35 C 142/2024-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky 44 900 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši představující náhradu za užívání bytu v období srpna až prosince 2023 po skončení nájmu ve výši 5 x 8 980 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 12. 8. 2019 byt ve vlastnictví žalobkyně č. , hodnota, v budově č. p. , Anonymizováno, , která je součástí pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , v katastrálním území , právnická osoba, , vše zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj (dále jen „byt“). Za užívání bytu se žalovaná zavázala hradit žalobkyni nájemné ve výši 8 980 Kč měsíčně. Nájem skončil výpovědí žalobkyně ke dni 18. 7. 2023. Po skončení nájmu se žalovaná z bytu nevystěhovala a užívala jej i nadále bez sjednané nájemní smlouvy od 19. 7. 2023 do 31. 12. 2023. Žalobkyni však žalovaná za užívání bytu po skončení nájmu nic neuhradila, přestože ji žalobkyně vyzvala k zaplacení náhrady výzvou ze dne 5. 2. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím bez jednání a žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, proto se předpokládá, že proti tomuto procesnímu postupu nemá námitky. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), na základě listinných důkazů, z nichž vzal za prokázané následující skutečnosti. Z informace o pozemku v katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem bytu. Z listiny označené jako smlouva o nájmu bytu ze dne 12. 8. 2019 soud zjistil, že se v této listině žalobkyně zavázala přenechat žalované byt na dobu jednoho roku od 12. 8. 2019 s možností automatického prodloužení a žalovaná se mimo jiné zavázala hradit za užívání bytu nájemné. Z dodatku č. , hodnota, ze dne 1. 1. 2023 bylo zjištěno, že se žalovaná zavázala počínaje lednem 2023 hradit nájemné v měsíční výši 8 980 Kč. Z listiny označené jako výpověď nájmu bez výpovědní doby včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalované dne 10. 7. 2023 odeslala výpověď z nájmu bez výpovědní doby z důvodu neuhrazení nájemného a záloh na služby za měsíce duben až červenec 2023 a současně vyzvala žalovanou k vyklizení bytu do 7 dnů od doručení výpovědi. Z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2023, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 28. 12. 2023, bylo zjištěno, že soud uložil žalované vyklidit byt do 15 dnů od právní moci rozsudku vzhledem k tomu, že jej nevyklidila a nepředala žalobkyni po skončení nájmu dne 18. 7. 2023. Z e-mailové zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, a z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaná dne 31. 12. 2023 byt vyklidila a předala klíče od bytu. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení včetně vrácené zásilky soud zjistil, že žalobkyně žalované dne 5. 2. 2024 odeslala výzvu k zaplacení náhrady za nájemné, která je předmětem tohoto řízení, do 7 dnů od odeslání výzvy. Z předžalobní výzvy včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalované dne 23. 2. 2024 odeslala předžalobní výzvu, kterou jí vyzvala k zaplacení dluhu.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná od 12. 8. 2019 užívala byt ve vlastnictví žalobkyně na základě nájemní smlouvy a zavázala se hradit žalobkyni nájemné, které v roce 2023 činilo 8 980 Kč měsíčně. Nájem skončil výpovědí žalobkyně ke dni 18. 7. 2023, ale žalovaná byt užívala i nadále a vyklidila jej a předala žalobkyni až 31. 12. 2023. Žalovaná žalobkyni neuhradila náhradu za užívání bytu po skončení nájmu za měsíce srpen 2023 až prosinec 2023 ani přes výzvu, kterou ji žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu do 12. 2. 2024.5. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné6. Dle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.7. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení věci. Žalovaná užívala byt ve vlastnictví žalobkyně na základě nájemní smlouvy ze dne 12. 8. 2019 dle § 2201 a násl. o. z. V nájemní smlouvě se žalovaná zavázala hradit za užívání bytu nájemné, které v roce 2023 činilo 8 980 Kč měsíčně. Po skončení nájemního vztahu dne 18. 7. 2023 byt nevyklidila a nadále jej užívala až do 31. 12. 2023. Za dobu bezesmluvního užívání bytu je povinna uhradit žalobkyni dle § 2295 o. z náhradu ve výši ujednaného nájemného 8 980 Kč měsíčně, tj. za období srpna až prosince 2023 celkem 44 900 Kč, což ani přes výzvu neučinila. Splatnost dlužné částky nastala dne 12. 2. 2024, kdy uplynula lhůta stanovená žalobkyní ve výzvě. Žalobkyně má dále nárok na úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 o. z. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky, tzn. od 13. 2. 2024, jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni dlužnou částku do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto soud uložil žalované zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 13 412 Kč v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Tato částka představuje 1 796 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále 8 700 Kč za odměnu zástupce žalobkyně za tři úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) ve výši 3 x 2 900 Kč dle § 7 odst. 1 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „AT“), dále 3 x 300 Kč za náhradu hotových výdajů zástupce podle § 13 odst. 4 AT a dále náhradu za DPH ve výši 21 % z částky představující odměnu zástupce a náhradu hotových výdajů, tedy 2 016 Kč, dle § 137 odst. 3 o. s. ř.