30 C 269/2025-12 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 28. 4. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 490,63 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a je držitelem licence č. , hodnota, na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona, jak rovněž vyplývá z vyhledávače licencí dostupného na webových stránkách Energetického regulačního úřadu - www.eru.cz, pro obec , adresa, , kde je vlastníkem zařízení distribuční soustavy. Zaměstnanci společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 14. 1. 2025 kontrolou č. , hodnota, zjištěno, že v odběrném místě žalovaného č. , hodnota, na adrese , adresa, , , adresa, , dochází k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy dle § 51 energetického zákona, což je patrno z Protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 14. 1. 2025 a Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 14. 1. 2025. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody dle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Ke dni 21. 11. 2024 byla na uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Z tohoto důvodu byl vystaven pracovní příkaz na demontáž elektroměru. Jelikož nedošlo ke zpřístupnění odběrného místa na základě ustanovení § 49 odst. 6) energetického zákona, nemohl být pracovní příkaz na demontáž elektroměru proveden. Pokračováním odběru bez platné smlouvy došlo k neoprávněnému odběru elektřiny na základě ustanovení § 51 odst. 1) písm. a) energetického zákona. Odebíraná elektřina byla měřena osazeným elektroměrem, jak bylo prokázáno při zpřístupnění elektroměru dne 14. 1. 2025, kdy byl při kontrole odběrného místa techniky společnosti , právnická osoba, . zjištěn odběr bez řádně uzavřené smlouvy na dodávku elektřiny. Stav uvedeného elektroměru při demontáži dne 14. 1. 2025 činil ve VT 13.303 kWh. Stav elektroměru ke dni 21. 11. 2024 činil ve VT 12.424 kWh. Celková doba trvání neoprávněného odběru byla 54 dní. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je dáno rozdílem výše uvedených stavů elektroměru, tj. 879 kWh. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství neoprávněně odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (Cenové rozhodnutí ERÚ č. 11/2024 a Cenové rozhodnutí ERÚ č. 12/2024, dostupné na www.eru.cz) dle § 17 odst. 3 - 5 vyhlášky následovně: 879 kWh x 10,53476 Kč/kWh = 9.260,05 Kč. Dle § 17 odst. 5 vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly společností , právnická osoba, . vyčísleny na částku 13 048,64 Kč. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru žalobkyně uhradila, což dokládá čestným prohlášením ze dne 26. 3. 2025. Stanovení plateb za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe dle § 17 odst. 3) písm. b) bod 1. vyhlášky ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době trvání neoprávněného odběru činí 181,95 Kč. Neoprávněným odběrem elektřiny byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 22 490,63 Kč po zaokrouhlení. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 9 260,05 Kč, platby za příkon ve výši 181,95 Kč a z nákladů za zjištění a zamezení neoprávněného odběru ve výši 13 048,64 Kč. Dopisem ze dne 17. 1. 2025 žalobkyně oznamuje žalovanému skutečnosti ohledně neoprávněného odběru, uvádí podrobný výpočet nároku spolu s poučením o nastalé situaci. Dlužnou částku vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne 5. 2. 2025, splatnou dne 26. 2. 2025, znějící na částku ve výši 22 490,63 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne 11. 3. 2025 a předžalobní upomínku ze dne 26. 3. 2025 s výzvou k úhradě dlužné faktury č. , hodnota, . Na výše uvedené upomínky nebylo ze strany žalovaného žádným způsobem do dnešního dne reagováno. S úhradou výše uvedené faktury je žalovaný v prodlení, a to od 27. 2. 2025. Žalobkyně tak vedle jistiny požaduje i zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 22 490,63 Kč od 27. 2. 2025 do zaplacení. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání.4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: protokol o kontrole odběrného místa ze dne 14. 1. 2025, oznámení výsledku kontroly odběrného místa ze dne 14. 1. 2025, výpočet náhrady škody, čestné prohlášení ze dne 26. 3. 2025, ceník, faktura č. , hodnota, , upomínka, předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu.5. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti.6. Dle ust. § 51 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen EZ), neoprávněným odběrem elektřiny je odběr bez měřícího zařízení, pokud odběr bez měřícího zařízení nebyl smluvně sjednán, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina a dále odběr měřený měřícím zařízením, na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a měřící zařízení vykazuje chybu spotřeby ve prospěch odběratele. Dle § 51 odst. 2 EZ neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Dle § 51 odst. 3 EZ při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.7. V této souvislosti soud okazuje též na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky vztahující se k citovanému ustanovení § 51 EZ, zejména pak rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2011, sp. zn. , spisová značka, , dle kterého nárok dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody vzniklé neoprávněným odběrem elektřiny i jeho výše se neřídí podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě skutečné škody a ušlého zisku, nýbrž se stanoví podle zvláštních předpisů, které jsou ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální. Uvedený závěr je v souladu s již dříve publikovanými rozhodnutími Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 28. 3. 2006 sp. zn. , spisová značka, a další).8. Soud tedy nárok žalobkyně posuzoval podle ustanovení o náhradě škody. Předpokladem vzniku občanskoprávní odpovědnosti fyzické osoby je porušení právní povinnosti, vznik škody, existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody a zavinění škůdce. Soud po provedeném dokazování zjistil skutkový stav tak, jak jet tvrdí žalobkyně; tj. zejména, že žalovaný na adrese , adresa, v , adresa, prováděl neoprávněný odběr elektrické energie. Žalobkyně v řízení prokázala, že byly naplněny všechny předpoklady vzniku občanskoprávní odpovědnosti fyzické osoby za škodu; žalovaný porušil právní povinnost - svým jednáním naplnil skutkovou podstatu neoprávněného odběru elektřiny dle ust. § 51 odst. 1 EZ, v důsledku porušení této povinnosti žalovaným došlo ke škodě, jejíž výše vyplývá z vyhl. č. 458/2000 Sb. Žalobkyni též svědčí právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru, jeho přerušení a přezkoušení měřícího zaří