26 C 433/2024-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v Ostravě dne 16. dubna 2024, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 350 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 050 Kč za dobu od 10. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Návrh odůvodnila tím, že registrované vozidlo SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , druh vozidla: osobní automobil nad 1850 cm³ do 2500 cm³, číslo technického průkazu: , IBAN, nebylo v období od 21. 8. 2022 do 6. 2. 2023 je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 21. srpna 2022 do 6. února 2023 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 170 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. V daném období byl provozovatel vozidla žalovaný, kterému tím vznikla povinnost k zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, která je v daném případě stanovena § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou 65 Kč. Výše příspěvku tedy v tomto případě při 170 nepojištěných dnech činí 11 050 Kč. Výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. na částku 300 Kč.2. Žalovaný své procesní stanovisko nevyjádřil.3. Z informace z registru silničních vozidel a z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu , právnická osoba, ze dne 23. února 2023 a soud zjistil, že registrované vozidlo: SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , druh vozidla: osobní automobil nad 2500 cm³, číslo technického průkazu: , IBAN, (dále jen „Vozidlo“) nemělo v období od 28. 11. 2022 do 8. 1. 2023 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem Vozidla v tomto období byl žalovaný.4. Z předžalobní výzvy ze dne 30. listopadu 2023 soud zjistil, že žalovaný byl neúspěšně vyzván k zaplacení částky 13 222,94 Kč.5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že registrované vozidlo SPZ: , SPZ, , VIN: , VIN kód, , druh vozidla: osobní automobil nad 1850 cm³ do 2500 cm³, číslo technického průkazu: , IBAN, nebylo v období od 21. 8. 2022 do 6. 2. 2023 je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, nemělo ode dne 21. srpna 2022 do 6. února 2023 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Vozidlo tak bylo nepojištěno 170 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. V daném období byl provozovatel vozidla žalovaný, kterému tím vznikla povinnost k zaplacení příspěvku dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. vypočte jako součin počtu nepojištěných dní a výše denní sazby podle druhu vozidla, která je v daném případě stanovena § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. částkou 65 Kč. Výše příspěvku tedy v tomto případě při 170 nepojištěných dnech činí 11 050 Kč. Výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. na částku 300 Kč.6. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku zavázal žalovaného k zaplacení částky 11 350 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 050 Kč za dobu od 10. 5. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žalobkyně má právo na úrokové příslušenství podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, přičemž žalobkyni byly přiznány úroky z prodlení ve výši, která odpovídá vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb. v platném znění.7. Procesně úspěšná žalobkyně má také proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč. Dále byla přiznána žalobkyni v rámci této náhrady odměna právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobkyně učinil v této věci 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) a sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 14b) odst. 1 advokátního tarifu činí 300 Kč, a proto při 3 úkonech právní služby je odměna 600 Kč (3x300 Kč). Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobkyni náhrada hotových výdajů, a to 3 režijní paušály po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 5 advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3x100 Kč). Celkem tak náhrada nákladů řízení, která byla žalobkyni ve výroku II. tohoto rozsudku přiznána včetně 21 % DPH, činí 2 252 Kč.8. Lhůta k zaplacení dlužné částky včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení byla stanovena v délce tří dnů počínající právní mocí tohoto rozsudku, když délka této lhůty k plnění odpovídá ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.