34 C 287/2025-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne 4. 4. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 632,72 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že , právnická osoba, (dále jen postupitel) s žalovaným uzavřel dne 3. 8. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě kteréžto se postupitel zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, , a žalovaný se zde zavázal elektřinu odebírat a tento následně vyúčtovanou hradit. Postupitel vyúčtoval dodávku elektřiny žalovanému za období od 10. 8. 2021 do 6. 4. 2022 o celkové spotřebě 0,8 MWh na částku 4 904,35 Kč splatnou ke dni 21. 4. 2022, přičemž po odečtení přijatých plateb ve výši 4 800,10 Kč činí konečná dlužná částka 104,25 Kč. Dále postupitel vyúčtoval dodávku elektřinu žalovanému za období od 7. 4. 2022 do 24. 4. 2023 o celkové spotřebě 1,466 MWh na částku 11 795,73 Kč splatnou ke dni 15. 5. 2023, přičemž po odečtení přijatých plateb ve výši 4 900 Kč činí konečná dlužná částka 6 895,73 Kč a za období od 25. 4. 2023 do 15. 9. 2023 o celkové spotřebě 1,417 MWh na částku 12 632,74 Kč splatnou ke dni 2. 10. 2023. Tyto dlužné částky žalovaným postupiteli uhrazeny nebyly. Dne 13. 10. 2017 uzavřel postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, když zaplacením pohledávek žalobkyní přešly pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 10. 3. 2025. Téhož dne byl taktéž žalovaný ve smyslu § 142a o. s. ř. vyzván k zaplacení dlužné částky, ovšem na tuto výzvu nereagoval.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně se k soudnímu jednání omluvila, žalovaný se bez předchozí omluvy nedostavil, soud tak za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel ze žalobních tvrzení a žalobkyní doložených listinných důkazů.4. Po provedeném dokazování soud dospěl k těmto zjištěním z těchto důkazů: Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi , právnická osoba, (dále jen postupitelem) a žalovaným ke dni 3. 8. 2021 bylo prokázáno, že takto se postupitel zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal elektřinu odebírat a následně vyúčtovanou hradit. Dále bylo prokázáno fakturou č. , hodnota, , že postupitel vyúčtoval žalovanému dodávku elektřiny za období od 10. 8. 2021 do 6. 4. 2022 o celkové spotřebě 0,8 MWh na částku 4 904,35 Kč splatnou ke dni 21. 4. 2022 (po odečtení přijatých plateb ve výši 4 800,10 Kč činí konečná dlužná částka 104,25 Kč), fakturou č. , hodnota, postupitel vyúčtoval žalovanému dodávku elektřiny za období od 7. 4. 2022 do 24. 4. 2023 o celkové spotřebě 1,466 MWh na částku 11 795,73 Kč splatnou ke dni 15. 5. 2023 (po odečtení přijatých plateb ve výši 4 900 Kč činí konečná dlužná částka 6 895,73 Kč) a fakturou č. , hodnota, postupitel vyúčtoval žalovanému dodávku elektřiny za období od 25. 4. 2023 do 15. 9. 2023 o celkové spotřebě 1,417 MWh na částku 12 632,74 Kč splatnou ke dni 2. 10. 2023. Smlouvou o uzavření pohledávek uzavřenou mezi postupitelem a žalobkyní ke dni 13. 10. 2017 bylo prokázáno, že tyto tři pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni, když toto postoupení bylo oznámeno žalovanému oznámením ze dne 10. 3. 2025, přičemž výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 10. 3. 2025 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky, dlužné částky nebyly žalovaným zaplaceny. V průběhu řízení žalovaný netvrdil a již vůbec neprokázal, že by jednotlivé dlužné částky žalobkyni uhradil.5. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když v řízení bylo prokázáno, že mezi postupitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny ve smyslu § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník (dále jen o. z.) a § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Energetický zákon, na základě které se postupitel zavázal dodávat žalovanému elektrickou energii do výše uvedeného odběrného místa, čímž vznikl žalovanému závazek následně vyúčtované energie řádně uhradit dle smluvního ujednání. Tuto svou povinnost žalovaný vůči postupiteli nesplnil a nebyla taktéž splněna ani vůči postupníkovi, na kterého přešly tyto pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 13. 10. 2017 ve smyslu § 1879 a následujících o. z. Jelikož žalovaný tyto dlužné vyúčtované částky nezaplatil, dostal se do prodlení se splněním peněžitého závazku ve smyslu §§ 1968, 1970 o. z., když výše úroků z prodlení je odůvodněna § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ze všech těchto důvodů bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.6. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. mu přísluší nárok na plnou náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 615 Kč, když tato částka představuje součet těchto položek: 800 Kč zaplacený soudní poplatek, odměna advokáta za 3 úkony právní služby á 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.., náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), a 21% DPH z nákladů právního zastoupení ve výši 315 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže žalobkyně uplatňovala nárok na náhradu nákladů řízení ve smyslu § 7 a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., s tímto právním hodnocením se soud neztotožňuje, když zastává názor, že je zcela zřejmé, že žalobkyně uplatňuje tentýž typ nároku u Okresního soudu v , adresa, opakovaně v mnohých svých podáních, že se jedná o skutkově i právně obdobné věci, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč, a tudíž je zde dán důvod pro postup ve smyslu § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.7. Soud zavázal žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.8. Žalovaný je povinen zaplatit přiznanou částku, její příslušenství a náklady řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.