62 C 517/2024-90 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně si 9. 10. 2024 podala u soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala úhrady částky 66 784,16 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem budovy č. p. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, -, Anonymizováno, , ve které se nacházejí mj. prostory určené k podnikání, spolu s příslušenstvím a vybavením umístěné v I. nadzemním podlaží a suterénu. Společnost , právnická osoba, . jako pronajímatel s žalovanou jako nájemcem uzavřeli 1. 5. 2016 nájemní smlouvu o nájmu výše uvedeného nebytového prostoru. Žalobkyně je právním nástupcem společnosti , právnická osoba, ., mj. v rozsahu převzetí práv a povinností z nájemní smlouvy, v důsledku rozdělení odštěpením části jmění obchodní společnosti , právnická osoba, . z 30. 10. 2017. V nájemní smlouvě se žalovaná zavázala hradit žalobkyni nájemné, včetně úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním předmětu nájmu, zejména zajištění dodávek energií, vody, svozu odpadu, a to zálohově s ročním vyúčtováním. Žalobkyně vystavila 26. 5. 2023 fakturu č. , IBAN, za spotřebu plynu za dobu od 17. 5. 2022 do 18. 5. 2023, splatnou 9. 6. 2023. Celková částka spotřeby plynu činila 242 383,59 Kč bez DPH, tj. 293 284,14 Kč a po odečtení uhrazených záloh byla celková částka k doplacení 168 284,16 Kč. Faktura na spotřebu plynu byla vystavena na základě totožného vyúčtování ze strany dodavatele plynu, společnosti , právnická osoba, Žalovaná je jediným odběratelem plynu v budově, který využívá pro svůj restaurační provoz. Na dlužnou částku žalovaná zaplatila 50 000 Kč dne 4. 3. 2024, a to převodem na účet žalobkyně, když se jednalo o platbu po datu splatnosti, proto žalobkyně rovněž požaduje úhradu úroku z prodlení z této částky do 4. 3. 2024 a dále částku 51 500 Kč dne 27. 5. 2024 v hotovosti k rukám žalobkyně, když rovněž se jednalo o platbu po splatnosti, proto žalobkyně uplatňuje i úroky z prodlení do 27. 5. 2024 z této částky. Žalovaná nadále dluží po těchto částečných úhradách částku 66 784,16 Kč a žalobkyně uplatňuje i úroky z prodlení od 10. 6. 2023 do zaplacení. Žalovaná dlužnou fakturu částečně zaplatila, aniž by jakkoliv výši částky faktury nebo její důvod zpochybňovala, a to výše uvedenými platbami. Žalobkyně tím poukazuje na § 2054 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobkyně vyzvala žalovanou 29. 5. 2024 k úhradě dlužné částky, která byla doručena 30. 5. 2024, a upozorněním na možnost soudního vymáhání dlužné částky, pokud tato nebude do 7 dnů po odeslání výzvy uhrazena. Následně žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce 10. 9. 2024 zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, včetně úroku z prodlení, a to do 17. 9. 2024, ovšem k úhradě dlužné částky doposud nedošlo. Žalobkyně rovněž požaduje úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v částce 1 200 Kč. U jednání žalobkyně na podané žalobě setrvala.2. Žalovaná v písemném odporu proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu uvedla, že žalovaný nárok neuznává, když žalobkyni ničeho nedluží, když dle smlouvy bylo nájemné sjednáno ve výši 55 000 Kč bez DPH měsíčně + účtování zahrádky za 1 100 Kč bez DPH měsíčně. Žalované však byla fakturována jiná částka, a to 85 000 Kč bez DPH, s DPH 102 850 Kč + účtovaná zahrádka, tj. 1 331 Kč včetně DPH. Písemná dohoda o zvýšení nájemného mezi smluvními stranami neexistuje. Fakticky tak žalovaná bez právního důvodu hradila více, než měla, proto vznikl na nájemném přeplatek. Od počátku žalovaná hradí více, čímž vznikl přeplatek na nájemném ve výši 1 367 675,10 Kč, když mělo být hrazeno 67 881 Kč měsíčně po dobu 56 měsíců, přičemž od 1. 9. 2019 do 30. 6. 2024, v době rekonstrukce předmětu nájmu mezi rokem 2016 a 2019 nebylo nájemné placeno + odečet slev na nájemném poskytnutých pronajímatelem = 3 761 831,92 Kč, avšak mělo být hrazeno 104 181 Kč měsíčně po dobu 56 měsíců + odečet slev na nájemném, tj. 5 129 570,02 Kč. Dále mělo být v samostatné dohodě mezi stranami sjednáno, které služby dodává pronajímatel a výše záloh, přičemž ani taková dohoda nebyla uzavřena. Žalobkyně direktivně a automaticky žalované vystavovala faktury za služby, přičemž žalovaná hradila o 1/3 dráž, než kdyby si služby sjednala v samostatných napřímo uzavřených smlouvách s dodavateli. Žalované není zřejmé, jak žalobkyně dospěla ke skutečnosti, že žalovaná něčeho dluží za služby spojené s užíváním předmětu nájmu, když žalobkyně žalované nepředložila detailní vyúčtování s rozpisem a způsobem výpočtu spotřeby, tedy fakticky jak dospěla ke spotřebě žalované. Žalovaná tak byla opakovaně postavena do situace, že buď bude platit víc, nebo dostane výpověď, přičemž ze strachu a jednak proto, že chtěla zachovat provoz, vždy uhradila částku, která jí byla fakturovaná, aniž by historicky částky či položky rozporovala. V kontextu bezdůvodného obohacení žalobkyně ve výši 1 367 675,10 Kč, tak ani nevznikl nedoplatek na službách. Žalovaná dodává, že předmětná faktura, která byla splatná 9. 