23 C 295/2025-12 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky ve výši 21 242 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, , se , adresa, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 205150, jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , Adresa žalobkyně, , IČ , Anonymizováno, zapsané v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Brně, oddíl B, vložka 8086, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 14. 4. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, a proto byl původním věřitelem opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, což žalobce dokládá třemi upomínkami původního věřitele. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení s úhradou celého úvěru dne 8. 12. 2024. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 21 242 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 14 000 Kč a smluvního úroku ve výši 7 242 Kč. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 15. 1. 2025. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní předmětná částka převedena (příp. šlo o částku vyšší, která byla snížena v důsledku částečných úhrad).2. K ústnímu jednání dne 4. 11. 2025 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků.3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: Ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele předchůdkyně žalobkyně a na straně klienta žalovaný. Úvěr činil 14 000 Kč. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 14. 4. 2024 částku 14 000 Kč na účet žalovaného č. , č. účtu, s variabilním symbolem odpovídajícím číslu smlouvy. Žalovaný byl před podáním žaloby seznámen se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ním přešla na žalobkyni a zároveň byl vyzván k plnění výzvou odeslanou 7. 12. 2024 a předžalobní výzvou ze dne 15. 1. 2025.4. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkovou částku 14 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného dne 14. 4. 2024 a k plnění ho vyzvala výzvou odeslanou 7. 12. 2024 a 15. 1. 2025.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni.8. S ohledem na vše výše uvedené má žalobkyně právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je žalovaný povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 14 000 Kč vrátit. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to v rámci výzvy ze dne 7. 12. 2024 a poté předžalobní výzvy ze dne 15. 1. 2025 a žalobkyně tak má podle § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. Soud žalobu zamítl v části týkající se smluvního úroku ve výši 7 242 Kč, když předmětnou věc posoudil jako bezdůvodné obohacení.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 852,80 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení zahrnují soudní poplatek 850 Kč, tři úkony po 400 Kč, a to 1) převzetí věci a příprava, 2) sepis žaloby, 3) předžalobní výzva, tři režijní paušály po 100 Kč – dle ust. § 14b bod 2 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a 21% DPH z částky 1 500 Kč, což činí 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celková výše nákladů řízení by činila 2 665 Kč. Žalobkyně měla ve věci úspěch z 66 % a neúspěch z 34 %. Na náhradě nákladů řízení jí tedy náleží částka 852,80 Kč, což je 32 % z částky 2 665 Kč.11. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží náhrada nákladů řízení ve výši 9 670,90 Kč, neboť v daném případě se jedná o typický příklad formulářové žaloby, věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu). Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ust. § 14b a. t. je dle názoru soudu zcela adekvátní, když jsou splněny i další podmínky pro aplikaci § 14b a. t., totiž že předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.12. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.