18 C 251/2025-31 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím v podobě zákonných úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky s odůvodněním, že žalobkyně se zavázala na základě objednávky žalované číslo 3/2/2024 provést pro žalovanou přepravu zboží z místa nakládky , adresa, , Česká republika do místa vykládky Goslar, Německo. Žalovaná se zavázala za provedenou přepravu zaplatit žalobkyni sjednanou cenu ve výši , částka, . Přeprava proběhla ve dnech , datum, a , datum, . Za provedenou přepravu žalobkyně vystavila pro žalovanou fakturu číslo FS/24/02/00433 na částku , částka, se splatností , datum, .2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že nebyly dodrženy smluvní podmínky přepravy sjednané v režimu just in time. Žalobkyně nedodržela termín nakládky ani vykládky a fakturovala jinou částku, než jaká byla mezi účastníky dohodnuta.3. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, vzala podanou žalobu zpět co do částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s tím, že po přepočtu ceny přepravy , částka, v kurzu 1:25 činí dlužná částka , částka, . Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem I. v souladu s ust. § 96 odst. 2, 3 o. s. ř. zastavil. Souhlasu žalované se zpětvzetím nebylo třeba, neboť zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání.4. Žalovaná se k jednání nařízenému na , datum, bez omluvy nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, a proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované.5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.6. Z Objednávky č. 3/2/2024 soud zjistil, že žalovaná si dne , datum, objednala u žalobkyně přepravu zboží s nakládkou dne , datum, ve , jméno FO, Hoře, Česká republika do místa vykládky dne , datum, v Goslaru, Německo za cenu , částka, . Lhůta splatnosti faktury byla sjednána na 14 dnů od dodání originálních přepravních dokladů spolu s řádně vystavenou fakturou.7. Z CMR listu včetně dodacího listu FT 2024015 soud zjistil, že žalobkyně realizovala přepravu zboží s nakládkou v místě , adresa, , Česká republika dne , datum, a vykládkou v místě Goslar, Německo dne , datum, .8. Z Faktury č. FS/24/02/00433 ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované za přepravu zboží částku ve výši , částka, splatnou do 60 dnů.9. Z Předžalobní výzvy včetně doručenky soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši , částka, . Tato předžalobní výzva byla žalované doručena do datové schránky dne , datum, .10. Za podstatné soud považuje zdůraznit skutkové závěry o tom, že žalobkyně provedla na základě objednávky žalované přepravu zboží z místa nakládky , adresa, , Česká republika do místa vykládky Goslar, Německo. Žalovaná se zavázala za přepravu zaplatit žalobkyni cenu ve výši , částka, . Splatnost faktury byla sjednána na 14 dnů od doručení přepravních dokladů a faktury. Žalovaná dosud ničeho neuhradila.11. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná.12. Podle čl. 1 odst. 1 Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) uveřejněné vyhláškou ministra zahraničních věcí pod č. 11/1975 Sb. (dále jen Úmluva CMR) se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran. S ohledem na skutečnost, že Česká republika, v níž se nachází místo převzetí zásilky, a také Německo, v němž se nachází místo dodání zásilky, jsou signatáři Úmluvy CMR, soud na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení Úmluvy CMR.13. Podle článku 17 odst. 1 Úmluvy CMR dopravce odpovídá za úplnou nebo částečnou ztrátu zásilky anebo za její poškození, které vznikne od okamžiku převzetí zásilky k přepravě až do okamžiku jejího vydání, jakož i za překročení dodací lhůty.14. Podle článku 23 odst. 5 Úmluvy CMR, je-li překročena dodací lhůta a oprávněný prokáže, že vznikla škoda z tohoto důvodu, je dopravce povinen hradit škodu jen do výše dovozného.15. Podle článku 30 odst. 3 Úmluvy CMR nárok na náhradu za překročení dodací lhůty může být uplatněn jen tehdy, byla-li dopravci zaslána písemná výhrada do 21 dnů poté, kdy byla zásilka dána k dispozici příjemci.16. Soud neshledal důvodné obecné námitky žalované týkající se neprovedení přepravy ve sjednaném termínu. Žalovaná žádné výhrady po provedení shora uvedené přepravy vůči žalobkyni neučinila. Dopravce v případě zpoždění hradí škodu do výše dovozného pouze tehdy, jestliže dopravci byla zaslána výhrada, a to písemně ve lhůtě 21 dnů od vydání zboží příjemci. Žalovaná netvrdila, že by žalobkyni byla takováto výhrada zasílána, a proto žalované nenáleží ani případná škoda vzniklá z překročení dodací lhůty. Lze proto uzavřít, že žalobkyni vzniklo právo na odměnu za uskutečněnou přepravu v celkové výši , částka, , která po přepočtu na českou měnu činí , částka, . Splatnost faktury byla dohodnuta na 14 dnů od dodání originálních přepravních dokladů. Žalovaná v řízení nerozporovala skutečnost dodání přepravních dokladů. Soud proto přiznal žalobkyni úroky z prodlení od požadovaného data po dni splatnosti faktury dle ust. § 1970 o. z., přičemž výše úroků z prodlení byla určena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Mezi účastníky jde o vzájemný závazek podnikatelů, a proto je důvodný také nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, .17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně byla neúspěšná (resp. zavinila zastavení řízení) jen v poměrně nepatrné části, a soud jí proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tato částka se skládá z odměny advokáta za 4 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání) dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena dle § 7 bod 5. vyhlášky ve výši , částka, , když sazba za jeden úkon právní služby odpovídá částce , částka, . Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky po , částka, , tj. celkem , částka, . Náhrada za promeškaný čas při cestě ze sídla advokáta k ústnímu jednání a zpět, tj. z , adresa, a zpět v rozsahu 10 x započatá půlhodina á , částka, dle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 vyhlášky a cestovní výdaje dle § 13 odst. 1 vyhlášky a vyhlášky č. 475/2024 Sb. za cestu k ústnímu jednání z , adresa, a zpět motorovým vozidlem v rozsahu 360 km, při spotřebě 4,9 l/100 km, ceně nafty , částka, /l a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy , částka, /km činí celkem , částka, (, částka, + , částka, ). Náhrada 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce , částka, . Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a vyčerpanou část zálohy tlumočnického úkonu ve výši , částka, . Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby, neboť žaloba jako taková měla být úkonem právní služby zcela perfektním odpovídajícím ust. § 79 a násl. o. s. ř., byla-li žaloba podána prostřednictvím advokáta. Jestliže pak advokát z důvodu podání žaloby neodpovídající požadavkům stanoveným v § 79 o. s. ř. (ať už k výzvě soudu či z vlastní iniciativy) imperfektní žalobu doplnil, nelze takový úkon právní služby považovat za úkon právní služby, za který náleží odměna, neboť z hlediska ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. se nejedná o žalobkyní účelně vynaložený náklad řízení (takové náklady řízení by totiž žalobkyni nevznikly, byla-li by žaloba podána se všemi náležitostmi dle cit. ust. § 79 a násl. o. s. ř.).18. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení, byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.19. Na náklady tlumočnického úkonu byla žalobkyní složena záloha , částka, . Jelikož tlumočnici byla za provedené překlady přiznána odměna ve výši , částka, , soud rozhodl o vrácení přeplatku nevyužité zálohy v částce , částka, žalobkyni.