36 C 149/2025-28 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou došlou soudu dne 31. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 46 700 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 24. 7. 2024 Smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 26 000 Kč, který měl být splácen v celé výši dne 1. 10. 2024. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení pohledávky skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 18 200 Kč, dále ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z nesplacené jistiny úvěru ve výši 26 000 Kč. Ze strany žalovaného nebylo žalobkyni ničeho uhrazeno. Předžalobní výzvou ze dne 19. 3. 2025 byl žalovaný vyzván k úhradě.2. K jednání dne 2. 12. 2025 se nedostavil právní zástupce žalobkyně, tento omluvil svou neúčast u jednání s tím, že žalobkyně na žalobě v celém rozsahu trvá. Žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti právního zástupce žalobkyně a žalovaného.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Na základě provedení listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:Ze Smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -8505 soud vzal za prokázáno, že v této smlouvě o podnikatelském úvěru je žalobkyně uvedena jako společnost a žalovaný jako klient, kdy je předmětem smlouvy závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr, podnikatelsky úvěr ve výši 26 000 Kč a doba trvání úvěru ve smlouvě uvedená je 70 dní ode dne čerpání úvěru. Den konečné splatnosti úvěru ve smlouvě byl sjednán 1. 10. 2024. Smlouva je opatřena podpisem za žalobkyni, za žalovaného není smlouva opatřena podpisem žalovaného, u textu podpis klienta je uveden pouze údaj datum 24. 7. 2024, kód SMS verifikace: 4003. Ve smlouvě o podnikatelském úvěru byl uveden bankovní účet klienta č. ú.: , č. účtu, mBank.Z kopie občanského průkazu soud vzal za prokázáno, že v tomto je uvedeno příjmení Dubnický, jméno Štěpán, datum narození 26. 12. 1953, číslo dokladu , Anonymizováno, .Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 19. 3. 2025 a podacího lístku ze dne 19. 3. 2025 soud vzal za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného písemnou výzvou ze dne 19. 3. 2025 k úhradě celkové částky 80 938 Kč do tří dnů na uvedený bankovní účet.Z podacího lístku soud vzal za prokázáno, že předžalobní výzva ze dne 19. 3. 2025 byla podána u , právnická osoba, dne 19. 3. 2025, druh zásilky RR, předžalobní výzva se dostala do dispoziční sféry žalovaného.Ze sdělení mBank soud vzal za prokázáno, že žalovaný je majitelem a disponentem běžného bankovního účtu vedeného u mBank č. ú. , č. účtu, .Z potvrzení o provedení transakce mBank soud vzal za prokázáno, že dne 24. 7. 2024 proběhla transakce, a to částka 26 000 Kč, která byla zaslána na účet žalovaného.Z nesporných skutkových tvrzení soud vzal za prokázáno, že žalovaný obdržel částku 26 000 Kč od žalobkyně a z této částky žalobkyni dosud nic nevrátil.5. Z jiných v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné relevantní a podstatné skutečnosti pro toto řízení.6. Po provedeném dokazování soud nemá za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platně smlouva o tvrzeném obsahu. Soud nemá za prokázáno, že by byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dne 24. 7. 2024. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou Smlouva o spotřebitelském úvěru, nicméně tato listina nebyla opatřena podpisem žalovaného či prostředkem způsobilým jeho podpis nahradit. Z této listiny o uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky řízení se nepodává, nebylo tedy prokázáno, že by text této listiny Smlouvy o spotřebitelském úvěru odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tak prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi účastníky řízení uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě internet, tedy pomocí prostředku komunikace na dálku za splnění podmínek uvedených § 262 odst. 1 občanského zákoníku. Provedenými důkazy oproti tomu bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 26 000 Kč na bankovní účet žalovaného dne 24. 7. 2024, a to převodem na bankovní účet žalovaného a že žalovaný z přijatého plnění bez právního důvodu ve výši 26 000 Kč žalobkyni nic nevydal a nevrátil.7. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:Žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu dne 24. 7. 2024 částku 26 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného, žalovaný tuto částku bez právního důvodu přijal a na úkor žalobkyně se obohatil o částku 26 000 Kč, kterou žalobkyni dosud nevrátil. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne 19. 3. 2025 k vrácení přijatého plnění, poté nic žalobkyni nevrátil.8. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného právního důvodu, a to částku ve výši 26 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného a že žalovaný před podáním žaloby na tuto částku žalobkyni nic nezaplatil a žalovaný v řízení ani netvrdil, že by takto učinil. Bylo tak prokázáno, že v souladu s ustanovením § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o. z.“), dále v souladu s ustanovením § 2993 o. z. je žalovaný povinen vydat žalobkyni částku, o kterou se bez právního důvodu obohatil, a tedy částku 26 000 Kč. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil, a tedy ani ničím neprokázal, že by z plnění přijatého bez právního důvodu ve výši 26 000 Kč žalobkyni cokoliv vydal a vrátil. Soud má tak za prokázáno, že z částky 26 000 Kč žalovaný žalobkyni nic neuhradil. Žalobkyně tak má právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu žalovanému poskytla, tedy navrácení částky ve výši 26 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení splněním peněžitého závazku, tak soud přiznal žalobkyni v souladu s ustanovením § 1968 o. z. a § 1970 o. z. také zákonný úrok z prodlení z částky 26 000 Kč od 26. 3. 2025 do zaplacení, když datum 26. 3. 2025 je první den prodlení žalovaného. Dle názoru soudu splatnost nebyla mezi účastníky sjednána s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy a žalovaný je proto povinen plnit dle § 1968 odst. 2 až poté, kdy k tomuto bylo vyzván. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 19. 3. 2025, tato byla odeslána dne 19. 3. 2025 a dostala se do dispoziční sféry žalovaného dne 22. 3. 2025, a to v souladu s ustanovením § 573 o. z. Žalovaný byl s ohledem na 3denní lhůtu k plnění povinen plnit do 25. 3. 2025, a proto byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího, tedy ode dne 26. 3. 2025, přičemž výše zákonného úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Po provedeném dokazování soud tedy uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni částku 26 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 26. 3. 2025 do zaplacení, když o částku 26 000 Kč se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil9. S ohledem na skutečnost, že Smlouva o podnikatelském úvěru nebyla mezi účastníky řízení platně uzavřena, tak nemohou být platná ani vedlejší ujednání ve smlouvě obsažená, a to ujednání o poplatcích za poskytnutí úvěru a ujednání o smluvní pokutě. Nárok žalobkyně byl tedy ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodný zamítnut, neboť tento byl založen dle tvrzení žalobkyně na neplatné Smlouvě o podnikatelském úvěru. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného, přičemž dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.10. Lhůta k plnění je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.