci posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. o. z., podle níž přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný převzal v hotovosti finanční prostředky, tedy že zapůjčitel (původní věřitel) přenechal žalovanému finanční prostředky a žalovaný jakožto vydlužitel se je zavázal zapůjčiteli (původnímu věřiteli) vrátit. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco původní věřitel podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavíral v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od předchůdkyně žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen ZoSÚ).7. Podle § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.9. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Soud nevzal za prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, a to pokud jde o příjmovou i výdajovou stránku poměrů žalovaného. Žalobkyně nemohla objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného, jestliže neměla k dispozici ověřené údaje o jeho příjmech a výdajích. Soud byl připraven u ústního jednání žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem a připravila se tak dobrovolně o možnost být ze strany soudu poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. S ohledem na neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 6. 2019 pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), když k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému z neplatného právního jednání dne 30. 6. 2019 částku 24 000 Kč, a proto má nyní žalobkyně, jejíž aktivní legitimace se podává ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. V tomto případě bylo prokázáno, že žalovanému byla předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka 24 000 Kč, žalovaný fakticky zaplatil 10 000 Kč, a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 14 000 Kč. Žalobkyně odeslala dne 4. 3. 2022 žalovanému výzvu k úhradě dluhu nejpozději do 17. 3. 2022. Soud proto přiznal žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. také úroky z prodlení z dlužné částky od 18. 3. 2022, což je první prokázaný den prodlení žalovaného (výrok I.).14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce 252 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky.15. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázá