59 C 548/2023-46 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 78 565 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 10. 2. 2012, 1. 3. 2012, 7. 6. 2012, 11. 6. 2012, 13. 7. 2012, 26. 9. 2012, 19. 10. 2012, 5. 11. 2012, 12. 11. 2012, 6. 12. 2012, 8. 12. 2012, 14. 1. 2013, 20. 2. 2013, 12. 3. 2013, 19. 3. 2013, 25. 3. 2013, 28. 3. 2013, 15. 5. 2013, 19. 5. 2013, 14. 8. 2013, 15. 10. 2013, 6. 1. 2014, 29. 3. 2014, 26. 5. 2014, 26. 5. 2014, 6. 6. 2014, 3. 10. 2014, 7. 10. 2014, 8. 10. 2014, 8. 12. 2014, 9. 2. 2015, 4. 4. 2015, 15. 9. 2015, 11. 11. 2015, 27. 12. 2015, 25. 1. 2016, 22. 3. 2016, 20. 4. 2016, 16. 5. 2016, 9. 7. 2016, 12. 9. 2016, 24. 11. 2016, 9. 1. 2017, 11. 1. 2017, 26. 1. 2017, 30. 1. 2017, 31. 1. 2017, 21. 2. 2017, 14. 3. 2017, 6. 4. 2017, 9. 5. 2017, 18. 5. 2017, 4. 8. 2017, 6. 9. 2017, 22. 9. 2017, 24. 9. 2017, 23. 10. 2017, 29. 10. 2017; cestoval linkou Dopravního podniku [právnická osoba] (dále„ dopravce“) a na výzvu zaměstnance dopravce se při přepravní kontrole neprokázal platným jízdním dokladem. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2021 uzavřenou mezi Dopravním podnikem [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení této pohledávky Dopravního podniku [právnická osoba] jako postupitele za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku 78 565 Kč nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu zaslal právní zástupce žalobkyně dne 19. 2. 2023. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, proto byl elektronický platební rozkaz zrušen. 3. Soud rozhodl ve věci dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] žalobkyně je zcela důvodná; v řízení bylo prokázáno obsahem listiny - dohoda s cestujícím č. [anonymizováno 30 slov], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], že žalovaný v uvedených dnech cestoval v dopravním prostředku Dopravního podniku [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu, když tyto okolnosti byly zjištěny při kontrole přepravním kontrolorem; žalovaný se zavázal ve výše uvedené dohodě s cestujícím zaplatit jak odpovídající jízdné, tak přirážku k jízdnému, což však v dohodnuté lhůtě neučinil. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, které bylo žalovanému řádně oznámeno, přičemž žalovaný v průběhu řízení netvrdil a ani neprokázal, že by dlužnou částku uhradil. 5. Po právním zhodnocení skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná, když nárok žalobkyně plyne z ustanovení § 760 Obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (u jízd uskutečněných dne 10. 2. 2012, 1. 3. 2012, 7. 6. 2012, 11. 6. 2012, 13. 7. 2012, 26. 9. 2012, 19. 10. 2012, 5. 11. 2012, 12. 11. 2012, 6. 12. 2012, 8. 12. 2012, 14. 1. 2013, 20. 2. 2013, 12. 3. 2013, 19. 3. 2013, 25. 3. 2013, 28. 3. 2013, 15. 5. 2013, 19. 5. 2013, 14. 8. 2013, 15. 10. 2013), z ustanovení § 2550 o. z. ve znění účinném od 1. 1. 2014 (u jízd uskutečněných 6. 1. 2014, 29. 3. 2014, 26. 5. 2014, 26. 5. 2014, 6. 6. 2014, 3. 10. 2014, 7. 10. 2014, 8. 10. 2014, 8. 12. 2014, 9. 2. 2015, 4. 4. 2015, 15. 9. 2015, 11. 11. 2015, 27. 12. 2015, 25. 1. 2016, 22. 3. 2016, 20. 4. 2016, 16. 5. 2016, 9. 7. 2016, 12. 9. 2016, 24. 11. 2016, 9. 1. 2017, 11. 1. 2017, 26. 1. 2017, 30. 1. 2017, 31. 1. 2017, 21. 2. 2017, 14. 3. 2017, 6. 4. 2017, 9. 5. 2017, 18. 5. 2017, 4. 8. 2017, 6. 9. 2017, 22. 9. 2017, 24. 9. 2017, 23. 10. 2017, 29. 10. 2017), dále z ustanovení § 18a zákona č. 111/1994 Sb., ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. a článku IX. smluvních přepravních podmínek, když k uhrazení této peněžní povinnosti se žalovaný rovněž zavázal výše uvedenými dohodami s cestujícím. Vzhledem k výše uvedenému soud zcela vyhověl žalobě a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni žalovanou částku v plné výši tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, a to včetně příslušenství, když výše příslušenství je dána dobou prodlení a ustanovením § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném ke dni prodlení (u jízd uskutečněných do 31. 12. 2013) a ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (u jízd uskutečněných po 1. 1. 2014). 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto ji náleží náhrada nákladů řízení účelně vynaložených na uplatnění práva. Soud přiznal žalobkyni zaplacený soudní poplatek 3 143 Kč, odměnu advokáta dle § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu po 4 260 Kč za každý úkon právní služby, za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a dle § 13 citované vyhlášky režijní paušál po 300 Kč za 3 úkony právní služby. 7. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. žalovaný zaplatí žalobkyni náklady řízení ve výši 16 823 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Soud neshledal podmínky pro rozhodnutí o nákladech řízení dle § 150 o.s.ř. 8. K plnění soud zavázal žalovaného v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádné důvody pro prodloužení lhůty k plnění.