80 C 414/2023-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne 30. 9. 2022 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 11 000 Kč spolu s 11,75% úrokem z prodlení ročně z této částky za dobu od 14. 2. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 6. 12. 2021 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 13. 2. 2022. Dle článku 8.1 smlouvy se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaná byla v prodlení s úhradou pěti splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Dle článku 3.1 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru, celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 3 500 Kč. Strany se podle článku 7 smlouvy dohodly na možném prodloužení splatnosti a to za podmínky, že žalovaná uhradí žalobkyni k datu splatnosti každé jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru. V takovém případě se den konečné splatnosti úvěru automaticky prodlouží o 14 dnů a neuhrazená částka nabyla splatnosti v nově určený den. Rovněž se splatnost úvěru prodlužovala, pokud žalovaná spolu s částkou poplatku za poskytnutí úvěru vztahující se k odkládané splátce a také veškeré dosud neuhrazené splátky, ve vztahu k nimž je v prodlení, z důvodu nesplnění podmínky pro automatické prodloužení doby splatnosti úvěru. Předmětem žalobního nároku byla pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 3 500 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, včetně svého telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaná zahájila kroky vedoucí k zřízení uživatelského účtu. Žalovaná zaslala žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, poté jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaná tento návrh smlouvy akceptovala svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na její telefonní číslo za účelem legitimizace při uzavírání smlouvy. Žalobkyně úvěr žalované vyplatila dne 6. 12. 2021. K uživatelskému účtu měla pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaná. Úvěr byl převeden z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované. Úvěr byl žalované prokazatelně poskytnut dle výpisu z bankovního účtu žalobkyně (nebo z potvrzení o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovanou do dnešního dne uhrazen. Žalovaná nevrátila úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovanou telefonicky, avšak bezúspěšně. Předžalobní upomínka byla odeslána právním zástupcem žalobkyně dne 12. 3. 2022. Zároveň bylo v žalobě uvedeno, že pokud soud neuzná nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované, na jejíž bankovní účet byla žalobkyni dlužná částka převedena.2. Žalovaná se písemně vyjádřila k žalobě tak, že jistinu dluhu ve výši 5 000 Kč uznává v plné výši, uznává i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 500 Kč. Úvěr si brala, když měla finanční problémy, exekuce a další pohledávky, které po domluvě s věřiteli platí ve splátkách. Požádala o splátkový kalendář po 500 Kč měsíčně s tím, že si nemůže dovolit platit vyšší částky. V omluvě k jednání dále uvedla, že má čtyři exekuce, které splácí, má jednu vyživovací povinnost. Pokud si úvěr brala, byla v těžké finanční situaci.3. K jednání nařízenému na 28. března 2024 se nedostavila žalobkyně ani žalovaná. Žalovaná se omluvila, souhlasila s jednáním v nepřítomnosti s tím, že chce dluh splácet.4. Listinou nazvanou Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , Anonymizováno, , Anonymizováno, uzavřenou mezi , právnická osoba, , IČO , IČO zainteresované společnosti 0/0, a žalovanou dne 6. 12. 2021, kde žalovaná byla označena svým IČO a místem podnikání, má soud za prokázáno, že žalovaná měla uzavřít smlouvu o úvěru, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 5x 700 Kč, tj. 3 500 Kč. V bodě 8.1 smlouvy bylo uvedeno, že v případě prodlení klienta s úhradou jakékoliv splátky je klient povinen uhradit společnosti smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Smlouva nebyla žalovanou podepsána, místo podpisu klienta je uveden pouze kód SMS verifikace: , Anonymizováno, .5. Potvrzením o provedené platbě má soud za prokázáno, že částka 5 000 Kč byla od společnosti , právnická osoba, zaslána 6. 12. 2021 na účet, který je shodný s číslem účtu uvedeným ve smlouvě jako bankovní spojení žalované.6. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 12. 3. 2022 má soud za prokázáno, že žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě částky 11 960,01 Kč do tří dnů na bankovní účet a zároveň nákladů právního zastoupení. Dle podacího lístku byla zásilka zaslána na adresu žalované dne 12. 3. 2022.7. Soud nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla řádně uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu a to Smlouva o podnikatelském úvěru. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako Smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 6. 12. 2021, nicméně z této smlouvy se žádné uzavření smlouvy žalobkyní s žalovanou nepodává. Nebylo v řízení prokázáno, že by text této smlouvy odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě, internetu, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena, jak je tvrzeno v žalobě, ani k ověření identifikace osoby žalované. Soud byl připraven žalobkyni poučit o možnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o. s. ř. Nicméně žalobkyně se dobrovolně vzdala své účasti u jednání, k jednání se bez omluvy nedostavila, zbavila se tak možnosti řádného poučení. Smlouva nebyla podepsána řádným elektronickým podpisem, nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak z této listiny nelze učinit závěr, že žalovaná skutečně projevila vůli, jejíž obsah je uveden v této listině. Žalobkyně neprokázala, že smlouva byla uzavřena způsobem tvrzeným žalobkyní, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, a už z tohoto důvodu je tedy neplatné ujednání o smluvní pokutě. Není ani prokázáno, že by se jednalo o smlouvu o podnikatelském úvěru, kdy ve smlouvě bylo uvedeno IČO žalované. Dále nenasvědčuje nic tomu, že by žalovaná uzavírala smlouvu v rámci podnikatelské činnosti, kdy se jednalo o částku 5 000 Kč, o které žalované uvedla, že se jednalo o částku, kterou použila k úhradě svých exekucí, které v té době měla, ve smlouvě žádný účel čerpání úvěru uveden nebyl. Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaná uzavírala úvěrovou smlouvu v postavení podnikatele či pro potřeby své podnikatelské činnosti, soud proto hodnotil i snahu žalobkyně uzavřít s žalovanou smlouvu o úvěru v režimu podnikatelského úvěru jako obcházení zákona, zcela vyhnout se zákonným povinnostem při uzavírání úvěrové smlouvy se spotřebitelem. Vzhledem k tomu dále soud posuzoval právní vztah mezi účastníky jako vztah podnikatel se spotřebitelem a za této situace byla žalobkyně povinna ověřit schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, což neučinila, kdy žádným způsobem úvěruschopnost žalované nezkoumala. Takový postup nelze hodnotit jako dostatečný.8. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovanou dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla platně uzavřena. Zatímco žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele v rámci podnikatelské činnosti, žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. Na závazkový vztah je třeba aplikovat tak ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nezkoumala s odbornou péčí schopnost spotřebitele, žalované, splácet spotřebitelský úvěr. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle § 2991, § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostali. Soud má za prokázáno, ž