16 C 94/2025-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 26 298 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu dne 22. 11. 2024 o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované poskytla neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokovým příslušenstvím vrátit žalobkyni v celkové výši 44 424 Kč v pravidelných 36 měsíčních splátkách po 1 234 Kč, splatných vždy do každého 20. dne daného měsíce na účet žalobkyně, kdy splatnost 1. splátky byla dohodnuta na den 20. 12. 2024. K uzavření Smlouvy o úvěru mezi stranami došlo v elektronické formě. S ohledem na možný spor ohledně povahy Smlouvy o úvěru požaduje žalobkyně vrácení toliko částky, která byla žalované převedena na její účet, a to z titulu bezdůvodného obohacení, kdy na základě Smlouvy o úvěru byla žalované na její účet převedena částka ve výši 27 500 Kč a částka 2 500 Kč dle pokynu žalované na účet zprostředkovatele dne 22. 11. 2024. Žalovaná dne 25. 3. 2025 zaslala žalobkyni námitku neplatnosti smlouvy, kdy v této námitce navrhla vrácení dlužné jistiny ve výši 26 298 Kč. S ohledem na to byla žalované zaslána dohoda o narovnání dle požadavku žalované, kdy součástí zásilky byla i předžalobní výzva k vrácení bezdůvodného obohacení ze dne 1. 4. 2025, která byla žalované odeslána dne 1. 4. 2025, ve které žalobkyně vyzvala žalovanou, aby vrátila žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 26 298 Kč, ve kterém jsou zohledněny úhrady žalované před podáním žaloby, celkem ve výši 3 702 Kč, a to do 7 dnů od odeslání této výzvy. Žalovaná dohodu o narovnání neakceptovala a na předžalobní výzvu nereagovala a žalobkyni bezdůvodné obohacení nevrátila, v důsledku čehož dluží žalobkyni částku ve výši 26 298 Kč s příslušenstvím.2. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (v textu rozsudku dále jen jako „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků.3. Soud po provedeném dokazování u jednání vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti:4. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, včetně příloh, opatřené datem 22. 11. 2024, že v této smlouvě je žalovaná označena jako „zákazník“ jménem, příjmením, rodným číslem, číslem OP a jeho platností, adresou a číslem účtu. V listině je uvedeno, že se účastníci dohodli, že žalobkyně poskytne žalované úvěr ve výši 27 500 Kč a žalovaná tuto částku s úrokovým příslušenstvím v celkové výši 44 240 Kč žalobkyni vrátí v 36měsíčních splátkách po 1 234 Kč. Dále bylo dohodnuto, že provize zprostředkovatele hrazená poskytovatelem na pokyn zákazníka je 2 500 Kč. Nakonec je ve smlouvě uvedeno, že dokument je podepsán z IP adresy: 78.80.20.0.5. Z listiny označené jako Potvrzení o provedení transakce ze dne 22. 11. 2024, že společnost ČSOB a. s. potvrdila, že žalobkyně zaslala na účet žalované č. , č. účtu, částku ve výši 27 500 Kč.6. Z návrhu dohody o vypořádání dluhu ze dne 25. 3. 2025, že žalovaná žalobkyni navrhla mimosoudní vypořádání dluhu, kdy je ochotna uhradit zbytek jistiny z úvěru ve výši 26 298 Kč, a to bez úroků z prodlení, smluvních pokut a jiných poplatků, které považuje za neoprávněné.7. Z dohody o narovnání vyhotovené žalobkyní, že tato neobsahuje podpisy účastníků. Obsahem dohody je vrácení částky 26 298 Kč žalovanou žalobkyni.8. Z výzvy k vrácení bezdůvodného obohacení ze dne 1. 4. 2025, že žalobkyně dne 1. 4. 2025 vyhotovila výzvu adresovanou žalované k vrácení částky 26 298 Kč do 7 dnů od odeslání tohoto dopisu.9. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.10. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:11. Žalobkyně dne 22. 11. 2024 poskytla žalované na podkladě nepodepsané smlouvy o úvěru částku 27 500 Kč. Žalovaná dne 25. 3. 2025 žalobkyni navrhla mimosoudní vypořádání dluhu, kdy je ochotna uhradit zbytek jistiny z úvěru ve výši 26 298 Kč, a to bez úroků z prodlení, smluvních pokut a jiných poplatků, které považuje za neoprávněné. Žalobkyně vyhotovila dohodu o narovnání, jejímž obsahem je vrácení částky 26 298 Kč žalovanou žalobkyni. K podepsání této dohody nedošlo. Dne 1. 4. 2025 vyhotovila žalobkyně výzvu adresovanou žalované k vrácení částky 26 298 Kč do 7 dnů od odeslání výzvy.12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalované bez prokázaného právního důvodu částku 27 500 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila a je povinna toto obohacení ve smyslu § 2991 o. z. vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaná netvrdila a tím méně neprokázala, že by žalobkyni dlužnou částku 26 298 Kč uhradila, soud žalobě co do této částky vyhověl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, když uvedenou částku nezaplatila žalobkyni do 7 dnů od doručení výzvy ze dne 1. 4. 2025, přiznal soud žalobkyni dle § 1970 o. z. také úroky z prodlení, jejichž výše je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni počátku prodlení.15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a byly jí proto přiznány účelně vynaložené náklady řízení v celkové výši 13 055,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 052 Kč, odměny advokáta podle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších změn a doplňků (advokátní tarif), ve výši po 2 180 Kč za čtyři úkony právní služby (tj. převzetí a příprava, sepis žaloby, účast u jednání, předžalobní upomínka) a čtyři režijní paušály dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že její zástupce je k datu soudního rozhodnutí plátcem DPH, byl jí v souladu s § 137 o. s. ř. rovněž přiznán nárok na DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a režijních paušálů. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.16. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení, byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.