26 C 83/2024-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen Okresnímu soudu v , adresa, dne 26. října 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 695,18 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru.2. Žalovaný své procesní stanovisko nevyjádřil.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , z úvěrových podmínek, z potvrzení o platbě, z občanského průkazu žalovaného a z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalobkyně je osobou oprávněnou poskytovat spotřebitelské úvěry na základě zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“). Veškerá smluvní ujednání mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku podle § 562 občanského zákoníku, a to níže popsaným způsobem. Žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně www., Anonymizováno, .cz. Při registraci uvedl požadované údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu. Žalovaný žalobkyni k prokázání totožnosti předložil elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis ze svého účtu. Na základě úspěšné registrace byla žalovanému v informačním systému žalobce založena klientská sekce přístupná žalovanému na shora uvedených internetových stránkách žalobce a sděleny přístupové údaje do systému. Žalovaný následně prostřednictvím své klientské sekce požádal o poskytnutí úvěru za podmínek uvedených v níže uvedené Smlouvě o úvěru. Žalobce posoudil úvěruschopnost (§ 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb.) žalovaného výpisem z účtu (poř. výpisem z účtu/analýzou účtu obstaraným prostřednictvím služby , Anonymizováno, ), výplatními lístky žalovaného za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů EUCB (, Anonymizováno, , právnická osoba, ) nebo , Anonymizováno, provozovaného společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . Z doložených listin vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalovaného ke splacení úvěru. Následně žalobce uzavřel s žalovaným dne 12. 5. 2022 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen také jako „Smlouva o úvěru“ nebo „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Úvěrové podmínky (dále jen „Úvěrové podmínky“). Smlouva byla uzavřena postupem podle čl. 3. Úvěrových podmínek prostřednictvím klientské sekce tak, že žalovaný odsouhlasil její znění. Smlouva byla následně uložena v klientské sekci žalovaného. Podle čl. 2.1. Smlouvy o úvěru žalobce jako úvěrující sjednal s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí jednorázově nejpozději do 9. 6. 2022 společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 5 695,18 Kč (dále jen „poplatek“). Žalobce poskytl žalovanému úvěr dne 12. 5. 2022 (datum odepsání úvěru z účtu žalobce) převodem na účet č. , č. účtu, . Žalovaný tak měl žalobci v případě dodržení data splatnosti do data splatnosti zaplatit celkem 25 695,18 Kč. Žalovaný žalobci úvěr ani poplatek ve sjednané době splatnosti neuhradil. Žalobci vznikl v důsledku prodlení žalovaného kromě nároku na vrácení jistiny úvěru a úroku za poskytnutí úvěru rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od 10. 6. 2022 do zaplacení. Podle čl. 4.4.3. Smlouvy o úvěru vznikl žalobci v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 Kč od 10. 6. 2022 do 22. 10. 2023 v celkové výši 10 000 Kč. Žalobce nárokuje smluvní pokutu v souladu s § 122 odst. 3 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru vždy pouze do výše 50 % jistiny.4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena úvěrová smlouva ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) žalovanému poskytnuté plnění se považuje za úvěr spotřebitelský, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Žalobce prokázal, že dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ zkoumal při uzavření Smlouvy úvěruschopnost spotřebitele. Žalobkyně dále prokázala, že žalovanému z této smlouvy vznikl vznikla povinnost zaplatit jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč, úrok a poplatek za poskytnutí úvěru do data splatnosti ve výši 5 695,18 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 od 10. 6. 2022 do 22.10.2023, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 10. 6. 2022 do zaplacení, když právo na úroky z prodlení plyne z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a výše těchto úroků odpovídá nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty plyne z ustanovení § 2048 občanského zákoníku.5. Procesně úspěšná žalobkyně má také proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž tato náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 428 Kč. Dále byla přiznána žalobkyni v rámci této náhrady odměna právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen advokátní tarif), přičemž zástupce žalobkyně učinil v této věci 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní výzva) a sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby podle ust. § 7 advokátního tarifu činí 2 540 Kč, a proto při 3 úkonech právní služby je odměna 7 620 Kč. Dále byla v rámci náhrady nákladů řízení přiznána žalobkyni náhrada hotových výdajů, a to 3 režijní paušály po 300 Kč podle ust. § 13 advokátního tarifu ve výši 900 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení včetně 21 % DPH činí 11 737,20 Kč. Žalovaný byl zavázán zaplatit tuto náhradu nákladů řízení žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.6. Dlužnou jistinu včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.