6. 2023 na částku 168 284,16 Kč, z níž zbývá zaplatit 66 784,16 Kč, měla být žalovanou uhrazena prostřednictvím splátek, jak bylo mezi stranami dohodnuto. Mezi stranami vznikly konflikty, kdy žalovaná chtěla z předmětu nájmu odejít, přičemž chtěla se žalobkyní jednat o jejich vnosech a investicích do předmětu nájmu ve výši cca 3 milionů Kč za vestavěný nábytek, pizza pec a podobně, avšak žalobkyně fakticky využila formálně dluhu a zatlačila na žalovanou, kdy byly právě dohodnuty čtvrtletní splátky. Nájemné sjednané s právním předchůdcem ve výši 55 000 Kč bez DPH, bylo mezi stranami sjednáno, že žalovaná do předmětu nájmu investuje, jak uvádí v bodě 8, když předmět nájmu žalovaná převzala zcela prázdný a musela jej dovybavit do současné podoby. V kontextu existence přeplatku na nájemném, které bylo s právním předchůdcem žalobkyně sjednáno, když žalobkyně fakturovala více, než měla, vyzvala žalovaná 7. 8. 2024 žalobkyni k vydání předmětu bezdůvodného obohacení. Na výzvu k jeho vydání však nebylo ničeho zaplaceno, proto 15. 10. 2024 provedla žalovaná jednostranný zápočet své pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení s nárokem uplatněním v žalobě, a to za spotřebu plynu za od 17. 5. 2022 do 18. 5. 2023 a tímto úkonem považuje pohledávku žalobkyně za vypořádanou a pohledávka žalobkyně tak zanikla. Z tohoto důvodu žalovaná navrhovala, aby žaloba byla v plnému rozsahu zamítnuta.3. Žalobkyně ve svém vyjádření k odporu žalované uvedla, že na podaném nároku návrhu v plném rozsahu trvá, když namítá, že jednostranné započtení žalované z 15. 10. 2024 neuznává, neboť vzájemná pohledávka měla spočívat v bezdůvodném obohacení žalobkyně vůči žalované, a toto neexistuje. Jde o pohledávku nejistou a podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá není k započtení způsobilá. Žalobkyně má za to, že zápočet ze strany žalované je neplatný a žalobkyně se tohoto dovolává. Skutečnost, proč žalobkyně tuto pohledávku neuznává, oznámila žalované ještě před provedením jednostranného započtení, a to dopisem 12. 8. 2024 a opakovaně také ve sdělení žalobkyně žalované dopisem z 16. 9. 2024. Žalobkyně také informovala žalovanou, že neuznává jednostranné započtení z 15. 10. 2024, a to dopisem adresovaným zástupci žalované z 22. 10. 2024. Žalobkyně pohledávku na vydání bezdůvodného obohacení neuznává, zejména z toho důvodu, že žalobkyně veškeré částky, které žalované na nájemném účtovala, byly vždy v souladu se vzájemnými dohodami, o čemž svědčí mj. i to, že žalovaná dlouhodobě platila částky bez jakýchkoliv námitek. Sama žalovaná uvádí, že to bylo po dobu 56 měsíců, tj. více než 4,5 roku, si tedy žalovaná nevšimla, že platí na nájem podstatně vyšší částku, než byla částka sjednaná. Tato okolnost vyvolává zjevnou objektivní pochybnost o důvodnosti pohledávky žalované. Je zjevné, že svůj nárok žalovaná vznesla 7. 8. 2024 poté, co obdržela výpověď z nájmu, s níž nesouhlasí a která je jejím předmětem jiného řízení před zdejším soudem. Žalobkyně zahájila toto řízení 9. 10. 2024 a jednostranné započtení bylo provedeno 15. 10. 2024, tzn. po zahájení soudního řízení. Žalobkyně, tak s ohledem na závěry Nejvyššího soudu ČR uvedené v rozsudku ve věci sp. zn. 31 Cdo 684/2020 z 9. 9. 2020, pak má za to, že se nemá k tomuto započtení přihlížet a jinak nespornou pohledávku žalobkyně vůči sporné pohledávce žalované v řízení přiznat. U jednání žalobkyně na podané žalobě v plném rozsahu setrvala.4. Po provedeném dotazování vzal soud za prokázáno: z informace o stavbě, že žalobkyně je vlastníkem budovy č. p. , Anonymizováno, , stavba občanského vybavení v k.ú. , adresa, -, Anonymizováno, , ze Smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání z 1. 5. 2016, že společnost , právnická osoba, . jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli nájemní smlouvu, kterou pronajímatel přenechal žalované k podnikání prostor nacházející se v I. nadzemním podlaží a suterénu budovy, dále pozemky přilehlé k budově v současné době využívané jako zahradní restaurace, dětské hřiště a sklad dřeva, a t