61 C 74/2025-18 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 644,70 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, ., dne 12. 9. 2023 smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě této smlouvy poskytla společnost , právnická osoba, ., žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal ji vrátit ve splátkách spolu s poplatky ve výši 7 644,70 Kč do 12. 10. 2023. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostně, převodem na účet. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím internetové stránky www.creditportal.cz, kde žalovaný vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři. Žalovaný po odsouhlasení smlouvy a všeobecných obchodních podmínek a čerpání úvěru tento úvěr nesplácel řádně a včas. Původní věřitel pak postoupil smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 12. 2024 pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem s oznámením o postoupení pohledávky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K ústnímu jednání dne 3. 9. 2025 se žádný z účastníků nedostavil, žalobkyně svou neúčast omluvila a požádala o projednání věci v nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.).4. Soud provedl navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry.5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že jako smluvní strany jsou v nich označeny společnost , právnická osoba, ., jako věřitel a žalovaný jako klient, smlouva nebyla v písemné verzi podepsána žádnou ze smluvních stran. Věřitel se zavázal poskytnout klientovi úvěr na bankovní účet číslo , č. účtu, , úvěr byl sjednán ve výši 7 000 Kč. Klient prohlásil, že se podrobně seznámil s textem smlouvy včetně jejích příloh, a to zejména obchodních podmínek. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil že účet č. , č. účtu, je účtem žalovaného, ke dni 12. 9. 2023 je zde evidována příchozí platba 7 000 Kč od , právnická osoba, . Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že společnost , právnická osoba, ., postoupila na žalobkyni za úplatu pohledávky, z Oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že jmenovaná společnost oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.6. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako smlouva o úvěru, nicméně tato listina nebyla opatřena podpisem žalovaného či prostředkem způsobilým jeho podpis nahradit. Z této listiny se uzavření smlouvy s žalovaným způsobem, který žalobkyně tvrdila v žalobě, nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně uzavřena mezi těmito účastníky prostřednictvím veřejné datové sítě (internetu), tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 7 000 Kč, jak je tvrzeno v žalobě, když toto vyplývá zejména z potvrzení o příchozí platbě na účet žalovaného.7. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti , právnická osoba, ., za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby.8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 7 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni, jejíž aktivní legitimace se podává ze smlouvy o postoupení pohledávek, toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaný, ač vyzván, neuhradil žalobkyni na uvedenou částku dosud ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 7 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Soud žalobkyni přiznal podle ust. § 1970 o. z. také úroky z prodlení z dlužné částky (výrok I. rozsudku). Ohledně částky 7 644,70 Kč představující poplatky, spolu s úrokem z prodlení z této částky, žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla převážně procesní neúspěch (tzn. bylo žalobě vyhověno v méně než polovině), právo na náhradu nákladů řízení by tak náleželo žalovanému, z obsahu spisu však vyplývá, že mu žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.10. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství do tří dnů od právní moci rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro rozhodnutí o jiné lhůtě splatnosti.