34 C 175/2025-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne 8. 4. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 15 878,21 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že pohledávka vznikla na základě uzavřené smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, uzavřené mezi účastníky sporu dne 2. 11. 2023 distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, , na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 17 700 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit, a to formou splátek, přičemž první splátka byla splatná dne 2. 12. 2023 a konec kreditového rámce měl nastat dne 24. 4. 2025. Smlouva byla uzavřena tak, že žalována požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky , Anonymizováno, s žádostí o poskytnutí úvěru a poskytla údaje, na základě kterých žalobkyně posoudila její úvěruschopnost, když žalobkyně zjišťovala celkový počet lidí žijících v domácnosti a společně hospodařící se spotřebitelem, pravidelné měsíční příjmy a výdaje spotřebitele, byly také osloveny příslušné centrální evidence exekucí a bankovní a nebankovní registry klientských informací a registr IISR a registr , právnická osoba, . Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovanou uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, ke kterému se žalovaná přihlásila pomocí dvoufaktorového ověření. Úvěr byl žalované vyplacen na bankovní účet číslo , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to dne 2. 11. 2023 v částce 7 000 Kč. Žalovaná si při sjednávání zvolila služby Presto za poplatek 165 Kč. Žalovaná však neplnila řádně své povinnosti, když se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto jí v souladu s čl. 7 odst. 1 smlouvy žalobkyně vypověděla smlouvu, a to formou mailu dne 29. 4. 2024 a vznikl jí tak dluh v celkové částce 15 734,28 Kč, který představuje dlužnou jistinu ve výši 7 000 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 139,30 Kč, smluvní úrok ve výši 8 429,98 Kč a poplatek za službu přesto 165 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacení tranše a smluvní úrok ve výši 1,02 % denně ze splatné částky jistiny. V souladu s čl. 8 odst. 1 smlouvy je žalobkyně oprávněna žádat smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky za prodlení se splněním peněžitého závazku, když žalovaná se dostala do prodlení se splnění dané splátky dne 2. 12. 2023. Za období od 3. 12. 2023 do 2. 3. 2024 jí tak vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 143,93 Kč.2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.3. K soudnímu jednání konanému dne 11. 12. 2025 se žalobkyně omluvila, žalovaná se bez předchozí omluvy k jednání nedostavila, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, když vycházel z žalobních tvrzení, doložených listinných důkazů a z obsahu spisu.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi věřitelem - žalobkyní a dlužníkem - žalovanou s datem 2. 11. 2023, když jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru spotřebitelského revolvingového bezúčelového se stanovením celkové maximální výše úvěru 17 700 Kč, s koncem doby platnosti kreditního rámce do 25. 4. 2025, kdy byla stanovena RPSN 1798,63 % a byl sjednán poplatek za vyplacení tranší úvěru 1,99 %, pevná úroková sazba ve výši 1,016 %, datum splatnosti první splátky ke dni 2. 12. 2023, konec kreditového rámce měl nastat dne 24. 4. 2025. K ověření totožnosti osoby uzavírající smlouvu doložila žalobkyně kopii občanského průkazu žalované vydaného dne 10. 9. 2018 pod číslem , hodnota, .6. Z listiny jako označené jako informace pro spotřebitele bylo zjištěno, že tato listina nebyla nikterak signována žalovanou, stejně jako listina označena jako obecné principy posuzování a filozofie společnosti, tudíž soud nebere za osvědčené, že se s těmito listinami žalovaná seznámila.7. Z listiny naznačené jako identifikované příjmy neplyne vůbec žádná informace, že se jedná o příjmy žalované a že se tedy průměrný měsíční příjem žalované pohybuje v částce 14 160 Kč, jak bylo uvedeno v této listině, soud tedy nepovažuje za osvědčené, že se jedná o příjmy samotné žalované.8. Z listiny označené jako údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru soud také nedovodil žádné odpovídající skutečnosti, neboť není vůbec z této listiny patrno, že by zde byly údaje vážící se k osobě žalované, které by signovala či nějakým způsobem potvrdila. Stejné stanovisko soud zastává k listině označené jako výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Anonymizováno, , protože zda opětovně není uvedeno, že se jedná o údaje vztahující se k osobě žalované.9. Z listiny označené jako výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 3. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně tímto vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 16 368,21 Kč a nákladů řízení ve výši 7 550 Kč ve lhůtě do tří dnů, když tato výzva byla podána na poště dne 19. 3. 2025, jak plyne z podacího lístku.10. Ze sdělení Air bank a.s. ze dne 24. 9. 2025 bylo zjištěno, že majitelem účtu číslo , č. účtu, je žalovaná, přičemž ke dni 2. 11. 2023 zde byla evidována příchozí platba ve výši 7 000 Kč pod VS , var. symbol, .11. Další důkazy soud neprováděl, když dospěl k závěru, že skutkový stav byl náležitě objasněn v takovém rozsahu, aby soud mohl ve věci rozhodnout. Soud vzal tedy za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla podepsána smlouva o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, , na základě kteréžto dne 2. 11. 2023 žalované byla vyplacena částka 7 000 Kč, a to na účet žalované, číslo , č. účtu, , přičemž žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, která je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském u úvěru (dále jen ZSÚ), kdy podle § 86 odst. 1 tohoto zákona je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a jeli to nezbytné nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěru spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 ZSÚ. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v , adresa, , že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. března 2018, sp. zn. 8 Co 47/2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Jelikož žalobkyně nesplnila řádně svou povinnost s odbornou péčí přezkoumat, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, když nikterak nebyly verifikovány údaje vztahující se k výdělkovým a výdajovým poměrům žalované, daná smlouva byla shledána absolutně neplatnou.12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Na základě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobu shledal důvodnou toliko částečně, a to co do plnění bez prokázaného důvodu v rozsahu 7 000 Kč. Smlouva byla soudem shledána jako neplatně uzavřená na základě důvodů uvedených shora, přičemž tato částka byla převedena na účet žalované, když žalovaná v průběhu řízení netvrdila a již vůbec neprokázala, že by cokoli z této částky žalobkyni zaplatila. Soud tedy konstatuje, že žalobkyni náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez prokázaného důvodu poskytla žalované. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 7 000 Kč představující žalované poskytnuté a nevrácené finanční prostředky.15. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prod