34 C 226/2025-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne 26. 2. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že pohledávka za žalovaným byla dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 postoupena společností , právnická osoba, (původně creditON.cz, s.r.o., dále jen původní věřitel) na společnost De Vries , právnická osoba, . Následně byla pohledávka za žalovaným dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 postoupena na společnost , Jméno žalobkyně, . Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání bylo poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného, když mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému platbu 20 000 Kč dne 2. 10. 2022, a to převodem na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, ; platba byla identifikována pod variabilním symbolem , var. symbol, . Tato částka 20 000 Kč byla žalovanému poskytnuta původním věřitelem, žalovaný se tak bezdůvodně obohatil, neboť nebyla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena řádná smlouva o revolvingovém úvěru a byl tak povinován dlužnou částku žalobkyni vrátit. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou ze dne 26. 12. 2024 k zaplacení dlužné částky, s tím, že určila den splatnosti ke dni 5. 1. 2025; od 6. 1. 2025 se tak žalovaný dostal do prodlení, jelikož dlužnou částku, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva k plnění ve smyslu § 142a o. s. ř., žalobkyni neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil.3. K ústnímu jednání konanému dne 23. 9. 2025 se zástupce žalobkyně omluvil, žalovaný se bez předchozí omluvy nedostavil, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, kdy vycházel z žalobních tvrzení a žalobkyní doložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je zcela důvodná. V řízení bylo prokázáno sdělením , právnická osoba, . ze dne 26. 6. 2025, že účet vedený u této banky pod číslem , č. účtu, je účtem vedeným na jméno žalovaného, přičemž platba 20 000 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, byla v měsíci říjnu 2022 na tento účet poukázána právní předchůdkyní žalobkyně. Dále bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024, že společnost , právnická osoba, postoupila takto vzniklou pohledávku za žalovaným (původně creditON.cz, s.r.o.) na společnost De Vries , právnická osoba, . Dále bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, že takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla postoupena společností De Vries , právnická osoba, . na žalobkyni. Z oznámení ze dne 26. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že byla pohledávka za ním takto vzniklá, postoupena na žalobkyni a taktéž byl vyzván žalovaný k zaplacení dlužné částky 54 886,40 Kč ve lhůtě do tří dnů. Z podacího lístku bylo prokázáno, že tato výzva byla podána na poště dne 26. 12. 2024. Soud tedy vzal za prokázané, že žalobkyně je aktivně legitimována k uplatnění daného nároku, neboť v souladu s ustanovením § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) došlo k postoupení pohledávky výše uvedenými smlouvami o postoupení na žalobkyni, když pasivní legitimace žalovaného byla taktéž v řízení prokázána, neboť bylo osvědčeno, že byla na jeho účet právní předchůdkyni žalobkyně zaslána částka 20 000 Kč bez právního důvodu.5. Po právním vyhodnocení takto zjištěného skutkovém stavu soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu 20 000 Kč, žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 o. z., tudíž je povinován tuto dlužnou částku žalobkyni zaplatit, stejně jako příslušenství, když je nepochybné, že žalovaný se dostal do prodlení svého závazku, přičemž nárok žalobkyně na příslušenství vyplývá z ustanovení § 1968, 1970 o. z., jakož i § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., s tím, že nejpozději doručením výzvy k zaplacení dlužné částky ze dne 26. 12. 2024 byl žalovaný spraven o povinnosti dlužnou částku zaplatit do 5. 1. 2025, tudíž k 6. 1. 2025 se nepochybně ocitl v prodlení. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný a tomu zcela vyhověl, jak je uvedeno v odst. 1 výroku tohoto rozhodnut.6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, za užití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přináleží nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, která sestává z těchto položek: zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta za 3 úkony právní služby á 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT), náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT a nárok na 21% DPH ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud zavázal žalovaného zaplatit tyto náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně za užití ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.7. Lhůta k zaplacení přiznané částky a jejího příslušenství je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.