34 C 221/2024-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 15. 9. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 569 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na základě které byl dne 10. 4. 2018 žalované bankovním převodem poskytnut úvěr č. , Anonymizováno, ve výši 8 500 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 5. 5. 2018 a taktéž se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 069 Kč. Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím slevové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry, tj. výše úvěru a termín splatnosti, a následně se seznámila s veškerými platbami za poskytnutí úvěru či úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje a odsouhlasila předsmluvní podmínky původního věřitele. Po uvedení rekapitulace příslušných údajů se žalovaná zavázala odeslat prostřednictvím webových stránek částku 1 Kč, která byla označena jako registrační poplatek, kdy žalovaná prohlásila, že se seznámila s obsahem, podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z dané smlouvy. Takto uzavřela žalovaná s původním věřitelem smlouvu o úvěru, když tento byl vyplacen žalované dne 10. 4. 2018 převodem na účet, z kterého zaslala žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně 1 Kč s uvedením VS , var. symbol, . Žalovaná své povinnosti vůči původnímu věřiteli nesplnila, tudíž na její straně vzniklo bezdůvodné obohacení v částce 11 569 Kč, přičemž dlužná splátka byla splatná nejpozději ke dni 5. 5. 2018. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , Anonymizováno, a žalobkyní ze dne 10. 8. 2018 takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, kdy toto postoupení bylo žalované oznámeno. Dlužná částka nebyla žalovaná zaplacena, přestože jí byla zaslána dne 5. 2. 2020 předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, Anonymizováno3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast nikterak neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků.4. Soud učinil na základě provedeného dokazování tato zjištění z níže uvedených důkazů:5. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že zde jako účastníci jsou uvedeni jako úvěrový věřitel společnost , Anonymizováno, . a jako zapůjčitel je uvedena žalovaná. Z obsahu této listiny soud však nezjistil, že by smlouva byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalované, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. Z provedeného dokazování vůbec nevyplynulo, že by při registraci a uzavření smlouvy byl proveden jakýkoli postup k ověření identity žalované jako jednající osoby či k ověření schopnosti žalované splácet úvěr.6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi postupitelem , Anonymizováno, a postupníkem žalobkyní dne 10. 8. 2018 bylo prokázáno, že takto byla postoupena pohledávka za žalovanou.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 2. 2020 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně oznámila žalované, že došlo k postoupení pohledávek a rovněž ji vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3 dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla, jak bylo osvědčeno z podacího lístku, podána na poště dne 5. 2. 2020.8. Z výpisu z podnikatelského konta , jméno FO, spořitelny č. , č. účtu, bylo zjištěno, že dne 10. 4. 2018 byla zaslána na účet č. , č. účtu, částka 8 500 Kč, jakožto půjčka , jméno FO, .9. Ze sdělení , jméno FO, spořitelny a.s. ze dne 18. 4. 2024 bylo zjištěno, že dané číslo účtu , č. účtu, je účet vedený na jméno žalované, přičemž v měsíci duben 2018 byla připsána částka 8 500 Kč z účtu č. , č. účtu, .10. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, kdy dospěl k závěru na základě výše uvedených listin, že skutkový stav byl náležitě objasněn v takovém rozsahu, aby soud mohl meritorně rozhodnout.11. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy a její přílohy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena, když neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalované, např. skrze kontrolu občanského průkazu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 8 500 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalované. Následně takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) postoupena na žalobkyni. Soud však nevzal za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli prověřovala schopnost žalované čerpaný úvěr splácet před uzavřením smlouvy.12. Soud nevzal za prokázané, že by smlouva mezi stranami o tvrzeném obsahu byla uzavřena. Pokud by její uzavření bylo prokázáno, soud by po právní stránce posoudil soud vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle § 2395 a následujících o. z. jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. března 2018, sp. zn. 8 Co 47/2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Smlouva by proto byla shledána absolutně neplatnou i za předpokladu, že by se její uzavření v řízení prokázalo.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Podle § 1879 a následujících o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni.16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku 8 500 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila a je povinna v souladu s §§ 2991, 2993 o. z. toto obohacení vydat ža