38 C 203/2024-12 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 39 590,92 Kč s příslušenstvím představující nedoplatek ceny za dodaný plyn žalovanému v období od 21. 1. 2022 – 19. 1. 2023 a 20. 1. 2023 – 7. 2. 2023 z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené s žalovaným dne 27. 5. 2019 pro odběrné místo na adrese , adresa, .2. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně ho poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání.3. V řízení byl prokázán následující podstatný skutkový stav. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 27. 5. 2019 dodávala žalobkyně žalovanému plyn do odběrného místa na adrese , adresa, a žalovaný jen odebíral. Dodaný plyn za období od 20. 1. 2023 – 7. 2. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému daňovým dokladem č. , hodnota, na částku 10 231,46 Kč, splatnou dne 6. 3. 2023, na tuto fakturu žalovaný neuhradil ničeho a za období od 21. 1. 2022 – 19. 1. 2023 vyúčtovala žalobkyně žalovanému daňovým dokladem č. , hodnota, na částku 31 380,13 Kč, splatnou dne 6. 2. 2023. Na fakturu č. , hodnota, žalovaný částečně hradil ve výši 2 470,67 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 21. 11. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím zástupce k zaplacení dlužné částky, neuhradil však ničeho.4. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně s žalovaným uzavřeli dne 27. 5. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ve smyslu ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, která je svou povahou smlouvou kupní ve smyslu § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému cenu dodaného plynu v částce 39 590,92 Kč po započtení částečné platby za výše uvedené období do shora označeného odběrného místa. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku dlužnou fakturu dosud nezaplatil. Soud proto rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni žalovanou částku, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením peněžité částky, soud zároveň rozhodl o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni úroky z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ode dne následujícího po splatnosti shora označené faktury, přičemž výše úroků je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla v řízení plně úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal náklady řízení, jež jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 584 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), třemi režijními paušály po 100 Kč ke každému z úkonů dle § 14b odst. 5 písm. a) AT spolu s daní z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 441 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení tedy v daném případě činí celkem částku 4 125 Kč, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.6. Žalovaný byl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.