34 C 183/2024-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 15. 6. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 23 425 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 1. 8. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, s žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne 8. 8. 2022, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit i s příslušenstvím v částce 24 124 Kč do 31. 8. 2022, přičemž žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně převodem na svůj účet. K uzavření smlouvy mezi společností , právnická osoba, a žalovaným došlo tak, že žalovaný zažádal na internetových stránkách , Anonymizováno, o poskytnutí půjčky, vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla OP a poskytnutí kopie OP. Před dokončením žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty všechny parametry půjčky. Společnost , právnická osoba, zahájila schvalovací proces, jehož součástí bylo nahlížení do příslušných registrů za účelem prověřování bonity žalovaného, k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Následně byla půjčka schválena a žalovanému byla poskytnuta částka 20 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, jakož i souhlas se zpracováním osobních údajů. Také byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky, pokud by žalovaný nehradil zápůjčku řádně a včas. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti, neplatil řádně splátky. Dne 8. 12. 2022 byla mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postoupení pohledávek, kterou došlo k postoupení pohledávky za žalovaným, a to ke dni 6. 2. 2023. Toto postoupení pohledávek bylo žalobkyní žalovanému oznámeno, přičemž byl vyzván k zaplacení částky, kdy ke dni postoupení se jednalo o částku 27 384 Kč skládající se z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 124 Kč, nesplacené smluvní pokuty 3 160 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč. Přestože žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky také předžalobní výzvou ze dne 29. 5. 2023, kterou řádně podala na poště, žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K ústnímu jednání dne 18. 7. 2024 se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast nikterak neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků.4. Soud učinil na základě provedeného dokazování tato zjištění z níže uvedených důkazů:5. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, bylo zjištěno, že tímto měla být uzavřena smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , jakožto věřitele a žalovaným, jakožto klientem, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč, splatnost úvěru byla stanovena ke dni 31. 8. 2022, délka splatnosti půjčky byla stanovena na 30 dnů. Z provedeného dokazování vůbec neplynulo, že by při registraci a uzavření smlouvy byl proveden jakýkoli legitimní postup k ověření identity žalovaného jako jednající osoby či k ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, neboť z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva byla mezi stranami uzavřena, když listiny neobsahují ani podpis právní předchůdkyně žalobkyně, ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku, když je zde sice uveden kód, ale vůbec není zjištěno, jak byl tento kód ověřován.6. Z listiny uvedené jako smlouva o úvěru č. , tel. číslo, bylo zjištěno, že došlo k zapůjčení celkové částky, navýšené z původní částky na 20 000 Kč, s tím, že doba splatnosti je stanovena na 30 dnů, datum splatnosti je 31. 8. 2022, když zápůjčka byla poskytnuta na bankovní účet č. , č. účtu, . Ani z této listiny neplyne, že by došlo k uzavření této smlouvy, když listina neobsahuje ani podpis právní předchůdkyně žalobkyně, ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. Z provedeného dokazování vůbec neplynulo, že by při registraci a uzavření smlouvy byl proveden jakýkoli legitimní postup k ověření identity žalovaného jako jednající osoby či k ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr.7. Z výpisu účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaný z účtu č. , č. účtu, zaplatil částku 0,01 Kč dne 7. 2. 2020.8. Z výpisu z účtu , Anonymizováno, bylo zjištěno, že dne 1. 8. 2022 bylo z tohoto účtu zaplaceno žalovanému na číslo účtu č. , č. účtu, částka 3 000 Kč, dne 8. 8. 2022 částka 11 000 Kč a dne 8. 8. 2022 částka 6 000 Kč9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené jako rámcová smlouva o postoupení pohledávek dne 8. 12. 2022 mezi postupitelem , právnická osoba, a postupníkem tj. žalobkyní bylo zjištěno, že tímto byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, když postoupení této pohledávky bylo zjištěno z příloh smlouvy o postoupení pohledávek.10. Z oznámení o postoupení pohledávek včetně podacího lístku bylo zjištěno, že tímto žalobkyně oznámila žalovanému postoupení daných pohledávek a zároveň žalovaného vyzvala k zaplacení vzniklé pohledávky se stanovením splatnosti ke dni 27. 2. 2023. Z podacího lístku bylo zjištěno, že tato výzva byla řádně podána na poště dne 16. 2. 2023.11. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 29. 5. 2023 vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky ve smyslu § 142a o. s. ř., když k tomuto byl také doložen podací lístek o podání této výzvy na poště.12. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy a její přílohy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena, když neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalovaného, např. skrze kontrolu občanského průkazu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného formou 3 výše uvedených plateb, a to částky 3 000 Kč, 6 000 Kč a 11 000 Kč. Následně takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) postoupena na žalobkyni. Soud však nevzal za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli prověřovala schopnost žalovaného čerpaný úvěr splácet před uzavřením smlouvy.13. Soud nevzal za prokázané, že by smlouva mezi stranami o tvrzeném obsahu byla uzavřena. Pokud by její uzavření bylo prokázáno, soud by po právní stránce posoudil vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným podle § 2395 a následujících o. z. jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebi