§ 51 insolvenční zákon – Hlasovací právo věřitelů s popřenou pohledávkou
Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) · 182/2006 Sb. · účinné od 24. 7. 2021 · Insolvence a exekuce · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 51 insolvenčního zákona upravuje, za jakých podmínek mohou hlasovat věřitelé, jejichž pohledávka byla popřena, nebo pohledávka nebyla ještě zjištěna či je sporná, a dále stanovuje, kteří věřitelé nemají hlasovací právo. Věřitel, jehož pohledávka byla popřena, může hlasovat, pokud s tím souhlasí schůze věřitelů, nebo pokud o jeho hlasovacím právu rozhodne insolvenční soud na jeho návrh. (§ 51 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, znění účinné od 24. 7. 2021)
Klíčová fakta
(1) Věřitelé, jejichž pohledávka byla popřena, mohou v rozsahu popření hlasovat, usnese-li se na tom schůze věřitelů. Jestliže schůze věřitelů nepřizná hlasovací právo věřitelům, jejichž pohledávka byla popřena, rozhodne o hlasovacím právu těchto věřitelů na jejich návrh podle § 52 odst. 2 insolvenční soud.
(2) Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nebo dlužníkem nemá vliv na hlasovací právo věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena.
(3) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 1, rozhodne o hlasovacím právu věřitelů, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna nebo je sporná, insolvenční soud podle seznamu přihlášených pohledávek anebo na návrh dlužníka nebo některého z věřitelů podle § 52 odst. 2.
(4) Není-li dále stanoveno jinak, nemají hlasovací právo věřitelé s pohledávkami za majetkovou podstatou (§ 168), věřitelé s pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169), věřitelé s pohledávkami vyloučenými ze způsobu řešení úpadku (§ 170), věřitelé s podřízenými pohledávkami (§ 172) a do doby splnění odkládací podmínky věřitelé, kteří přihlásili pohledávky vázané na odkládací podmínku.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Věřitel, jehož pohledávka byla popřena, může hlasovat, pokud s tím souhlasí schůze věřitelů, nebo pokud o jeho hlasovacím právu rozhodne insolvenční soud na jeho návrh.
- Pokud pohledávku popřel jiný přihlášený věřitel nebo dlužník, nemá to vliv na hlasovací právo věřitele, jehož pohledávka byla popřena.
- U pohledávek, které ještě nebyly zjištěny nebo jsou sporné, rozhoduje o hlasovacím právu insolvenční soud, a to buď podle seznamu přihlášených pohledávek, nebo na návrh dlužníka či některého z věřitelů.
- Některé typy věřitelů, jako jsou ti s pohledávkami za majetkovou podstatou, s pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, s pohledávkami vyloučenými ze způsobu řešení úpadku, s podřízenými pohledávkami a s pohledávkami vázanými na odkládací podmínku (do jejího splnění), nemají hlasovací právo.
Na co si dát pozor
- Věřitelé, jejichž pohledávka byla popřena, by měli aktivně sledovat průběh schůze věřitelů a případně podat návrh k insolvenčnímu soudu, pokud chtějí uplatnit své hlasovací právo.
- Je důležité rozlišovat, kdo pohledávku popřel, protože popření dlužníkem nebo jiným věřitelem samo o sobě nebrání hlasovacímu právu.
- Věřitelé s pohledávkami vázanými na odkládací podmínku musí počkat na její splnění, aby mohli uplatnit své hlasovací právo.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 51
Jak soudy aplikují § 51
… nemůže dlužník zabránit zjištění pohledávky jejím popřením, je-li v konkursu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). [2] Jinak řečeno – nejde-li o konkurs – obecně platí (s výjimkou danou ustanovením § 51 odst. 2 insolvenčního zákona co do úpravy vlivu popření pohledávky insolvenčním správcem na hlasovací právo věřitele popřené pohledávky), že popření pohledávky dlužníkem má „tytéž účinky jako popření pohledávky insolvenčním správcem“ a …
… se takoví věřitelé nestanou „reálnými“ věřiteli v důsledku plnění, které poskytnou věřiteli „hlavnímu“, nebude jejich pohledávka přezkoumávána (srov. i navrženou změnu ustanovení § 189 odst. 1 a ustanovení § 191 odst. 1 insolvenčního zákona) a nenáleží jim ani hlasovací práva s pohledávkou spojená (srov. i změnu § 51 insolvenčního zákona a důvodovou zprávu k tomuto ustanovení).
To lze dokumentovat úpravou, podle které co do pohledávek vyloučených z uspokojení v insolvenčním řízení podle § 170 insolvenčního zákona: [1] nemají věřitelé hlasovací právo (§ 51 odst. 4 insolvenčního zákona), [2] nemohou věřitelé od okamžiku, kdy nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, pokračovat v soudním nebo rozhodčím řízení, v němž takové pohledávky vymáhají (§ 140a odst. 1 insolvenčního zákona), [3] v jiném, než soudním nebo rozhodčím řízení nelze po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, o takových pohledávkách rozhodnout (§ 140b …