23 C 274/2025-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala určení, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které se nacházejí v obci , adresa, , v katastrálním území , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, , vedeném u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , nejsou zatížené zástavním právem smluvním pro pohledávku ve výši 3 000 000 Kč s příslušenstvím, zřízeným na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 13. 7. 1993. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , které se nacházejí v obci , adresa, , v katastrálním území , adresa, , a jsou zapsané na LV č. , hodnota, , vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „Pozemky“). Pozemky žalobkyně nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 3. 8. 2021 a kupní smlouvy ze dne 14. 11. 2023. V katastru nemovitostí je na LV č. , hodnota, , k.ú. , adresa, , k Pozemkům zapsáno zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 3 000 000 Kč s příslušenstvím, pro společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , id.č. , hodnota, , se sídlem 107 , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , adresa, Irska, zřízené na základě smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 15. 7. 1993. , Anonymizováno, : , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, (číslo řízení Z-, č. účtu, -, Anonymizováno, ) (dále jen „Zástavní právo“). Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem registrační č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „Zástavní smlouva“), na jejímž základě bylo zavkladováno zástavní právo popsané v bodě 2 výše, byla uzavřena mezi předchozími vlastníky Pozemků, jako zástavci, a společností , právnická osoba, . v likvidaci, jako zástavním věřitelem, dne 13. 7. 1993. (Pro úplnost žalobkyně uvádí, že v katastru nemovitostí je jako datum zástavní smlouvy zapsán den 15. 7. 1993, který ovšem odpovídá datu, k němuž nastaly právní účinky vkladu, nikoliv datu uzavření smlouvy). V roce 1999 mělo dojít k postoupení úvěru ve výši 3 000 000 Kč s příslušenstvím ze společnosti , právnická osoba, . v likvidaci na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a v rámci tohoto postoupení mělo na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, přejít i Zástavní právo. Změna zástavního věřitele byla do katastru zapsána na základě souhlaseného prohlášení podepsaného společností , právnická osoba, . v likvidaci a společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Zástavní smlouva však nikdy nebyla sjednána platně, a Zástavní právo tak nemohlo platně vzniknout, natož být postoupeno na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Zástavní smlouva je absolutně neplatná, neboť nesplňuje náležitosti stanovené v § 151b odst. 4 z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném ke dni jejího uzavření (13. 7. 1993). Uvedené ustanovení stanovilo, že „Ve smlouvě o zřízení zástavního práva se musí určit předmět zástavního práva (zástava) a pohledávka, kterou zabezpečuje.“ Řádné určení zajištěné pohledávky však v Zástavní smlouvě zcela absentuje. Zástavní smlouva vymezuje zajištěnou pohledávku v čl. I jako „úvěr ve výši Kč 3 000 000 slovy třimiliónykorunčeských poskytnutý , právnická osoba, ., , adresa, , místní bankou v , adresa, podle smlouvy o úvěru reg. Č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 13. 7. 1993“. Toto vymezení však neobsahuje údaj o osobě (osobách) obligačního dlužníka, jehož dluh měl být zástavním právem zajištěn. , jméno FO, zástavní smlouvy tak není zřejmé, zda je zajišťován vlastní dluh zástavců, dluh třetí osoby, či dluh více osob. Požadavek určitosti zajištěné pohledávky lze považovat za splněný pouze tehdy, je-li tato vymezena předmětem plnění, osobou věřitele a osobou osobního dlužníka (srov. R 14/2007). Zástavní smlouva sice určuje předmět plnění (úvěr) a osobu zástavního věřitele, avšak neobsahuje žádnou specifikaci osobního dlužníka. Ani pouhý odkaz na smlouvu o úvěru v tomto směru neposkytuje dostatečný podklad, neboť úvěrová smlouva nebyla součástí Zástavní smlouvy ani její přílohou, a ze samotného odkazu na úvěrovou smlouvu nelze identitu osobního dlužníka dovodit. Zástavní smlouva přitom neobsahuje ani žádné další údaje, z nichž