34 C 273/2024-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 7. 12. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 25 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, smlouvu o úvěru na základě které byl dne 19. 5. 2020 žalované bankovním převodem poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 11. 8. 2023. Původní věřitel poskytl úvěr prostřednictvím slevové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy. Tímto byly zahájeny kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu, následně žalovaná odsouhlasila znění úvěrové smlouvy, jakožto další krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaná zaslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Pro prověření žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výši úvěru a splatností, jak je uvedeno výše. Žalovaná a původní věřitel se dohodli, že forma podpisu příslušné dokumentace bude uvedením zvoleného hesla a případně SMS kódu je pro ně dostatečně určitá a je proto považována za písemnou formou uzavření smlouvy o zápůjčce. Zadáním hesla a kliknutím na tlačítko „požádat“, příp. zadáním podpisového SMS kódu žalovaná vyslovila svůj souhlas s obsahem veškeré dokumentace a tímto způsobem došlo k uzavření úvěrové smlouvy a jejího dodatku. Ke zřízenému uživatelskému účtu měla vlastní heslo a přístup pouze žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a platba byla idenfitikována pod VS , tel. číslo, , což bylo rodné číslo žalované. Žalovaná neplnila své povinnosti a nesplatila úvěr ve stanovených splátkách, přestože byla opakovaně k její úhradě vyzývána. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut, což bylo patrno z předloženého výpisu z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně a nebyl žalovanou do dne podání žaloby uhrazen, když žalovanou nebyly řádně splátky úvěru splaceny. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu spotřebitelského úvěru, pak žalobkyně požadovala, nechť je jí přiznán nárok z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalobkyní ke dni 17. 1. 2023 takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla postoupena na společnost , právnická osoba, . a následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou z této společnosti na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2023. Dlužná částka nebyla žalovanou zaplacena, přestože jí byla zaslána dne 8. 2. 2023 předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast nikterak neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků.4. Soud učinil na základě provedeného dokazování tato zjištění z níže uvedených důkazů:5. Z listiny označené jako smlouva o úvěru bylo zjištěno, že zde jako účastníci jsou uvedeni jako úvěrový věřitel společnost , Anonymizováno, a jako zapůjčitel je uvedena žalovaná. Z obsahu této listiny soud však nezjistil, že by smlouva byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalované, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. Z provedeného dokazování vůbec nevyplynulo, že by při registraci a uzavření smlouvy byl proveden jakýkoli postup k ověření identity žalované jako jednající osoby či k ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr.6. Ze smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi postupitelem , právnická osoba, a postupníkem , právnická osoba, . ze dne 17. 1. 2023 a následně ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . žalobkyní dne 4. 4. 2023 bylo prokázáno, že takto byla potupně postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni.7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 2. 2023 obsahující výzvu k úhradě bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila postoupení pohledávek a vyzvala ji k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 3 dnů od doručení výzvy, přičemž z podacího lístku bylo zjištěno, že toto oznámení bylo podáno na poště dne 8. 2. 2023.8. Z listiny označené jako potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že z účtu společnosti , právnická osoba, byla na účet č. , č. účtu, zaslána dne 19. 5. 2020 částka 25 000 Kč.9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, kdy dospěl k závěru na základě výše uvedených listin, že skutkový stav byl náležitě objasněn v takovém rozsahu, aby soud mohl meritorně rozhodnout.Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy a její přílohy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena, když neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalované, např. skrze kontrolu občanského průkazu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Soud však nevzal za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli prověřovala schopnost žalované čerpaný úvěr splácet před uzavřením smlouvy. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 25 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalované ke dni 19. 5. 2020, když žalovaná toto tvrzení žalobkyně nikterak nezpochybnila. Následně takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek v souladu s § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) nejdříve postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 na společnost , právnická osoba, . a následně smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi touto společností a žalobkyní dne 4. 4. 2023 na žalobkyni, když toto postoupení bylo žalované oznámeno.10. Soud nevzal za prokázané, že by smlouva mezi stranami o tvrzeném obsahu byla uzavřena. Pokud by její uzavření bylo prokázáno, soud by po právní stránce posoudil soud vztah mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou podle § 2395 a následujících o. z. jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. března 2018, sp. zn. 8 Co 47/2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Smlouva by proto byla shledána absolutně neplatnou i za předpokladu, že by se její uzavření v řízení prokázalo.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez práv