by bylo možné osobního dlužníka jednoznačně identifikovat. Identifikace osoby obligačního dlužníka přitom nepředstavuje pouze formálním náležitost, ale má zásadní význam i z hlediska dispozitivních práv zástavce, například v situaci, kdy by mělo dojít k převzetí dluhu (§ 1899 NOZ). V takovém případě by neznalost identity dlužníka fakticky znemožnila poskytnutí (či neposkytnutí) souhlasu zajišťující strany, čímž by došlo k oslabení ochrany jejích práv. Žalobkyně, jako vlastnice Pozemků, má naléhavý právní zájem na určení, že Zástavní právo k Pozemkům neexistuje, neboť nebylo nikdy platně zřízeno. Zástavní právo je i přes nesplnění zákonných náležitostí a neplatnost Zástavní smlouvy (nedostatečné vymezení zajištěné pohledávky), zapsáno v katastru nemovitostí, čímž vzniká rozpor mezi skutečným právním stavem a stavem evidovaným. Uvedený nesoulad představuje zásah do vlastnického práva žalobkyně, když jí omezuje v nakládání s Pozemky a brání jí výkonu plného rozsahu jejího vlastnického práva. Jelikož bez pravomocného rozhodnutí soudu o neexistenci Zástavního práva nelze dosáhnout jeho výmazu z katastru nemovitostí, je podání určovací žaloby dle § 80 o. s. ř. jediným prostředkem právní ochrany, který žalobkyni k odstranění tohoto zásahu náleží. Žaloba je podávána proti žalované, která sice není v katastru nemovitostí zapsána jako osoba oprávněná ze Zástavního práva, avšak byla smluvní stranou Zástavní smlouvy, na jejímž základě bylo toto právo zapsáno do katastru nemovitostí. Žalobkyně zpochybňuje platnost Zástavní smlouvy a tvrdí, že Zástavní právo na jejím základě nikdy nevzniklo, neboť právní jednání postrádalo nezbytné zákonem stanovené náležitosti. Žalovaná byla nejen smluvní stranou napadené Zástavní smlouvy, ale rovněž v minulosti vystupovala jako zástavní věřitelka, resp. si ke spornému Zástavnímu právu činila nárok a odvozovala z něj svá práva. Z tohoto důvodu je pasivně legitimována k řízení o určení neexistence Zástavního práva, když podstata určovacího návrhu spočívá v neplatnosti Zástavní smlouvy, která podle žalobkyně nebyla způsobilá zástavní právo konstituovat a z níž proto nemohlo žádné zástavní právo platně vzniknout. V souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně rozhodnutím sp. zn. , spisová značka, , platí, že při žalobě na určení neexistence zástavního práva je nerozhodné, kdo je v katastru nemovitostí zapsán jako osoba oprávněná ze zástavního práva, pokud samotné zástavní právo nebylo platně zřízeno. V takovém případě nemohlo dojít ani k právně účinné změně osoby zástavního věřitele. Pasivní legitimace tak svědčí žalované, jako osobě, která si ke spornému právu činí nárok, případně z něj v minulosti odvozovala svá práva, bez ohledu na zápis v katastru nemovitostí.2. U jednání žalobkyně setrvala na žalobě v plném rozsahu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované dle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaná je zapsána v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v , adresa, , oddíl B, vložka 446.4. , jméno FO, Smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 13. 7. 1993 bylo zjištěno, že zástavci 1) , jméno FO, , 2) , jméno FO, a 3) , jméno FO, uzavřeli tuto smlouvu se zástavním věřitelem žalovanou. Předmětem bylo zajištění úvěru ve výši 3 000 000 Kč, který byl poskytnutý žalovanou podle Smlouvy o úvěru reg. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 13. 7. 1993 (čl. I.). Předmětem zástavního práva byly nemovitosti parc. č. 366/1 louka o výměře 1792 m2, parc. č. 367/1 orná půda o výměře 2801 m2 zapsány na LV č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, (čl. II.). Dle čl. III. odst. 1 zástavci prohlašují, že jsou spoluvlastníky nemovitostí uvedených v čl. I. Dle čl. III. odst. 5 věty prvé zástavci berou na vědomí, že pokud klient, který má se žalovanou smlouvu o úvěru, nesplní své závazky ze smlouvy o úvěru řádně a včas, je žalovaná oprávněna zastavené nemovitosti prodat ve veřejné dražbě nebo jiným vhodným způsobem. Dle čl. IV. odst. 1 zástavní právo k nemovitostem uvedeným v čl. II. této smlouvy zaniká dnem splacení poskytnutého úvěru včetně úroků. Žalovaná vystaví klientovi potvrzení o splacení úvěru k výmazu vkladu zástavního práva k nemovitostem u příslušnéh